Slyšeli jste někdy o šeferdii? Možná si ji pletete s rakytníkem. Šeferdie stříbřitá (Shepherdia argentea) je méně známý, původem severoamerický keř, který se u nás pěstuje zřídka. Uvidíte ho spíše v parcích než v zahradách. Jana Nováková šeferdii rozhodně doporučuje: „Je velká škoda, že se o tomto keři tak málo ví. Jeho stříbřité listy i skupinky červených bobulí jsou velmi krásné a plody, dozrávající během léta, vám jistě budou chutnat, připomínají totiž rybíz,“ vysvětluje naše průvodkyně zahradami a ukazuje tuto dvoudomou rostlinu nenáročnou na pěstování.
Pro zdravou zahradu
Většina keřů je v době květu velmi krásná, jejich ovoce je chutné a jsou také velkým přínosem pro celkové zdraví zahrady. Příkladem může být obecně známý dřín. Často roste v listnatých lesích v níže položených teplejších oblastech, kvete velmi brzy na jaře a je vítanou pastvou pro včely. Plody jsou oválné a červené peckovičky navinulé chuti, dozrávají v srpnu a v září.
Jana Nováková doporučuje jíst je syrové nebo je zpracovávat na kompoty, rosoly, marmelády, likéry, vína nebo džusy. Využívá plody planých rostlin (semenáčů), ale vysazuje i roubované vyšlechtěné odrůdy s většími plody (3 až 5 cm): například Joliko, Alex, Kasanlaker, Fruchtal nebo ruské odrůdy Elegantnyj, Vyšegorodskij, Jaltskij, Vydubeckij. Jako raritu představuje vzácný žlutoplodý kultivar Jantarový. Pro lepší opylení a vyšší úrodu doporučuje vysazovat vždy aspoň dvě různé odrůdy.
Hmyz lákají také aromatické květy hlošiny (rod Eleagnus). Jde o poměrně nenáročné keře vyššího vzrůstu, které příliš nemilují stín. Asi nejznámější je stříbřitá hlošina úzkolistá (česká oliva), ale chuťově zajímavější je hlošina okoličnatá a hlošina mnohokvětá s menšími plody: „Drobné světlé zvonkovité květy na jaře omamně voní a lákají hmyz, plody jsou červené bobule navinulé chuti, využití mají podobné jako rybíz. Sklízí se od září či října do mrazů, je třeba, aby byly řádně vyzrálé, případně je lze nechat po sklizni pár dní dojít,“ vysvětluje naše průvodkyně.
Také královna květin pomáhá: Proč sbírat šípky v přírodě, když je můžete mít doma na zahradě? Doporučit lze růži dužnoplodou cv. Karpatia s velkými šípky sladké chuti, která zraje od konce srpna, a také plody růže svraskalé (Rosa rugosa), z níž můžete získat více šípkové hmoty. Tato růže se vysazuje jako solitér, do skupin nebo do živých plotů, ale vyvarujte se vysadit ji v sousedství záhonů. Rozrůstá se svými výběžky!
Pro zdraví zahradníka
Na velkoplodé hlohy a jejich léčivé účinky se často zapomíná. Obsahují vysoce cenné látky pro posílení srdeční činnosti a normalizaci tlaku. Lze doporučit hloh peřenoklaný, který má červené malvičky 3 až 4 cm velké, uvnitř s nápadnými semeny, nebo hloh východní cv. ’Aurea‘ (Crataegus orientalis var. Pojarkovae ’Aurea‘) se zlatožlutými plody. Keř dosahuje výšky 2 až 3 metry, lze jej využít jako okrasnou solitéru i jako součást živého plotu, nebo nižší patro jedlého lesa v permakulturně orientované zahradě.
Vysoce bohatý na živiny (a méně přehlížený) je černý bez (Sambucus nigra L.). Má typický habitus a v červnu bývá ozdobený nápadnými velkými světlými květenstvími. Je oblíbený nejenom pro léčivé, ale také pro kuchyňské využití – celá květenství na smažení (kosmatice), přípravu želé, nápojů nebo ozdobu dezertů, zralé černé bobule na džemy, sirupy, vína a likéry. Plody se sklízejí obvykle od září.
Jana Nováková doporučuje i zajímavé kultivary: „Jako okrasné se vysazují odrůdy ‘Black Beauty‘ a ‘Red Holy‘ s tmavě červenými listy a růžovými květy. Sloupcovitý kultivar ‘Black Tower‘ byl vyšlechtěn v Anglii. Má tmavě vínovo-zelené listy a růžovobílé květy. Rostlina dorůstá výšky 1,5 až 2 metry a šířky 1 metr a má sloupovitý růst.
Pro plody se pěstují hlavně kultivary ’Sambo‘, což je slovenská odrůda dorůstající výšky 5 až 7 metrů, bohatě plodící, a ’Haschberg‘, rakouská odrůda, trochu menšího vzrůstu než Sambo, přináší pravidelnou a slušnou úrodu, ale je citlivější k chorobám. Bezy plodí na jednoletých výhoncích, takže pokud chceme vysoký výnos, je dobré starší větve odstraňovat,“ doporučuje naše průvodkyně.
Postupem času se dostávají na české zahrady také aktinidie (Actinidia arguta a A. colomicta), známější pod názvem „minikiwi“. Tyto mrazuvzdorné liány (vydrží teplotu až –25 °C) poskytují drobné bobule s chutí pravého kiwi. Dozrávají v září, neloupají se, plodí na jednoletých výhonech.
Většina odrůd Actinidia arguta je dvoudomých, je tedy třeba vysadit i samčí rostlinu. Ze samičích pořídíte například odrůdy Ambrosia, Ananasnaja, Geneva, Sosnovská, Brněnská podzimní nebo červenoplodé Červánek, Kens Red a Hardy red. Weiki je samosprašná odrůda, můžete ji pěstovat i samostatně, ale úroda je podle zkušeností naší průvodkyně nižší. Rostlina je kromě ovoce zajímavá i podzimním zbarvením listů, které získávají bílé nebo narůžovělé plochy a působí velmi dekorativně. Což lze ostatně říci o všech výše jmenovaných keřích: jsou užitečné i krásné zároveň.
Džusy a lisované šťávy pro osvěžení |
Nejznámější je odrůda Nero, z novějších odrůd například Viking a Hugin. Plody dozrávají od září do října. Dalším druhem jsou Aronia prunifolia a A. arbutifolia cv. Brilliant – jejich plody jsou tmavě červené malvičky. Nápoje lze připravit také z rakytníku: ’Leikora‘ je asi nejpěstovanější odrůda původem z Německa. Má větší oranžové pevné plody, keř je středně trnitý, zraje od půli září. Dalšími odrůdami jsou ’Sluníčko‘, které zraje koncem července, od srpna zrající ’Altajská‘ nebo ’Pantělejevská‘, jejíž plody zrají od poloviny července. Zajímavý kultivar se slabším vzrůstem a silnějším větvením je ’Sirola‘. Její plody jsou oranžovo-červené.
Ingredience: 1 l rakytníku, 700 ml vody, 2 ks jablek, cca 7 polévkových lžic cukru (podle chuti) Postup přípravy: Rakytník umyjeme, propláchneme studenou vodou a zbavíme nečistot, přidáme vodu, cukr, oloupaná a nakrájená jablka. Promícháme, rozmixujeme a scedíme. Podáváme vychlazené. |
Odborná poradkyně: Doc. Ing. Jana Nováková, CSc., www.janinyzahrady.cz