Jáma, kterou si připravíme, by měla mít svažité, nikoliv kolmé stěny. Předem vytvoříme po stranách v různých hloubkách kapsy, do kterých později vysadíme rostliny. Také dno tvarujeme tak, abychom zde měli různé hloubky vhodné pro lekníny, stulíky a další druhy. Je-li jáma hotová, vyložíme ji speciální jezírkovou fólií.
Tu lze snadno svařovat a vytvořit požadovaný tvar. Okraje opatříme navíc pruhem geotextilie, do níž budou kořenit pobřežní rostliny. Vše zatížíme půdou, kameny apod. A nezapomeňte: jestli se vám nemá přemnožit hmyz, musíte v jezírku chovat rybky!
Prosvětlovací řez, zmlazení V srpnu je čas na prosvětlovací řez peckovin, které jsme již očesali. U višní odstraňujeme všechny výhony, které rostou dovnitř koruny. Uvnitř koruny odstraníme i vše přehoustlé. Pokud již višeň připomíná smuteční vrbu, je třeba začít se zmlazovacím řezem. Postupně během dvou až tří let zlikvidujeme všechny vyholené větvičky. U broskvoní zrušíme celé výhony, které korunu zahušťují. Dále odstraníme odplozené výhony maliníku.
Mečíky V srpnu rozkvétají štíhlé „svíce“ mečíků, které se výborně hodí do vázy. Nejvhodnější doba řezu je tehdy, když se začnou otevírat první květy. Šetrný řez vedeme šikmo dolů ostrým nože ze dvou stran, pak lehce ukroutíme. Na rostlině necháme čtyři až pět listů, aby hlíza mohla dorůst do květuschopné velikosti.
Přesazování kosatců Kosatce se přesazují jednou za tři až čtyři roky. Kdo to nestihl v červenci, má nejvyšší čas, aby rostliny do zimy dobře zakořenily. Trsy s rozvětvenými oddenky opatrně celé vyjmeme, očistíme od půdy a rozdělíme. Jednotlivé rostliny budou mít listovou část s jedním oddenkovým segmentem. Ponecháme jen zcela zdravé rostliny. Listy zakrátíme asi o třetinu. Odstraníme poškozené kořeny, ostatní mírně zakrátíme. Při výsadbě je rozčísneme na dvě strany, oddenek posadíme na vyvýšeninu, kterou vytvoříme z hrsti písku, a přihrneme půdou. Horní polovina oddenku musí zůstat nad povrchem půdy. Po výsadbě rostliny zalijeme.
Výsadba jarních cibulovin Ve druhé půli srpna můžeme vysazovat a přesazovat některé okrasné cibuloviny. Týká se to především šafránů, řebčíků, česneků, sněženek, ladoněk, modřenců, talovíny. Většina drobných cibulovin vyžaduje hloubku výsadby 8–10 cm.
Perlovka Kdo má rád naloženou cibulku perlovku, měl by vědět, že je nejvyšší čas k výsadbě. Tato cibule pochází ze Středomoří a je příbuzná póru. V půdě vytváří shluky bílých kulatých až oválných cibulek. Ve velkovýrobě se nepěstuje, jedná se čistě o zahrádkářskou plodinu vhodnou do sladkokyselých nálevů samostatně nebo v kombinaci s malými nakládačkami, papričkami apod. Sklízí se během července. Pokud ji nesklidíme včas, začne brzy tvořit opět listy a sklizeň se znehodnotí.
Ředkve Na začátku srpna je vhodný čas pro výsev japonské ředkve. Pěstujeme ji v hluboce zpracované půdě, aby mohla vytvořit mohutné, dlouhé bulvy (až 40 cm i více). Ně které odrůdy mají bulvy kulaté nebo kuželovité. Vyséváme dvě až tři semena do sponu 15 x 30 cm. Po vzejití ponecháme vždy jednu rostlinu.
text: Jan Stanzel foto: autor |
Budujeme vodní nádrž. Větší jezírko může být okrasné a zároveň na koupání, menší jen pro pěstování vodních, bahenních a mokřadních rostlin.