A porostou až do nebe

Popínavky bývají někdy démonizovány jako zdroj nečistot, hmyzu a hlodavců, nepříjemné vlhkosti a jiných neplech. Skutečností ale je, že při správném výběru, umístění a způsobu výsadby mohou přinést mnohem víc radosti a užitku než nepříjemností. Ostatně myš jsem potkala v našem městském přízemním bytě dávno předtím, než lodžii obývacího pokoje i stěny ložnic obalila bujná změť okrasných i jedlých popínavek.  

            

Zelené ozdůbky

Na mohutnost opory jsou nejméně náročné bylinné popínavky (fazole, hrachory, povíjnice) a drobné popínavé dřeviny: patří sem menší odrůdy popínavých růží, zimolezy (Lonicera), plaménky (Clematis) a koneckonců i břečťan, který sice umí narůst do pořádných rozměrů, ale můžete jej snadno tvarovat.

Pro tyto „drobečky“ dorůstající do 2-3 m se hodí menší lehké mřížky anebo okrasné věžovité konstrukce, které mohou stát samostatně v záhonu, mlatové ploše atria nebo být ukotveny do většího květináče na terase. Nejčastěji mají tvar pyramid a jehlanů, spirál či válců. Bývají vyrobeny z pevného drátu nebo jsou třeba kované.

Přírodní dřevo

Pergoly, oblouky a treláže jsou používány v zahradách po staletí. Dřevo bývalo snadno dostupné, a tak se z něj vyráběly nejdříve užitkové přístřešky, ale později sloužily i jako clona pro venkovní prostory přiléhající k obydlí tam, kde chtěli lidé stolovat a sedat v horkých dnech. Mřížky neboli treláže získaly v zámeckých zahradách velmi významnou funkci: nejenže zdobily stěny sídel, ale také vytvářely hravé optické klamy: umístěné na konci zahrady zprostředkovávaly pocit, že prostor pokračuje dál, napodobovaly okna a podobně. Pokud má mřížka či pergola sloužit jen pár let, klidně si kupte typový výrobek z měkkého dřeva, chcete-li ji ale na dlouho, objednejte ji z trvanlivého dřeva u truhláře. 

Důležité jsou spoje a kotvení – ty musejí být kvalitní vždy. Na dřevě je příjemné, že se hodí do jakékoli zahrady. Nevýhodou je, že jej musíte pravidelně natírat nebo mořit, což je u hustého porostu problém. Do přírodních zahrad se hodí masivnější prvky, raději jenom mořené, do zahrad romantických anebo hypermoderních je můžete natřít – bílá je pro romantiky, ostrá modrá, fialová nebo třeba oranžová pro dynamické extroverty.

Kov nezklame

Začněme oblíbenou, superlacinou oporou, která vznikla pod rukama kutilů v minulém režimu – kus armovací sítě, která se dává do betonových stěn, natřeli, nějak „přidělali“ ke zdi a bylo hotovo. Je to spíš ale taková pomůcka, nedoporučujeme armovací síť používat na pohledově exponovaných místech. Tam přichází ke slovu jiná řešení: kovářsky zpracované železo – hodí se především na venkov nebo do starých nostalgických zahrad. Další relativně levnou variantou jsou svařené konstrukce z trubek a tyčí: relativně proto, že kvalitní, dlouhověké nátěry stojí dost peněz. Bez nich vám konstrukce brzy zrezaví.

POČÍTEJTE S REZERVOU

radí Ing. Dalibor Pavlínek,
majitel stejnojmenné firmy prodávající lankové systémy:

Samotná rostlina může vážit od 3 do 20 kg/m ² . Déšť zvýší hmotnost o 20-25 %. Nejsou přesně známé údaje o zvýšení hmotnosti námrazou, ale doporučujeme zdvojnásobit předpokládanou hmotnost u opadavých druhů, ztrojnásobit u stálezelených.

Špička v oboru

Chcete mít perfektní oporu pro popínavky, ale děsí vás představa, že jakkoliv pečlivě natíráte dřevo nebo tyčky mezi větvičkami a listy, boj se rzí nebo hnilobou nakonec stejně prohráváte. V takovém případě je na řadě nerezová ocel. Pekelně drahá, andělsky krásná, božsky bezproblémová. Musíte si na ni vydělat, ale čas, který ušetříte při ošetřování konstrukcí, to bohatě vynahradí. Populární nerezové lankové sy­stémy mají nejrůznější využití: lze z nich udělat síť a ozelenit celou stěnu. Je možné natáhnout lanko až pod střechu domu a poslat po něm jediného zeleného posla. Můžete do země ukotvit nerezové tyče, mezi nimiž poběží lanka a vytvoříte v prostoru konstrukci pro zelenou stěnu. Prodejci systémů navrhnou sestavu tak, aby vyhovovala právě vašim potřebám.

                

MÝTY A PRAVDY

Vlhkost: popínavé rostliny nezvlhčí vaši fasádu ani základy. Naopak – svými listy ji částečně chrání před srážkami a od základů budovy odvedou spoustu vody, protože jejich velká listová plocha má veliký odpar

Zničená fasáda: kvalitní fasádu popínavé rostliny nezničí. Je ale pravda, že pokud na starou zeď s mizernou omítkou pustíte břečťan nebo přísavník, spadne nejspíš i s kusy omítky – ta by ovšem spadla tak jako tak 

Zničené okapy, ploty, střechy, stromy: některé silné ovíjivé druhy musíte kontrolovat: vistárie, zimokeř (Celastrus), kiwi (Actinidia) nebo třeba trubač (Campsis) dokážou smačkat okapovou rouru jako papírovou trubičku, utrhnout okap, zadusit strom

Tepelné extrémy: Popínavé dřeviny vytvářejí prodyšný porost, který účelně mírní teplotní extrémy. V létě odrážejí slunce a chrání dům před přehříváním, v zimě naopak chrání zdi před promrzáním (v Čechách je v zimě stálezelený jen břečťan a některé zimolezy, ty ale nevytvářejí dostatečně bujný porost)

Kde je zakopán pes 

Na větších stěnách nebo samostatně stojících konstrukcích je zatížení popínavými rostlinami poměrně značné. Měli byste je znát a vzít v úvahu. Dalším hlediskem je takzvané zatížení větrem – nejen boční, ale to, které vzniká proděním vzduchu mezi konstrukcí a stěnou – může konstrukci od fasády odtlačovat, anebo ji naopak „přisávat“. Důležité je zvolit správnou rostlinu pro konkrétní velikost stěny: poroste-li podstatně výš, než je konstrukce, vznikne nahoře zelený převis nebo „plachta“, do níž se vítr opře a účinek bočního větru ještě zvýší.  

BEZPEČNĚ NAHORU

Nejdůležitější pro váš výběr bude, jak je rostlina v dospělosti vzrůstná a těžká. Zejména u mohutných druhů je totiž ze statického hlediska nadmíru důležité kotvení. Nejde jen o škody na fasádě a zdivu, které by mohlo způsobit vytržení kotev, ale také o ohrožení lidského zdraví.

Ať už kotvíte dřevo nebo kov, musíte se chytit nosného podkladu fasády. Ukotvíte-li konstrukci k omítce či tepelné izolaci, dopadne to špatně. Zničíte fasádu, konstrukci a pravděpodobně i rostlinu. Nesmírně důležité jsou průchody tepelnou izolací, parotěsnými zábranami a obklady u fasád odvětrávaných zezadu. Tam doporučujeme vždy konzultaci se statikem a stavebním specialistou. Nezapomeňte ani na tloustnutí kmenů popínavek. Časem se nemusí vejít mezi nosnou konstrukci a vytrhne ji ze zdi nebo rozláme laťky v mřížce. U ocelových lanek je nutné správné napětí. Při silném přepětí vytrhne rostlina lanka z upínáků a lanko se začne zařezávat do kmene, což mu neprospívá.

Kontakty:

LIFE SPORT, s. r. o. 
Husovo náměstí 14, Hostivice u Prahy
tel.: 220 982 503,

fax: 220 982 116
e-mail: info@lifesport.cz , 

 

Zengrova 497/42,
Ostrava- -Vítkovice,

 tel.: 595 693 911–915
e-mail: info@pavlinek.cz , 

 

SSI SCHÄFER SHOP, s. r. o. 
Ke Smíchovu 21, 
Praha 5-Slivenec

tel.: 251 171 111
e-mail:
boutique@schaefer-shop.cz
www.schaefer-boutique.cz

 

VLADEKO
– ZAHRADNÍ PROGRAM
Karlštejnská 97, Tachlovice
tel.:311 678 445–7,

fax: 311 678 447,

www.vladeko.cz                                                                            

TYPY POPÍNAVÝCH ROSTLIN

Kořenující
Rostliny se svými příchytnými kořeny nebo terčíky pevně přichytí ke stěnám, ale nevrůstají do fasády. Typickým zástupcem je břečťan (Hedera helix).

Úponkaté
Rostliny vytvářejí tenké úponky ve tvaru vývrtky, kterými při dotyku obtočí pevnou podpěru. Ta nesmí být silnější než 8 mm, protože jinak již ovinutí není možné. 

Vzpěrné
Rostliny své postranní výhonky pokládají na horizontální části konstrukce a tam se zachycují. Vzdálenost stěny od podpůrné konstrukce nesmí být příliš velká, aby se rostlina vlastní vahou nesesula dolů. Typickými představiteli jsou pnoucí růže.

Ovíjivé
Rostliny se kolem podpěr obtáčejí směrem doleva nebo doprava. Některé ovíjivé rostliny obtáčející podpěru velkými závity později vytvoří velmi silný kmen. Tyto rostliny musí růst dále od stěny. U citlivých fasád je třeba tyto rostliny držet ve větší vzdálenosti od vnějšího povrchu fasády. Typickou představitelkou je vistárie.