Ovocné rostliny v kontejneru pořídíte prakticky během celé sezony od jara do podzimu, ale na začátku a konci roku je jejich nabídka nejširší. Navíc máte možnost zvláště u některých sehnat i rostliny prostokořenné, které jsou zajímavé i po finanční stránce. Během posledních let se pohled na ovoce coby užitkové rostliny výrazně změnil, už to totiž není jen „zdroj“ plodů na přípravu džemů nebo letních sirupů, ale vnímáme je také jako superpotravinu, potřebnou součást zdravého jídelníčku i jako rostliny okrasné.
Vyhánět tyto rostliny z okrasné zahrady je mnohdy opravdu škoda, mezi nimi totiž najdete doslova okrasné skvosty, které nadchnou zajímavými květy i netradičním podzimním zbarvením. Popřít samozřejmě nelze ani okrasnou funkci plodů, které dodávají zahradě zase trochu jinou atmosféru.
Chuťový rozměr zahrady i cíl malých dětí
Kdo by si při kochání se zahradou nechtěl také pochutnat. a pokud si na zahradu vysadíte pestrý sortiment ovocných druhů, máte šanci své chuťové pohárky potěšit od jara do podzimu. Do této skupiny rostlin patří rostliny vytrvalé nedřevnatějící i keře a stromy, takže z nich lze sestavit doslova celou zahradu. Ale dobře uděláte i v případě, že jimi kompozici jen doplníte a tím ji výrazně zpestříte. Do zahrady se vám pak bude mnohem lépe chodit už jen pro ten chuťový zážitek a malé děti nepotěší pod modrou oblohou nic víc než sladká dobrota čerstvě utržená z keře.
Ovoce v novém kabátě
V sortimentu ovocných rostlin si drobné ovoce vydobylo svébytné postavení vlastně docela nedávno, když se na českém trhu objevil dovoz zahraničních rostlin. Mezi první průkopníky určitě patřily kromě tradičního rybízu, angreštu, maliníku, ostružiníku a jahodníku hlavně borůvky chocholičnaté (Vaccinium corymbosum) lidově zvané jako kanadské borůvky. Přibližně ve stejné době se v nabídce zahradnictví objevily vzhledem podobné zimolezy kamčatské (Lonicera kamtschatica) s lidovým názvem kamčatské borůvky, ale nenechte se mást názvem, tyto rostliny příbuzné opravdu nejsou, podobnost najdete jen v barvě a možná i trochu v chuti jejich modrých plodů. velký zájem pak vyvolaly rakytníky řešetlákové (Hippophae rhamnoides), které zaujímají dodnes důležité místo v oblasti léčitelství i zdravého životního stylu, a pokračovat bychom mohli ještě dál.
V posledních letech se ale do módy opět vracejí „staronové“ druhy, přesněji řečeno druhy či odrůdy, které byly úplně běžné pro starší generace, pak se na ně ale zapomnělo a my je dnes zase oslavujeme. Řeč je například o mišpuli obecné (Mespilus germanica) a kdouloni obecné (Cydonia oblonga).
Do jedlého lesa i mezi trvalky a zeleninu
Díky okrasné funkci ovocných druhů u nich neplatí prakticky žádné omezení při výsadbě, je ale samozřejmě důležité jim poskytnout vhodné podmínky při pěstování. Ale jinak je lze vysadit i do okrasné části zahrady, začlenit je do zeleninové sekce nebo jim rovnou věnovat část pozemku a vysadit je do společenstva jedlého lesa. S tímto pojmem se setkáte hlavně v oblasti permakultury a je to praktické řešení hlavně pro ty, kteří chtějí i na relativně omezeném prostoru pěstovat rostliny ve stromovém, keřovém i bylinném patru. Jedlý les rozhodně nemusí zaujímat celý hektar, pro jeho založení stačí i mnohem menší plocha s tím, že se úměrně tomu zvolí rostlinný sortiment. V druhově bohatém společenstvu mohou kromě tradičních bobulovin růst i rostliny léčivé, a pokud máte dostatek prostoru, může se stromové patro obohatit i o širokokorunné stromy v podobě lípy malolisté (Tilia cordata), břízy bělokoré (Betula pendula) nebo dalších léčivých velikánů. Keřové patro mohou zaujmout rostliny i s poněkud odlišnými požadavky.
Zatímco do vnitřní části volte rostliny do stínu, na porostním okraji budou dobře fungovat světlomilné druhy. Možná by někoho překvapilo, že lze drobné ovoce vysazovat i mezi okrasné rostliny, ale je to díky jejich vzhledovým vlastnostem opravdu možné. Dokonce i plody rybízu se budou zajímavě doplňovat s květy růže nebo trvalek, ačkoli je to trochu netradiční kombinace. Něco zcela jiného je ale skupina rostlin, která se mnohdy považuje spíš za okrasné. Tímto způsobem se do českých zahrad dostal například muchovník (Amelanchier), který je dostupný v podobě roubovaného stromu i jako keř či keřovitě rostoucí stromek.
Nepřehlédněte: 10 nápadů pro zeleninovou a ovocnou zahradu
Zahradu na jaře doslova zahalí do hroznů bílých květů, během léta pak nabídne fialové plody podobné borůvkám a na podzim se přebarví podle druhu do odstínů žluté nebo ohňostroje odstínů růžové a oranžové barvy. Podzimní zbarvení oceníte ale také u oblíbené borůvky chocholičnaté nebo temnoplodce černoplodého (Aronia melanocarpa), který možná znáte pod názvem aronie nebo černá jeřabina. Pokud byste hledali tak trochu univerzální ovocnou rostlinu, jejíž plody budou chutnat opravdu všem a bude využitelná i v okrasné zahradě, pak je jasnou volbou jahodník obecný (Fragaria vesca). Tento druh prošel dlouhodobým šlechtěním a kromě velkoplodých odrůd jsou k dispozici odrůdy jahodníku měsíčního. Ten plodí od června až do příchodu prvních mrazů a kromě toho, že perfektně zarámuje užitkové i okrasné výsadby, je to také skvělá náhrada trávníku i ve stínu.
Ovocná symfonie pro kyselou půdu
Většina druhů drobného ovoce je naprosto nenáročná na půdu, jen je při jejich koupi nutné zjistit informace ohledně požadavků na světlo. Najdou se ale i výjimky, které vyžadují výraznou úpravu půdy. Tak třeba již zmíněná borůvka chocholičnatá vyžaduje půdu kyselou, čehož dosáhnete promísením zahradní zeminy s listovkou nebo rašelinou. Živiny pak doplníte dobře rozloženým kompostem. Borůvky lze podsadit rostlinami se stejnými nároky na půdu, které si poradí i s přistíněním. Takovou ideální volbou je brusnice brusinka (Vaccinium vitis-idaea) nebo příbuzná klikva velkoplodá (V. macrocarpon). Do půdy dobře zásobené vodou pak můžete vysadit klikvu bahenní (V. oxycoccos).
Všechny zmíněné druhy lze sehnat ve specializovaném zahradnictví a nejlépe porostou, když povrch půdy pokryjete vlastní zahradní listovkou nebo jemnou mulčovací borkou, která se postupně rozloží a půdu přirozeně okyselí.
České druhy, na které se trochu zapomnělo
Do sortimentu drobného ovoce často patří i rostliny, které považujeme už dlouho za plané nebo ryze okrasné rostliny a jako ovocné druhy je tak vůbec ani nevnímáme, což je ale velká škoda. Tento případ se týká například růže šípkové (Rosa canina), která roste doslova na každém kroku, a tak není divu, že se zapomíná na úctyhodný obsah vitamínu C v jejích plodech.
Mohlo by vás zajímat: Nejčastější chyby při řezu ovocných stromů
Běžnou součástí české krajiny byl dřín obecný (Cornus mas), keř nebo keřovitě rostoucí stromek, který se dnes pro okrasné účely roubuje na kmínek, z volné přírody vymizel v době, kdy z jeho tvrdého dřeva předci vyráběli topůrka. Dnes se ale jeho dřínky červenají na mnohých zahradách, takže se do povědomí opět dostává. Podobné to je i s dřišťálem obecným (Berberis vulgaris). Sušené plody některé společnosti prezentují jako superpotravinu, která roste na okrasném trnitém keři. Ten se běžně používal hlavně do živých plotů nebo keřových výsadeb. Poměrně dlouho se ale jeho plody považovaly za jedovaté, teprve poslední roky se dostává do povědomí fakt, že jsou opravdu jedlé.
Popínavky na plot i zeleň na loubí
Vejdou se i do malé zahrady, ozelení fasádu domu a dopřejí menší nápadnost i plotu. Popínavky s jedlými plody toho mají hodně co nabídnout, a pokud se vám na zahradu nevejdou bujnější druhy, pak budou popínavky správným řešením. Vybírat můžete například ze zahradního kiwi, aktinidie význačné (Actinidia arguta) či její příbuzné aktinidie čínské (A. chinensis). Ještě nedávno byla poněkud méně známá klanopraška čínská (Schisandra chinensis), ale na českých zahradách se jí na chráněném stanovišti výtečně daří. Její plody patří mezi superpotraviny a po usušení jsou skvělým doplňkem zdravých celozrnných směsí a kaší.
Stálice i novodobí kříženci
Maliník obecný (Rubus idaeus) a ostružiník křovitý (Rubus fruticosus) zná prakticky každý. Drobné ovoce s charakteristickou chutí se perfektně hodí pro pěstování i v malých zahradách a tak nějak logicky mu to nejvíc sluší hlavně na venkově. Šlechtitelé ale chtěli přijít s trochu více netradiční chutí plodů, které by v sobě snoubily něco z obou druhů, a tak vzniklo Tayberry, jejich mezidruhový kříženec. Bujně rostoucí dřevina vyžaduje stabilní oporu a stejně jako ostružiník se hodí i pro ozelenění ovocného loubí, které je nejen užitečné, ale i krásné.
Kdo si v případě ostružiníku rostoucího ve volné přírodě vybaví ostré trny, ten bude jistě rád za to, že existují i beztrnné odrůdy Thornfree, Navaho, Black Satin nebo Loch Ness a plno dalších, takže trny už jsou dávnou minulostí. Zajímavé šlechtitelské pokusy se povedly i v případě meruzalek. Bujný keř s kulovitými tmavě fialovými květy, josta (Ribes nidigrolaria) je potomek rybízu černého (R. nigra) a angreštu (Ribec uva-ursi).
