|
|
Rostlin, které kvetou v zimě nebo velmi časně na jaře, je dost. A až se zjara vydáte nakupovat do zahradnictví, nemyslete jen na letničky, vzpomeňte si i na zimní sezonu. Kvetou celou zimu I do nejmenší předzahrádky se vejde keřík vřesovce pleťového (Erica herbacea). Pozor, nepleťte si ho s jinými druhy, které se prodávají bohatě kvetoucí v září a říjnu v květináčích. Ty jsou teplomilnější. Vydrží v truhlíku teploty těsně pod nulou, ale když udeří silnější mrazy, zmrznou. Vřesovec pleťový je evropský druh, který je tu doma a naše zimy přežije. Rozkvétá na podzim během října a listopadu a kvete celou zimu až do jara. Zahradníci vyšlechtili spoustu kultivarů od sytějších i světlých odstínů purpurové, růžové až po krémově a čistě bílou barvu. Výborně vypadá s drobnými zakrslými jehličnany. V zimě kvetou také vilíny (Hamamelis). Všechny druhy kvetou na podzim, v zimě nebo v předjaří, takže efektní květy nebo svazečky květů tím více vyniknou. Mají jednu zajímavou vlastnost – pokud rozkvetlé květy překvapí sníh a mráz, stočí se korunní plátky do klubíček a rozevřou se, když špatné počasí pomine, mohou to i několikrát opakovat. Květy nejsou velké, ale mají nápadnou žlutou, oranžovou nebo červenou barvu. Vilíny jsou keře o maximální velikosti 2–3 metry, sázejte je do hlubší půdy bohaté na živiny, nemají rádi přílišné sucho. Vyberte jim místo poblíž vstupu do domu nebo u oken či francouzských dveří, ať si květů užijete. Velmi hezkou dřevinou je také jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum), který pochází z Číny. Je to metlovitě rozložitý keř s dlouhými štíhlými obloukovitě převislými větvemi. Hodí se na místa, kde se může plazit nebo viset dolů, je možné ho i vyvázat na mříž do výšky. Kvete od prosince do dubna krásnými žlutými květy. Občas namrzá, není vhodný do klimaticky chladnějších oblastí. Ačkoliv je to jasmín, nevoní. Naopak, krásně voňavé květy má kalina vonná (Viburnum fragrans), která kvete růžovobíle od prosince do března. Když se blíží jaro Velmi brzy v předjaří, často již koncem února, rozkvétá „zlatý déšť“ – keře rodu Forsythia. Kvetou bohatou záplavou květů, řada kultivarů byla vyšlechtěna i podle termínu kvetení na rané a pozdnější. Trochu jiný efekt má lískovníček (Corylopsis), který není na první pohled tak nápadný. Jeho žlutozelená hroznovitá květenství bývají 3 – 6 cm dlouhá (podle druhu). Zajímavostí je asi třímetrový asijský keř Chimonanthus praecox kvetoucí v únoru. Je poměrně teplomilný, vydrží klima Prahy, jižní Moravy a jihu Slovenska, v chladnějších oblastech vymrzá. Potřebuje chráněné místo někde u zdi budovy na slunci. Jeho květy nejsou velké, ale působí křehce jako ze skla. Trvalky pod sněhem I mezi trvalkami se najdou rostliny kvetoucí již v únoru. K nejznámějším patří čemeřice, často rozkvetou již pod sněhem. Původní druhy se téměř nepěstují, ale nejrůznější kříženci vypadají velice pěkně s květy v barevné škále od krémově bílé, světle zelené, růžové, purpurové až po fialově černou. Některé odrůdy mají květy vzpřímené, mohou být plnokvěté nebo s výrazným barevným okem. Čemeřice jsou poměrně mohutné rostliny, mohou být až půl metru vysoké. Menšími rostlinkami jsou například jaterníky, kvetoucí trs dosáhne výšky sotva 10 cm. Pěstují se nejen přírodní modrofialové typy, ale i bělokvěté nebo růžové, také s plnými květy. Ale nejen květy mohou ozdobit zahradu. Zajímavě vypadají i nekvetoucí rostliny, které se neschovávají pod zem. Na skalkách a slunných místech, která vysychají, se daří pryšcům Euphorbia myrsinites. Jsou to velmi zajímavé rostliny, jejich olistěné stonky se podobají velkým smrkovým modrozeleným šiškám nebo také ocasům luskounů. Cibuloviny – jarní klasika Když se vydaří mírná zima, rozkvétají sněženky již v polovině února. A když už vystrkují mezi hnědým listím své bílé kapičkám podobné květy, to už se chýlí zima opravdu ke konci. Spolu s kulatými zlatožlutými květy talovínů (Eranthis) vylepšují náladu i škarohlídům. Kontakt: BOTANICKÁ ZAHRADA HL. M. PRAHY, Nádvorní 134, Praha 7-Troja, tel.: 233 540 299 text a foto: Romana Rybková zdroj: Moderní byt 2/2005 |
Zimní zahrada nemusí být po několik měsíců v roce zcela zbytečným pozemkem, přes který jen rychle přeběhnete do tepla. Neříkejte: „Vždyť tam nic není, pustíme si radši televizi.” Vyjděte ven aspoň na chvíli, udělá to dobře vašemu zdraví, a dokonce i to slaboučké zimní sluníčko je docela účinný lék na depresi.
