| Úkol | Vyrovnat výškový rozdíl mezi nájezdem na pozemek a okolním terénem, doplnit dlažbu a eliminovat přitom nebezpečí, že se při přejezdu těžší technikou nebo vlivem přívalového lijáku práh nájezdu znovu obnaží. |
| Materiál | Žulové dlažební kostky, suchá malta, štěrk, plechová lemovací lišta, šrouby do betonu, podložky, hmoždinky |
| Nářadí | Bourací kladivo, gumová palice, kladivo, vrtačka, vrták do betonu, dřevěná lať, vodováha, nástrčkový klíč s ráčnou, úhlová bruska s diamantovým kotoučem |
Vjezd na prudce svažitý pozemek k rodinnému domu byl původně zakončen schodem ze ztraceného bednění. Stavebníci ovšem nedomysleli, že výškový rozdíl mezi nájezdem a okolním terénem nebude jednoduché překlenout. Majitelé domu tyto problémy řešili jednoduše tak, že ke schodu přihrnuli štěrk, ale ten po krátké době „odjel“ od schodu pryč, takže bylo třeba vymyslet nějaké trvalejší řešení.
Plechové řešení
Napadlo mě, že nejlepší bude přechod mezi nájezdem a okolím překlenout pomocí prolomené plechové lišty, dostatečně široké, aby zakryla potřebnou plochu, a dostatečně pevné, aby ji provoz v okolí domu po čase nezničil. Plech jsme spolu s majitelem domu nechali udělat na zakázku u zámečnické firmy. Jako materiál jsme zvolili ocel o tloušťce 3 mm v pozinkové antikorozní úpravě.
Zámečníci z firmy A-Z Centrum mne velice příjemně překvapili, protože plech po naohýbání a předvrtání znovu galvanicky pozinkovali (poznal jsem to podle toho, že předvrtané otvory byly zalité zinkem – musel jsem je protahovat). Čistě teoreticky by šlo místo oceli použít nerezový plech, ale to by bylo opravdu k nezaplacení.
Schod musel ustoupit
Aby plechový dílec pěkně kopíroval terén, bylo potřeba srovnat schod ze ztraceného bednění. K tomu jsem použil bourací kladivo a část schodu odsekal a odvrtal, takže zůstala jen zadní stěna ztraceného bednění.
| Více článků z rubriky ZAHRADA na www.mujdum.cz nebo www.modernibvyt.cz. |
Připevnění plechu
Plechovou manžetu jsem usadil do jemného štěrkového podsypu a přivrtal pomocí vrutů o průměru 10 mm a hmoždinek do betonu, aby nedošlo časem k odtlačení a plech neměnil polohu. Vruty jsem nešetřil a použil jich rovnou desítku, přivrtal jsem i okrajové partie, aby se plech nezdeformoval v rozích.
Dlažba z kostek
Pak zbývalo „vybraný“ prostor dosypat jemným štěrkovým prachem a pustit se do dlažby vystavěné z žulových kostek. Plechový dílec byl vymyšlen a ohnut tak, aby zde vznikl prostor pro dlažební kostky, které se budou opírat o jeho vystouplou hranu. Vzhledem k tomu, že kostky byly vpředu příliš vysoké a plechový výstupek byl vysoký 5 cm, musel jsem upravit výšku kostek a rozříznout je na půlky. Rozpůlené kostky jsem pak pokládal do podsypu ze suchého betonu smíchaného s jemným štěrkem. Betonová směs ve spárách si sama natáhne vzdušnou vlhkost a ta se postará o vyzrání dlažby.
