Představte si záhon o ploše 100 m2 kompletně zarostlý kopřivami. Znamená to, že půda je celkem úrodná, bohatá na dusík. (Doufejme, že ne díky chemickým hnojivům, ale díky hnoji a humusu z rozložené biomasy.) Pokud jsou na takový záhon splavena umělá hnojiva, kopřivy dělají dobrou službu – čistí půdu, po pár letech nadbytky hnojiv vysají a úrodnost zachovají svým vlastním cyklem růstu a odumření. To samé platí i o pýru a jiných vytrvalých plevelech.
Plánování a příprava
V létě mohou být kopřivy vysoké jeden až dva metry, takže nejdříve je nutné je pokosit. Na menší ploše někdy funguje i sešlapání. V zimě nadzemní část kopřiv odumře, nové vyrostou až v průběhu jara, takže je dobré využít v tu dobu holé plochy k snadnému vytyčování a přípravě záhonů.
Nejlepší čas pro zakládání záhonů je právě období od konce podzimu do začátku jara. Nejenže je půda měkká, ale všechna bujná letní vegetace hnije a je polehlá (nebo ji prostě finálně pokoste, pokud ještě stojí). Vše je přehledné, terén je jasně vidět, jednotlivé záhony, cestičky, manipulační plochy lze snadno rozměřit, naplánovat, kde bude altánek s nářadím, kde loučka nebo nádrže s vodou…
Plánujete-li celkově třeba jen tři záhony, udělejte je všechny najednou. Tam kopřivy nesmí dále růst. Pletí je tou nejpracnější možností, herbicidy jsou tou nejhorší možností, tlustý mulč a výsadba dýní jsou tou nejlepší. Vyberte si.
Plánujete-li záhonů třicet, můžete se rozhodnout každý rok jich udělat jen několik. Místo, kde budou ty budoucí, lze dočasně ponechat kopřivám a jen je průběžně kosit (a využívat nať na jídlo či hnojení). Na naší zahradě nebylo životní prioritou udělat všechno naráz. Každý rok dle času a energie přibylo tři až šest záhonů (a úměrně tomu ubylo kopřiv). Nově vytvarované a úrodnými substancemi obohacené záhony jsme nekompromisně zamulčovali. Mulč se časem přemění v humus a prospěje zelenině.
Blahodárná symbióza
Záhony by měly být široké kolem 1,2 m, tedy poměrně úzké, aby se na ně dobře dosáhlo z cestičky. Navrstvením kompostu, hnoje a mulče vznikne vyvýšený tvar. V této fázi vypadají záhony jako horské hřebeny i přesto, že finální vize je rovina. Během tří let, kdy bohatá organická hmota slehne, z nich budou normální, „slušné“, nekonfliktní bezorebné záhony, skoro v rovině se zemí, které lze vzorně uhrabat hrabičkami a vtisknout jim tvar dokonalého obdélníku nějakým dřevěným rámečkem.
Do hřebene těchto zamulčovaných muld vytvořte hnízda a sázejte tykvovité rostliny. Kvůli bujným listům, které zakryjí celou plochu, a minimálním nárokům na péči po celou sezonu je to nejlepší „postkopřivová plodina“. Kopřivám je tím dopřán nerušený čas k odumření všech jejich kořenů, protože listy, pokud vyraší, ve tmě hnijí a nedochází k fotosyntéze. Silnou vrstvu mulče neprorazí (to umí jen brambory).
Dýně kořenící do půdy skrze tlející kopřivy a mulč jsou šťastné a bujné. Žijí nejen z hnoje, rozkládajícího se mulče, ale také z odumřelých a rychle se rozkládajících kopřiv, které ze sebe uvolní naakumulované minerály do vaší zeleniny. V průběhu roku tloušťku mulče kontrolujte a podle potřeby doplňujte
Na podzim sklidíte hromady dýní a příští rok budou tyto záhony čisté. Použijte je na jiné plodiny. Tímto způsobem vybudujte postupně všechny záhony. Kde vyrostly dýně na silném mulči, tam získáte božskou půdu, žádné vytrvalé plevely a snadno vypěstujete cokoliv.
Krok za krokem
V případě nezdaru (například když bude mulč mezi dýněmi slabý a kopřivy prorostou, nebo budou dýně napadeny škůdci) zopakujte příští rok tento postup znovu s jinou plodinou. Kromě semínek mrkve, která vyžadují upravený záhon, můžete zkusit cokoliv. Počítejte s tím, že druhý nebo třetí rok se bez trochy pletí neobejdete.
Pozor – plevel je nutno likvidovat, dokud jsou rostlinky malé! Budete-li několik nově vyrašených kopřiv nebo trs pýru tolerovat v záhonu nebo kolem něho celou sezonu, budete zase tam, kde jste byli. Kořeny se rozrostou i pod okolní mulč a čeká vás opět hodně pletí, hodně mulčování a příští rok výsadba dýní.
Každý mulč se promění v humus a v dalších letech se vám tento postup mnohonásobně vrátí, lepší je ale brzy „naskočit“ na stále snazší a bezplevelnější jízdu. Abyste tento blahodárný stav zachovali, udržujte i okolí záhonů bez kopřiv, ideálně obklopené zídkou, květnatou loukou nebo trvalkami a keříky.
Více informací o autorech a jejich projektech najdete na webu Ekozahrady.cz.
TIP NA KNIHU: Zelenina z ekozahrady – pro radost i soběstačnost
-4e3141897c2a9.jpg){kind=small}
