|
|
Jedním z důležitých úkolů pro architekta bylo přivést do tmavého bytu více světla. Podařilo se to díky francouzským oknům, což dovolilo použít na stěny tmavý obklad. Byt se nachází ve třetím patře a tak se nabízí krásný výhled na koruny vzrostlých borovic. Zvenku bylo na fasádu osazeno skleněné zábradlí lehce zabarvené domodra tak, aby dalo prostoru atmosféru a bylo přes něj vidět ven. Je naprosto funkční, zároveň nebrání pohledu ven, jak by tomu bylo u plného zábradlí.
Hra na schovávanou Ze vstupního prostoru se prochází kolem kuchyňského koutu s jídelnou a plynule pokračuje až do obývacího pokoje. Navzdory poměrně malé ploše byt působí vzdušně a prostorně. Tomuto pocitu napomáhají zejména zmiňovaná francouzská okna a absence „klasických“ dveří. Místnosti je v případě potřeby možné od sebe oddělit dřevěnými posuvnými dveřmi. Na první pohled byt upoutá elegantním barevným řešením s převládající šedou barvou v tmavých odstínech zkombinovaných s nerezem a dřevem. Zajímavým prvkem je spojující ocelový L profil umístěný pod stropem podél stěny od vchodu až do obývacího prostoru tak, aby měl logiku a souvislost s dalšími částmi bytu. Při prohlídce nás ale čekalo i větší překvapení.
Z obývacího pokoje se vstupuje ještě do spací části a šatny. Pro návštěvy jsou důsledně „maskovány“ tak, že působí jako vestavěné skříně. Soukromá část bytu je tedy diskrétně oddělena. V obývacím pokoji architekt nechtěl skříně, a tak navrhl udělat šatnu jako samostatnou místnost. Pro prosvětlení prostoru šatny zvolil posuvné dveře z mléčného skla. Ložnice je zrcadlově umístěna na stejné ploše jako šatna a řešena ve stylu „spací kontejner“. Je to velmi praktické při nečekaných návštěvách, kdy už nestihnete uklidit, ale máte možnost jen zatáhnout dveře.
Radiátor jako dekorace Zajímavým prvkem jsou i otopná tělesa. Jedná se o litinové holandské radiátory, které z Nizozemí na severní Moravu kupodivu putovaly rychleji (čtyři týdny od objednávky) než levnější česká varianta firmy Korado z České Třebové. Navíc mají ty holandské lepší výhřevnost. V závěrečné fázi bylo v obou místnostech šedé topení sladěno se světlejším odstínem vertikálních žaluzií. „Nikdy předtím jsem takové topení neviděl. Objednali jsme ho z katalogu a velmi příjemně nás to překvapilo. Dodávka byla kupodivu rychlá a radiátor opravdu pěkný,“ pochvaluje si majitel.
Pro zvlhčení vzduchu architekt vymyslel, zkonstruoval a postavil skleněný sloup, jehož stěna je zkrápěná vodou, a celý je zasazený v záměrně (a pracně) zrezivělé železné konstrukci.
I v kuchyni se dá příjemně posedět Příjemné posezení se nabízí i v kuchyňské části. Kout určený k vaření totiž ani tak příliš nepůsobí, protože je řešený velmi jednoduše a prakticky pomocí dvou pracovních ploch. Na jednu stranu jsou vměstnány veškeré spotřebiče v šedé barvě a naproti je dost místa pro potřeby k přípravě jídla.
Koupelna s přirozeným osvětlením Koupelna upoutá nevšední světlostí a členitostí prostoru. Architekt totiž navrhl vše vybourat, jednu příčku udělal skleněnou a rozšířením získal místo pro sprchový kout i pro vanu. Přes den do koupelny přichází přirozené světlo z kuchyně a večer se na skle vytvářejí díky vtipně umístěnému osvětlení zajímavé obrazy. Ne nepodstatným momentem v koupelně je řešení obkladů zdí skleněnou mozaikou, která je použita netradičním způsobem. Není (jak je obvyklé) dotažena až po strop a tak se prostor nezdá stísněný, ale naopak velmi vzdušný.
Náklady Rekonstrukce včetně nového nábytku, zařizovacích předmětů, otopných těles, vybavení, elektroinstalací, rozvodů vody a topení stála přibližně 1 300 000 Kč.
text: Sylva Pavlínková foto: Toast |
Z ošklivého káčátka
Pozoruhodné nápady architekta Davida Wittasska zcela změnily prostor. Z původních dvou samostatných garsoniér vznikl jeden byt o velikosti 65 m2. „Naším jediným požadavkem bylo probourání dveří, jinak jsme celý projekt nechali na architektovi,“ konstatuje majitel bytu.
