Vančurův Sputnik

O svém rodokmenu zatím žádné informace nemám, ale vím, že můj dědeček byl poštmistr ve Vysokém nad Jizerou. Bohužel jsem si ho moc neužil, zemřel, když mi bylo pět let. Teď bych si s ním rád popovídal, ale…, vypráví bývalý člen skupiny Rangers Jan Vančura.

Od svých dětských let vyrůstal v Praze. Jeho otec hodně cestoval, a tak vše krásné i špatné prožíval více s matkou, ke které si vypěstoval hlubší vztah.

„Moje matka hrávala v ochotnickém divadle ve Vysokém nad Jizerou, kde byl bohatý divadelní život. Zpěv jsem pravděpodobně zdědil po otci, který krásně zpíval a byl i výtečný sportovec.“

Jan Vančura má vztah k hudbě i ke sportu, což u některých umělců není tak časté. Do osmnácti let závodně sportoval. V počátcích hudební kariéry na sport trochu pozapomněl, ale ve třiceti letech začal hrát pravidelně tenis a na konci devadesátých let si splnil klukovský sen: téměř deset let jezdil automobilové závody na okruzích. Trofeje vítěze jsou utajeny v garáži, to ale neznamená, že by si jich Jan Vančura nevážil. V životě jsou pro něho důležitější věci.

Jak žít?

„Vždycky jsem si užíval naplno, ale záleží, co si každý z nás představuje pod pojmem naplno. Vyzkoušel jsem mnoho věcí. Zpíval jsem, podnikal a cestoval. Třikrát jsem se oženil, zplodil jsem tři syny a žil na různých místech. Při posledním stěhování moje nynější žena Eva pronesla výstižnou větu: ‚Konečně dostáváš rozum a místo manželky, měníš jen dům.‘ Z dnešního pohledu bych odžitá období přirovnal k rozverné operetě. S přibývajícím věkem zjišťuji, že má mysl se ubírá jiným směrem. Tuto filozofii částečně vystihuje i nové CD Bílá místa, které jsem vydal koncem minulého roku. Nejde o bílá místa na glóbusu, tak jak to demonstruje obal na kompaktním disku, ale o bílá místa v duši, v mozku, v těle. Je to výzva pro mne. Ptám se, co mohu ještě v sobě objevit — zmapovat? Duše a tělo jsou spojené nádoby. Prožít šťastný život není tak jednoduché. Člověk musí v životě něco obětovat. Kdybych v současné době více pracoval, tak bych se nemohl věnovat svým dětem. Rodičovství mne činí šťastným. Společně s ženou prosazujeme liberální výchovu a vedeme syny k samostatnosti. Téměř každé dopoledne trávím s nimi.

Samozřejmě se věnuji i muzice a v rámci komponovaných představení vystupuji se svými písničkami.“

Manželka Eva je vizážistka. Je držitelkou titulů mistryně ČR v make-upu z roku 2002 a 2. vicemistryně z mezinárodního mistrovství v make-upu Beauty International 2003.

Součástí jejího oboru je i práce s bohatou škálou barev (2 500 tónů). Podílela se na barevné kompozici bytu tak, aby vystihovala atmosféru jednotlivých místností i potřeby všech.

Manželé Vančurovi žili několik let v Českém ráji ve venkovském stavení. „Moje žena se v tom domě cítila někdy osamělá. To pochopitelně nebyl jediný důvod, proč jsme se přestěhovali zpátky do Prahy. Vzhledem ke své profesi potřebujeme být oba v kontaktu s lidmi. Náš netypický dům jsme objevili náhodou. Měli jsme sice vyhlédnutý jiný, ale svůj názor jsme při první návštěvě okamžitě změnili. Nezávisle na sobě jsme si řekli, že tady chceme žít.“

Dům je posazen do mírného svahu a svým vzhledem připomíná rotundu, ovšem v moderním stylu. Život v kruhu podle učení feng-šuej manželům vyhovuje.

„Bydlíme tady rok, a tak věříme, že zaoblené tvary mají svůj účinek. Opatřili jsme si literaturu o feng-šuej a snažíme se vstřebat co nejvíce informací. Domníváme se, že zákony staré vědy, tradice a učení z Dálného východu mají hlubší dimenzi.“