Předchozí část seriálu najdete zde.
Podkroví je neodmyslitelně spjato s představou prostoru, který se dá ztvárnit velmi působivě využitím dřevěného krovu. Tento trend bezpochyby přispívá k mnohem větší poptávce po dřevěných střešních oknech, a to především z estetických důvodů.
Při instalaci střešních oken jde nejen o to, aby byl v bytě dostatek světla, ale také teplo, sucho, výhled a pocit komfortu.
Materiál a ovládání
Zájemce o střešní okna má možnost volby mezi profilem z lepeného dřeva a celoplastovým profilem. Vyrábí se i kombinace uvedených materiálů – tzv. plastové střešní okno s dřevěným jádrem.
Pro správný výběr střešního okna je nejdůležitější určit, k čemu má převážně sloužit. Ke každému účelu najdete odpovídající typ. Pro větrání a prosvětlení jsou určeny základní modely s kyvným křídlem. Pokud však střešní okno má poskytnout i výhled ven, což bývá většinou při nástavbách nebo v podkrovních prostorách se sklonem střechy od 20° do 65°, jsou k dispozici okna s otevíráním výsuvně-kyvným nebo výklopně-kyvným. Pro střechy se sklonem nad 65° je vhodné kyvné křídlo.
Zateplovací rám
O vlastnostech střešního okna nerozhodují jen jeho tepelné parametry, ale i způsob osazení. Jedním z nejnáročnějších stavebních detailů je napojení střešního okna na plášť střechy s ohledem na jeho skladbu a především na tepelnou izolaci. Při napojení rámu okna vždy dojde k určitému oslabení tepelněizolační vrstvy. Při nekvalitní montáži může dojít dokonce i k promrzání rámu nebo konstrukce těsně pod rámem střešního okna.
Renomovaní výrobci střešních oken proto vyvinuli tzv. zateplovací sadu. Je to tepelněizolační rám z polyuretanu, který chrání všechny vnější strany rámu okna před chladem a výrazně tak snižuje riziko nejrůznějších poruch v místech největšího namáhání povětrnostními vlivy. Tento tepelněizolační rám a jeho konstrukce jsou jedním z hlavních faktorů odlišujících kvalitu zateplení střešních oken mezi jednotlivými výrobci.
Na trhu jsou i střešní okna, která se dodávají z výroby s namontovaným zateplovacím rámem. Tím se zjednoduší a urychlí celá montáž a je zajištěno i kvalitní připojení zateplovacího rámu k samotnému oknu.
Slunce ve stropě
Potřebujete přivést denní světlo do tmavého prostoru, ale instalace okna není možná? Řešením je tubusový světlovod. Skládá se z kopule, tubusu a interiérové stropní části. Kopule láme světelné paprsky do tubusu, kde se odrážejí od jeho speciálního povrchu a procházejí ke skleněné čočce integrované ve stropě. Odtud jsou rozváděny do místnosti. Z hlediska konstrukce máte na výběr světlovody pro šikmé střechy, rovné střechy nebo světlovody nahrazující tzv. anglické dvorky pro osvětlení podzemních prostorů.
Kvalitu přenosu světla určuje materiál kopule, povrch tubusu a propracovanost konstrukce. Mezi nejkvalitnější varianty patří výrobky s kopulí z křišťálového skla a speciální povrchovou úpravou tubusu pomocí stříbra. Kopule ze skla je schopna pojmout a přenést více světla, zaručit věrnost barev, nepřitahuje elektrostaticky prach a má delší životnost než plast.
Podobné je to se spodní, interiérovou částí světlovodu, obsahující množství malých čoček. I tady se projeví rozdíl mezi křišťálem a plastem. Světlovody se používají i v domech s velkými prosklenými plochami, kdy je žádoucí v létě velká prosklení kvůli nepříjemnému přesvětlení a přehřívání zastiňovat.
Řešení jménem světlík
K přirozenému osvětlení prostorů pod plochou střechou slouží světlíky. Umožňují přivést cenné denní světlo i do místností hluboko uvnitř dispozice, můžete se kochat nerušeným výhledem na oblohu, užít si měnící se rytmus dne, ale také mít přístup k čerstvému vzduchu. Vyrábějí se s pevným zasklením i v otvíravé variantě s mechanickým či elektrickým pohonem, z nejrůznějších materiálů.
Atraktivní novinkou je zaoblené zasklení, které dokáže přivést hodně světla. „Inovativní design zaobleného zasklení, který nazýváme CurveTech, není samoúčelný, ale představuje velmi efektivní spojení funkčnosti a nerušeného výhledu na oblohu. Bezrámové provedení světlíku navíc pomáhá jeho harmonickému napojení na střešní plášť,“ uvedl Petr Král, marketingový manažer společnosti Velux Česká republika.
Pozor na umístění |
| Při projektování se často zapomíná na to, jaký vliv má výška umístění střešního okna na jeho pohodlné ovládání. Běžně je umístění spodní hrany střešního okna ve výšce 90–120 cm nad podlahou, horní hrana okna by pak pro pohodlné ovládání měla být ve výšce 180–220 cm. Okna, která se otevírají klikou na spodním rámu, lze umístit bez omezení funkce i do výšky 150 cm nad podlahou. V domě vytápěném radiátory či přímotopy by nemělo chybět pod každým střešním oknem topné těleso. Pokud je však okno umístěno nad běžně doporučenou výšku, není dostatečně ohříváno a může dojít k tvorbě kondenzátu. Proto je v těchto případech vhodné osazovat i do běžných prostor plastová okna. |
