Jak prodloužit zahradní sezónu

Největší zájem je o celoroční pěstování vlastní zdravé zeleniny, s čímž se pojí vybudování vhodného skleníku či zimní zahrady. Existují ale i další způsoby a možnosti pěstování a netýká se to zdaleka pouze zeleniny.

Nákup kvalitního skleníku bude určitě dobrou investicí. Fóliovník a různá pařeniště také nejsou k zahození. Pro venkovské zahrady se nabízejí i další „zdroje“. Kromě klasických dřevěných rámů lze využít například slaměné balíky, proutí, piliny i stará vyřazená okna. Dobrým řešením je vyvýšený záhon s pevnými stěnami překrytý sklem, fólií či netkanou textilií.

„Pokud chcete účelně využít stará okna, která zbyla po výměně za plastová, je třeba na to myslet už při budování konstrukce záhonu a přizpůsobit tomu jeho rozměry,“ upozorňuje Jana Nováková a dále připomíná základní podmínky pro budování takovýchto zahradních prvků.

Důležitý je rovný podklad (terén), stanoviště chráněné proti větru (ideálně při zdi budovy, která současně akumuluje teplo), osluněné stanoviště (po nejdelší část dne), zdroj vody pro zálivku (optimálně dešťové, i proto je blízkost domu výhodou).

Pro skleník (dříve opravdu skleněný, nyní se pořizují hlavně polykarbonátové) je třeba mít pevné základy, což zpravidla znamená vybudovat podezdívku, nebo použít pevnou základnu dodanou výrobcem. Na dno „pod záhony“ i na dno pařenišť patří substrát, který se dobře rozkládá, uvolňuje živiny a produkuje teplo – tedy hnůj, ideálně koňský – navrch pak kompost a dobrá zahradní zemina.

Rostlinám dopřejte teplo, světlo a vláhu

Jana Nováková doporučuje vysadit rostliny přímo na místo do řádků nebo „na široko“, přičemž za oknem lze předpěstovat sadbu. Důležitá je hlavně doba výsevu a výběr dobré odrůdy.

„Rostliny jsou citlivé na délku dne a venkovní teplotu. Během vegetace je třeba hlídat teplotu (na obě strany: větrat i stínit proti přehřátí), vlhkost půdy i vzduchu (může ovlivnit šíření chorob a škůdců), světlo (intenzita i doba osvitu, uměle přisvítit lze pouze někde). Rostliny dobře prospívají (klíčí i rostou) při různých teplotách, různé intenzitě světla a délce dne. Je třeba pořídit vhodné odrůdy pro příslušnou roční dobu. Existuje celá řada odrůd na výběr pro různé podmínky, termíny, účel a způsob pěstování,“ dodává naše průvodkyně.

Které druhy a odrůdy pěstovat 

Od časného jara můžete pěstovat zeleninu s krátkou vegetační dobou – například salát, špenát, polníček, ředkvičky, kopr, kedlubny, květák, brokolici (je třeba vybírat skleníkové odrůdy!). Výhodou je vypěstování vlastní sadby pro venkovní záhony. Dále jsou vhodné brukvovité druhy (kromě výše jmenovaných i zelí, kadeřávek, růžičková kapusta), saláty, mangold, celer, plodová zelenina (rajčata, papriky, okurky, dýně, cukety, patisony, melouny, mochyně peruánská), bylinky (majoránka, saturejka, bazalka) a také květiny – například nežádoucí hmyz odpuzující afrikány, astry, cínie, statice a slaměnky k sušení.

Během vegetační sezony se plodová zelenina ve skleníku/pařeništi obvykle ponechává. Zakrývání netkanou textilií na záhoně venku se používá i během sezony k rychlení plodin a k ochraně proti živočišným škůdcům (hmyz, ptáci).

Na podzim lze vysít některé plodiny tak, aby byly k dispozici přes zimu nebo časně na jaře (špenát, salát, polníček). Pařeniště a skleníky se hodí k zimnímu uchování pórku, růžičkové kapusty, zimní cibule a pažitky na rychlení a k přezimování rostlin, které nejsou mrazuvzdorné (durman, rozmarýn).

Pokud máte skleník nebo pařeniště na zahradě, kam jezdíte jenom občas a nemůžete na rostliny pravidelně dohlížet, můžete bylinky a některé listové zeleniny vypěstovat na okně nebo na balkoně. V nabídce obchodů najdete hotové skleníky a malé skleníčky (zejména na předpěstování sadby), nebo je možné vše svépomocí doma vyrobit a kromě sadby si pěstovat třeba bylinky, cibulku, ředkvičky nebo saláty.

Zelené hnojení

Po sklizni hlavních plodin je čas i na zasetí meziplodin na zelené hnojení. Používají se jednotlivé druhy samostatně, nebo směsi. Vybírejte podle termínu výsevu a doby, po kterou má být porost na ploše (podzimní, ozimé, jarní), a také podle taxonomické příslušnosti plodin, které s meziplodinou časově sousedí – měla by být pokud možno z jiné rostlinné čeledi než plodiny vysazované před a po ní.

V zemědělství využívané směsky obsahují obvykle 2 až 4 druhy, na zahradě si je můžete sestavit na míru a obohatit třeba o kvetoucí bylinky, jejichž semena si snadno vypěstujete sami (měsíček, kopr). Nejčastěji se jako meziplodiny používají svazenka vratičolistá, pohanka, hořčice bílá, světlice barvířská, z lipnicovitých oves a žito, z bobovitých jetel inkarnát, vikev, hrách, bob, peluška a lupina.

Odborná poradkyně: Doc. Ing. Jana Nováková, CSc., kontakt: www.janinyzahrady.cz