Pro střešní okna platí, že tzv. zrakové pohody docílíte tehdy, když plocha prosklení bude tvořit alespoň 1/10 až 1/8 podlahové plochy místnosti. Pro domy s plochou střechou existuje alternativa oken, která nabízí např. firma Velux. Tato okna lze instalovat do plochých střech se sklonem 0° až 15°.
Světlo v tunelu
Angličané jim říkají „sunpipe“, Američané poněkud poetičtěji „skylight“, u nás se ujal pojem světlovody. Tento systém představuje jednoduchý a přitom konstrukčně dokonalý prvek s využitím fyzikálního jevu – odrazu světla. Zařízení sestává z kopule, zachytávající maximální množství světla a lámající ho do potrubí (tubusu), jímž se paprsky dostávají na místo určení.
Tubus je uvnitř pokrytý extrémně reflexním materiálem, schopným odrazit 95 až 99,7 % světla k difuznímu sklu na stropě místnosti, které paprsky rozlije po celém požadovaném prostoru. Reflexní povrch tubusů disponuje velmi nízkým rozkladem paprsku při násobných odrazech v celé své délce (paprsky denního světla neztrácejí na síle ani při značných délkách světlovodu).
Ovšem tady pozor, zmíněná hodnota platí pro měření světla kolmo na odraznou vrstvu. V úhlu odrazu 45° (charakteristickém pro světlovody) pak skutečná odrazivost v mnoha případech (u některých výrobců a výrobků zejména z plastů) činí pouhých 50 %.
Tip: Potrubí světlovodu |
|
Parametry světlovodu určují v první řadě délka a také průměr potrubí. Začíná někde na dvaceti centimetrech (vhodná k osvětlení malých místností od 8 do 12 m2), obvyklý průměr pak činí asi 25 až 55 cm. Kvantitu světla samozřejmě ovlivňuje druh tubusu a zejména použitý materiál. Platí také, čím více a větších zákrut, tím složitější průchod světla. Standardní světlovod s rovnými tubusy a minimem kolen by měl bez problémů akceptovat i oblačností rozptýlené denní světlo. Další otázkou je použitý materiál. U reflexní vrstvy uvnitř potrubí má každá firma své know-how, nicméně u zbylých částí existují zpravidla dvě možnosti: plast, sklo. Náklady rostou úměrně délce, průměru a samozřejmě kvalitě výrobku. |
Jiné možné řešení
Alternativou světlovodů v suterénu mohou být tzv. anglické dvorky. Jde v principu o světlík, jímž se do podzemního podlaží přivádí denní světlo a jehož prostřednictvím lze (na rozdíl od světlovodů), i účinně větrat a také odvádět srážkovou vodu od spodní stavby objektu. Suterénní prostory se tak dají přeměnit v prostory obyvatelné.
Trh nabízí spoustu produktových a rozměrových variant v několika pevnostních skupinách, dále světlíky s nástavci k prodloužení stavební výšky (až o 1 m), speciální sklepní plastová okna a další sortiment. Běžné šířky oken osazovaných v anglických dvorcích činí 600 až 1 200 mm, výška není omezena a okno může dokonce vystupovat ze světlíku nad úroveň terénu. Existují i prefabrikované sklepní světlíky, určené pro dodatečnou suchou montáž na nosné zdivo.
Stiskem vypínače
Umělé osvětlení sice zcela nevyhovuje fyziologické potřebě zraku a rozhodně je nelze považovat za rovnocenné dennímu světlu, přesto se bez něj nelze obejít. Má-li však umělé osvětlení působit co nejpřirozeněji a příjemně, je třeba upravit jeho intenzitu. V místech s vysokými nároky volit zdroje o vysoké teplotě chromatičnosti (výbojky, zářivky) a naopak, pro nižší nároky používat zdroje o teplotě nižší (žárovky). Jinak vznikají pocity přesvícení nebo podsvícení i při objektivně vhodné intenzitě osvětlení.
Existuje několik druhů světlených zdrojů, počínaje žárovkami přes „halogenky“, kompaktní úsporné zářivky až po LED žárovky (přesněji zdroje na bázi světelné diody). Za nejúspornější zdroje lze v současnosti považovat LED žárovky, oproti úsporným zářivkám mají i delší životnost. Index podání barev (Ra) vyjadřuje schopnosti zdroje reprodukovat barvy osvětlovaných předmětů ve srovnání s ideálním zdrojem světla. Kompaktní zářivky a LED zdroje se vyrábějí s indexem > 80 %, klasické žárovky se blíží hodnotě 100 %.
