Majiteli jsou mladí manželé, kteří se narodili v Děčíně a vrátili se sem po letech studií v Praze. Když získali po značném úsilí právě tuto parcelu, začali hledat architekta, jemuž by tento nelehký, ale zajímavý projekt svěřili. Bavili se o něm s mnoha lidmi a také s přítelem Janem Padrnosem, který se v té době zabýval hlavně designem nábytku, ale měl i zkušenosti s architekturou. Jan Padrnos načrtl příteli řešení, které bylo spíš pouhou skicou. Takových neformálních návrhů (i od renomovaných architektů) se sešlo víc a budoucí majitelé uspořádali večírek, na němž je dali účastníkům k posouzení. Jan Padrnos dnes s oblibou prohlašuje, že jeho návrh zvítězil proto, že „jury“ se nacházela pod vlivem alkoholu. Pravda je, že jeho návrh nejlépe využíval charakteru pozemku. Během dalších dvou let, kdy na projektu spolupracoval s majiteli, se jeho podoba stále vyvíjela až k současnému stavu. Původní představa byla přece jen trochu jiná – měl to být betonový kvádr, jakýsi bunkr zanořený do svahu, s prosklenou stěnou obrácenou do údolí a s možností dalšího přistavování. Tento požadavek, který by projekt komplikoval, nakonec majitelé naštěstí opustili.
Přerod bunkru Kromě limitu pramenícího z pozemku, byla stavba omezena i požadavkem investorů, aby nebyla příliš nákladná. Chtěli postavit pěkný atypický dům, který bude levný. A to se také podařilo díky tomu, že většina dodavatelů byly české firmy a použité materiály nepředstavují žádný luxus.
Dnešní podoba domu má stále původní tvar jednoduchého kvádru, který je však prosklený na západní a jižní straně otevřené do údolí. V létě chrání vnitřní prostory za okny před přílišným slunečním zářením hliníkové slunolamy, které velmi pěkně ladí s dřevěným obložením fasády na druhé polovině domu. Naopak v zimě lapají skleněné stěny bez žaluzií sluneční paprsky, a tak nezanedbatelně přispívají k udržování teploty v domě. Z obývacího pokoje se vychází na nevelkou dřevěnou terasu, kde dnes majitelé rádi pobývají. Naskýtá se odtud pohled, který se podobá podívané z letadla – dům se jakoby vznáší v prostoru.
V přízemí se nacházejí tzv. denní místnosti, tj. obývací pokoj, kuchyň s jídelnou, komory a WC, v patře je pak ložnice rodičů, dětský pokoj, koupelna a WC, na galerii, kam ústí schodiště, byla vytvořena pracovna.
Uprostřed přírody Kromě krásného výhledu má dům další přednost. Obklopují ho ze dvou stran stromy a svah pod ním se starší zástavbou. Až bude celý pozemek upraven (na návrzích se právě pracuje), stane se téměř součástí lesa. Potěšující pohledy do zeleného porostu nabízejí už dnes nevelká okna vedoucí na sever a východ. Takové umístění domu, v němž jsou obyvatelé obklopeni lesem a zároveň jsou stále součástí města, do jehož středu mají dvacet minut pěšky, je opravdu záviděníhodné. Jeho majitelé jsou s jeho konečnou podobou velmi spokojeni.
Slovo autora Než jsem se zaměřil na design nábytku, měl jsem po studiích příležitost pracovat v architektonickém ateliéru, kde jsem získal zkušenosti s navrhováním domů i jejich zařízení. A už jsem se nehodlal vrátit ke své původní vystudované profesi strojního inženýra. Ostatně mi toto vzdělání hodně dalo i pro designérskou práci. Tento dům vznikal poměrně pomalu – celé dva roky jsme s investory můj původní návrh dotahovali, ale pak jsem ho předal projekční firmě, kde vznikl prováděcí projekt. Pro mě skončil návrh u půdorysů, pohledů a řezů, protože jsem právě v té době zakládal a rozjížděl firmu Blackbox. Trochu toho lituji, protože jsem měl s investorem spolupracovat na dotažení interiérů a byl bych leccos udělal přece jen jinak. Proto jsem se rozhodl, že další podobné zakázky budu řešit až do finále, včetně interiérů a všech detailů. V současné době se snažím tyto záměry naplňovat mimo jiné v projektech domů pro vlastníky sousedních pozemků.
Kontakty: BLACKBOX, Karlovo nám. 31, Třebíč, tel.: 777 103 050; DESTR (truhlářské výrobky), Huntířov 69, 407 42, tel.: 602 441 857; ELIER RUBICON (ing. Zdeněk Tůma), Žitavská 2991, Česká Lípa, tel.: 777 217 734; REAST DĚČÍN (ing. Viktor Rejtar), U Plovárny 36/6, Děčín 1, tel.: 602 462 930
text: Bea Fleissigová foto: Oto Pajer |
S lesem za zády
Pozemek v prudkém svahu nad městem a s lesem v zádech se zdál pro stavbu domu velmi problematický. Nabízel však překrásný, ničím nerušený výhled a absolutní soukromí majitelům, kteří dnes považují právě toto umístění domu za jeho velkou přednost. Vychutnávají široký rozhled po krajině jak z řady velkých oken, tak z malé terasy před domem, jehož tvar vznikl tak trochu náhodou.