 |
Manželé si však nestěžují. Měli tak možnost poznávat stále nová a nová místa, zvyky, navazovat přátelství. Navíc Debora, jejímž koníčkem je zařizování bytu, dokázala vždy v krátké době vytvořit i z pronajatého bytu malý kout soukromí. Po narození syna se rozhodli, že změní dosavadní způsob života.
Běh na delší traťI když byt není příliš veliký a navíc je nezvykle členitý, dokázala ho Debora zařídit ke spokojenosti všech. Do místnosti, z níž je krásný výhled do okolní zeleně, umístila kuchyň a jídelní kout, největší pokoj zařídila jako prostor určený pro rodinný a společenský život a pomocí polic a vestavěné cihlové zdi si v těsné blízkosti vybudovala útulnou a praktickou pracovnu. Zbývající dvě místnosti proměnila v ložnici a dětský pokoj.
|
|
„Mám štěstí,“ říká Tom, „že Deboru zařizování bytu baví. Vždycky dokázala během krátké doby vytvořit útulný byt, v němž jsem se opravdu cítil jako doma. Vybavení tohoto prozatím posledního bytu trvalo poněkud déle než obvykle, ale snad je to tím, že jsme rozhodnuti zde zůstat delší dobu. A musím prozradit, že Debora stále ještě nepovažuje náš byt za úplně zařízený.“ |
 |
 |
|
  
|
