Březen v zahradě

První poslové jara

Za teplých dní můžete v zahradách spatřit jemně žlutě kvetoucí jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), zimolez nejvonnější (Lonicera fragrantissima), kalinu vonnou (Viburnum farerii) či kaliny bodnantské (Viburnum bodnantense). Pokud je v zahrádce ještě nemáte, doporučuji pořídit a vysadit, nyní je vhodná doba. Každé jaro s nimi pak bude ještě radostnější.

Další jarní radostí je vykvétající zimolez kamčatský a zimolez modrý (Lonicera kamtchatica a Lonicera caerulea). Kvítky nejsou tak nápadné a bývají skryté mezi větvičkami, ale již koncem května přinesou první letošní ovoce – aromatické, šťavnaté, modré až modrofialové, různě velké, kulaté či protáhlé kamčatské „borůvky“. K dostání je spoustu různě velkých a v různou dobu zrajících odrůd (od konce V. do konce VI.). Můžou se vysazovat i nyní, stejně jako ostatní opadavé dřeviny. Po výsadbě doporučujeme řádně zalít a zamulčovat, aby se dřeviny mohly dobře ujmout a neuškodilo jim letní sucho.

Příprava záhonků pro výsev

Pokud počasí dovolí, připravujeme záhonky na výsev. Ano, už je čas, ne až v květnu, to bychom přišli o polovinu jarních dobrot! Přes zimu je ideální udělat plán, co bychom chtěli letos pěstovat.

Nyní už můžeme začít s prvními výsevy odolnějších zelenin. Na záhonky vyséváme rané odolné mrkve, mrkve na uskladnění, petržel kořenovou i naťovou, pastinák, jarní odolné saláty (hlávkové i listové k česání), cibuli sazečku i ze semínek, ředkvičky, tuříny a vodnice pro časnou letní sklizeň, odolné mangoldy (třeba bílý Luculus), listové hořčice (například Red Gigant, Mibuna, Mizuna, Grün im Schnee, Komatsuna), černý kořen, rukolu (roketu), křez (divoká rukola), hrášky a boby (ty je dokonce lepší kvůli škůdcům vysévat již koncem února).

Pokud by ještě hrozily větší nebo dlouhodobější mrazy, přikryjeme záhonky s vysetými plodinami bílou netkanou textilií pro lepší mikroklima a udržení vláhy.

Čas pařenišť a skleníků

Do pařeniště se vysévají například saláty, kedlubny, zelí, odolnější brokolice pro předpěstování. Stejně tak do nevytápěných skleníků se dají vysít teplomilnější odrůdy brokolic, květáku, růžičková kapusta, hlávková a listová kapusta, kadeřávky, zelí. Do teplejších skleníků pak bulvový či řapíkatý celer. My s úspěchem vyséváme v březnu do skleníku i rané mrkve. Saláty vyséváme od konce dubna společně s polníčkem, ředkvičkami a listovými hořčicemi. Zhruba v období května, když začnou vybíhat do květu, stejně jako nesklizené dřevnatějící ředkvičky, vytrháme je i s kořeny a vyhodíme do kompostu, mohly by totiž do skleníku přilákat mšice.

Doma nebo ve vytápěném skleníku vyséváme papriky a rajčata, případně lilky, mochyni peruánskou, celery, bazalky, perillu nebo okrasné letničky. Tedy rostliny, které pro klíčení potřebují teploty nad 15 °C a půjdou ven, nebo do skleníku až v půli května, protože nesnášejí chlad a mráz.

Lístky na talíř

Spousty jarních divokých lístků je jedlých a mají vysoký vitaminový potenciál. Syrové jíme česneky medvědí, mladé lístky kopřiv, pampelišek, řebříčku, jitrocelů, kontryhele, malin či lesních jahod.

K bylinkám je možné vysít i krvavec menší, jehož mladé lístky chutnají po okurkách.

Jedlé jsou i rašící lístky kuklíku městského, pelyňku černobýlu, bršlice kozí nohy nebo ptačinec žabinec. Lístky sbíráme pouze, pokud je dobře známe, nejlépe na vlastní chemicky neošetřené zahradě nebo na čistých loukách.

Náš tip

Na jaře doporučujeme jíst pravidelně a ve větším množství čerstvou kvalitní divokou, domácí nebo bio listovou zeleninu. Ideálně zpracovanou do salátů či do lahodných koktejlů v kombinaci s ovocem jako smoothies. Pokud jste to ještě nezkoušeli, rozhodně doporučujeme. Budete se cítit úplně jinak. Po pár dnech pití ranních smoothies budete čilejší a vitálnější, jelikož vám budou žilami proudit vitaminy, minerály, esenciální aminokyseliny a další velmi potřebné živiny v přírodní a lehce stravitelné formě. Příprava není složitá, na internetu a v literatuře již existují tisíce lahodných receptů. Jarní únava, pokuckávání a pochrchlávání už nebudou mít šanci. Tak tedy na zdraví!