Pokud jste na podzim řádně do hloubky nezryli záhony, musíte tak učinit s prvním jarním sluníčkem, aby se půda usadila, než začnete s jejím pečlivým obděláváním. Připravte si kultivátory, rýče a hrábě, rozmělněte větší hroudy, posbírejte kameny a odstraňte zbytky plevele.
Máte dvě možnosti, jak nad plevelem vyzrát: buď mechanickou cestou, nebo chemicky. V prvním případě budete potřebovat zahradní lopatku, dloubák, malé vidle nebo vytrhávač plevele a je nutno pečlivě vytrhávat rostliny i s kořínky. Pro chemickou likvidaci se volí obecně známé a osvědčené přípravky (např. Roundup, Touchdown) a postupuje se podle návodu.
Obvykle se aplikují přípravky rozpuštěné ve vodě přímo na list rostliny – buď postřikem, nebo pokropením. Vyčištěnou, odplevelenou půdu řádně prokypřete do hloubky 15 až 20 cm a zapravte do ní zásobní hnojení fosforem a draslíkem, nejlépe v podobě kombinovaného průmyslového hnojiva.
Je-li půda příliš kyselá, přidejte vápno. Těžké jílovité zemině prospěje přidat písek. Lehkou půdu vylepšíte promísením s humusovitými substráty (rašelina, drcená kompostovaná borka, piliny, dobře rozložený kompost). Půda musí být dostatečně pórovitá, má obsahovat půdní vzduch.
Na upravené, vyčištěné a zkypřené podloží rozprostřete chráněnou zeminu nebo ornici (vegetační vrstvu) do výšky 10 až 20 cm. Takto připravenou půdu nechte asi tři týdny ležet ladem. Po této době opět odstraňte nové výhonky plevelů. Povrch uhrabte a jemně utužte.
Do nejsvrchnější vrstvy půdy se doporučuje zapravit takzvanou startovací dávku průmyslového hnojiva s velkým obsahem dusíku a uválet. Plánujete-li sázet citlivé dřeviny, lze doporučit půdní rozbor, který provádějí zemědělské oblastní laboratoře. Výsledky přesně určí, jaké hnojivo a v jaké dávce do půdy aplikovat.
Jak získat dobrou půdu
V každém případě se vyplatí kompostovat a do půdy přidávat vlastní humus. Zahradníci o něm hovoří jako o zázraku. Přiláká přirozené lékaře, kteří půdu obohacují svými mikroorganismy a kypří ji neustálým pohybem. Takže, pokud se v záhonu daří dešťovkám, máte vyhráno, jsou poměrně spolehlivým indikátorem kvality.
Dobrou půdu nehledejte v lesích (často bývá kyselá a neúrodná), ale raději ji nakupujte u odborníků nebo se pokuste ji doma zúrodňovat sami. I při nákupu buďte obezřetní. Pod pojmy hlína, půda, rašelina, ornice se mnohdy skrývá široká škála často až záhadných materiálů, které se někdy jen stěží podobají žádanému ideálu. I zkušení zahradníci často tvrdí, že je pro ně velmi těžké rozpoznat kvalitu, a přistupují raději na půdní rozbory od specialistů.
Víte že…
Při přípravě půdy pro konkrétní záhon je vždy dobré znát konkrétní požadavky vysazovaných květin, keřů, stromů, bylin i zeleniny. Musíte zajistit patřičné množství minerálů, vzduchu, vody a organických látek. Písčitá půda je lehká, dobře propouští vodu a snadno se s ní pracuje, ale neuchovává žádné živiny. Jílovitá půda je naopak těžká, hroudovitá, udusaná, špatně vsakuje vodu a za suchého počasí rychle ztvrdne.
Nejblíže k ideálu mají podle odborníků takové půdy, které v sobě spojují výhody písčité, jílovité a hlinité půdy. Zadržují vodu a živiny s velkým podílem humusu, propouštějí kyslík a snadno se kypří.
Nechcete-li zadávat profesionální půdní rozbor, stačí, pokud půdu vezmete do dlaní, lehce ji navlhčíte a pak ji krátce třete mezi prsty. Pokud zemina prsty propadne, bude to nejspíše písčitá půda. Pokud ji budete moci lehce hníst, ale bude stále měkká a drobivá, jedná se nejspíše o písčitohlinitou půdu. A pokud se podaří „uplácat“ nějaký kompaktní tvar, máte v rukou hlinitou – jílovitou půdu.
Zajímavé odkazy: Kompostuj.cz, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
* * *
Další články, které by vás mohly zajímat:
9x vertikutátory pro jarní trávník
Ořez keřů a stomků: Drobné ovoce
MŮJ DŮM: Jarní budíček pro bazén
