Před několika lety jsme se s rodinou přestěhovali za Prahu do rodinného domku. Časem se však ukázalo, že bydlení v hlavním městě je výhodnější. Z hlediska dopravy i kulturního vyžití, navíc děti půjdou za chvíli do školy, začnou navštěvovat kroužky a budou chtít být samostatné. Z těchto důvodů jsme se nedávno vrátili zpátky do města, tentokrát však do mezonetového bytu, a domek využíváme o víkendech, vypráví majitelka.
Druhý domov Byt, který si manželé našli, neodpovídal dispozičně jejich představám, proto ho bylo nutné ještě před jejich přestěhováním upravit. Žena, poučená bydlením v rodinném domku, totiž už přesně věděla jak by měl jejich druhý domov vypadat. „Přála jsem si, aby rodinný život probíhal ve spodním patře a aby děti minimálně chodily po schodech,“ říká. Ke spolupráci přizvala architekta, který její přání realizoval. Z haly ve spodním patře se vchází do srdce domova – místnosti, kde se nachází kuchyň propojená s prostorným obývacím pokojem. Místo je zalito denní světlem, které sem proudí velkými francouzskými okny, slouží rodinnému životu, návštěvám a rovněž nabízí prostor ke hrám oběma dětem.
Ti mají své království také ve spodním patře, v tuto chvíli má každé vlastní pokoj, přiměřeně vybavený potřebám. „Prostředí, ve kterém děti vyrůstají, je formuje a učí odmalička samostatnosti,“ vysvětluje majitelka, která jim rovněž přizpůsobila koupelnu. „Přestože jsou ještě malé, nechala jsem ji zařídit s ohledem na budoucnost, aby se později nemusela předělávat. Symetrická vana umožňuje koupání ve dvou, z praktických důvodů tu mají dvojumyvadlo a samozřejmě dostatek úložného prostoru.“ Po točitých schodech s brankami, které zamezují dětem vstup, se vchází do podkrovní místnosti. Tady si manželé vytvořili soukromí. Je tu ložnice a prostorná koupelna. Z chodby, v níž je podle architektova návrhu vestavěna podél celé stěny skříň, čímž se zvětšily úložné prostory, se vchází na terasu, odkud je vidět do okolní přírody. „Na galerii, odkud se pokračuje na terasu, je prostor, kde bychom chtěli v dohledné době vytvořit kuchyňský kout, abychom tam mohli připravovat pohoštění a nemuseli pro vše běhat až dolů,“ doplňuje majitelka.
Ve znamení Provence „Původně jsem si myslela, že si nový domov dokážu navrhnout i zařídit sama, bála jsem se, že se s architektem neshodnu a konečný výsledek nebude odpovídat mým představám,“ prozrazuje majitelka, která svým obavám nepodlehla a nakonec služeb architekta využila. „Teď vím, že mé rozhodnutí bylo správné. Shodli jsme se na celkovém pojetí a jeho návrhy jen umocnily moje představy,“ říká žena, která miluje styl Provence. Z tohoto důvodu je v interiéru použito velké množství přírodních materiálů, oblíbenému stylu odpovídá rovněž barevné ladění.
Veškerý nábytek kromě sedacího je vyroben na míru prostoru. „Většinou jsem použil teakové dřevo, které je známé pro svou vysokou kvalitu a životnost. Je odolné vůči vlhkosti, takže je vhodné i do koupelnového prostředí,“ konstatuje architekt. Oblíbený majitelčin styl Provence je patrný rovněž v detailech. Kromě dlažby v chodbě navozují atmosféru například ručně malované obklady v kuchyni, které jsou rovněž vloženy do desky jídelního stolu. Velkou roli také hraje barva stěn. „Zútulnily interiér, k čemuž přispívá i zvolené osvětlení,“ dodává majitelka.
Byt versus dům Po několika měsících se rodina mohla nastěhovat do bytu velkého 170 m2, který byl přebudován přesně podle jejich přání. Přestože tu žijí jen krátkou dobu, majitelka přiznává, že bydlení v rozlehlém bytě je praktičtější i pohodlnější a že do domku za Prahou se těší, avšak už jen na víkendy.
Kontakty: ARTEMIDE (osvětlení interiéru), Sázavská 32, Praha 2, tel.: 222 521 345; Architekti (akad. arch. Ivan Zachar, ing. arch. Jana Zábranská), Karlova 13, Praha 1, tel.: 608 960 164, 222 220 251; INTERIO CZ (generální dodavatel stavby), Prokešova 244, Litomyšl, tel.: 461 612 227
text: Lenka Haklová foto: Robert Virt |
Zařizování s láskou
Sympatická mladá žena mě s úsměvem na tváři zvala dál. Ode dveří se rozběhl černý labrador a vítal mě s neskrývanou radostí. Jako bychom se znali už dávno. Zato děti zprvu zvědavě pozorovaly, co neznámá návštěva vlastně přináší. Osmělily se brzy. Na příjemné domácké atmosféře se velkou měrou podílel i útulný interiér.