Inženýrka Romana Rybková z Botanické zahrady v Troji, říká, že požadavky rostlin v mnoha případech podceňujeme a citlivým horským alpínkám „ubližujeme“.
„Horské alpínky pocházejí z jiného klimatu, během dne jsou vystaveny prudkému slunci a UV záření, v noci většímu chladu. Potřebují dokonale propustnou půdu chudou na živiny, v zimě sněhovou přikrývku a mají spoustu dalších požadavků, aby zůstaly krásně drobné, aby kvetly a vytvořily zdravé a husté chlupaté polštářky, které tolik obdivujeme,“ podotýká.
Vhodné skalničky
Ve všech případech je výběr základem úspěchu. A proto je dobré poradit se se zahradníky nebo si alespoň přečíst nějakou knížku. „Ale pozor na autory,“ varuje Romana Rybková, „pokud je to Angličan nebo Holanďan, rady osvědčené v teplejším klimatu nebudou na vaší zahrádce fungovat. Nicméně Česká republika je velmocí skalničkářů, takže příslušné literatury seženete určitě dostatek,“ dodává a doporučuje k pěstování zejména drobné nízké plamenky, které se rychle rozrůstají do šířky a vytvářejí rozlehlé polštářovité porosty. Kvetou bohatě v dubnu až červnu, v barevné škále od bílé a světle růžové přes sytou růžovočervenou a modrofialovou až po temně purpurovou, některé odrůdy bývají dvoubarevné s očkem.
Rod pochází ze Severní Ameriky, kde roste řada druhů, ve skalkách se nejčastěji pěstují dva: plamenka šídlolistá (Phlox subulata) a pouze 10 centimetrů vysoká plamenka Douglasova (Phlox douglasii). Vyžadují dostatek slunce a písčitou nebo kamenitou půdu, která dobře odvádí vodu z kořenů.
„Podobné požadavky má domácí tařice skalní (Aurinia saxatilis). Její zlaté trsy jsou viditelné na dálku a v dubnu zdobí i skály kolem Vltavy, půjdete-li na procházku na Vyšehrad, nemůžete ji přehlédnout,“ pokračuje ve výkladu kurátorka Rybková a ukazuje na keříky s dřevnatým kmínkem, dorůstající asi půlmetrové výšky.
Kořeny se zachytávají ve skalních spárách mezi kameny a kromě plného slunce nemají dalších nároků. Je to ideální druh do suchých zdí a skalek ve svahu, ale na rovinatém terénu je třeba dát pozor, jestli nemá příliš vlhkou půdu. Pěstuje se i zakrslý kompaktní kultivar, který se hodí do skalek v keramických nádobách na oknech a balkonech.
Tařice se kombinuje s blízce příbuznou, modrofialově kvetoucí tařičkou (Aubrieta) a mnoha různými druhy a odrůdami lomikamenů (Saxifraga). I zde je z čeho vybírat, lomikamenů existuje více než 300 druhů a ani o jednom se nedá říci, že by byl ošklivý. V přírodě se s nimi můžete setkat v nížině i v horách, obývají Pyreneje, Alpy, Apeniny i Karpaty, několik druhů roste i u nás.
Za nejoblíbenější označuje Romana Rybková drobné lomikameny skupiny Porophyllum. Jejich stálezelené listové růžice se rozrůstají do hustých bochánků s mimořádně velkými barevnými květy. V přírodě obývají vápencové skály, a proto se nejlépe pěstují na travertinových kamenech.
Jsou to vynikající skalničky do nádob, přestože jejich pěstování není úplně jednoduché, nemají rády plné slunce, ale spíše mírný polostín a jejich kořeny nesmí zcela vyschnout. Kultivary bývají obecně odolnější než původní botanické druhy.
Ploché skalky v rovném terénu
Na ploché skalky v rovném terénu doporučuje Romana Rybková trávničku přímořskou (Armeria maritima). Patří k nejskromnějším druhům, nevyžaduje téměř žádnou péči a velmi ochotně kvete. Vyhovuje jí chudá, štěrkovitá vysychavá půda na prudkém slunci. Za nápadnější rostliny pak označuje hlaváček jarní nebo některý z hořců, jejichž velké, výrazně barevné květy nelze přehlédnout.
Hlaváček jarní (Adonis vernalis) je naším domácím druhem, zlatě kvetoucí trsy lze obdivovat například na Pálavě nebo v Českém středohoří. S hořci je to dle výkladu Romany Rybkové trochu složitější, je to rozsáhlý rod obsahující něco mezi 700 až 800 druhy. Jsou mezi nimi hořce jednoleté i vytrvalé, různé velikosti a různých nároků.
Většina kvete modře, ale existují i hořce kvetoucí bíle, žlutě nebo fialově. Kurátorka botanické zahrady proto doporučuje porozhlédnout se po zahradách sousedů, zda se jim nějaký druh daří pěstovat, nebo se zeptat v zahradnictví, co by nám doporučili. Ideální jsou skalničkářské výstavy, kde si můžete pečlivě vybrat a dobrou a profesionální radu dostanete zdarma.
Náš tip |
 Hvozdíky do úplně každé zahrádky. Druhů i kultivarů existují desítky, trsnaté, polštářovité, vyšší k řezu do vázičky, voňavé, velkokvěté i droboučké. Snadno se však kříží mezi sebou, takže v krátké době vytvoří veselou směs, která si ve vaší zahradě obsadí místečka, kde se jim bude líbit nejvíc. Nechte je, ať si vyberou, budou nejhezčí! |
-557ac37da2809.jpg){kind=small}
