Kde obezita nevadí

Udivují nás rostliny, které rostou tam, kde prší jen několik dnů v roce. A právě u nich nevadí, jsou-li obézní, mají-li některou část těla zvětšenou, připravenou nabrat do sebe co nejvíce vody. Kaktusy mají stonek s žebry, která jim umožňují nasát bez prasknutí množství vody, jež objem rostliny během několika dnů až zdvojnásobí. Listy se přeměnily na trny, aby zásobárnu vody chránily před býložravci, a stonek převzal funkci listů.

Nejen v tropech a subtropech

Jiné sukulentní druhy (Graptopetalum, Pachypodium, Lithops) mají dužnaté listy, v dobách nouze ovadlé, matné, po deštích lesklé, plné vody. Orgánem přijímajícím vodu do zásoby může být dužnatý kořen (Phytolaca dioica), stonková hlíza (Nolina či Beaucarnea) nebo stonek (Adenium, Euphorbia).

Sukulenty nejsou jen doménou tropů a subtropů. Setkáme se s nimi u nás, zejména v horách a na suchých místech. Rozchodníky a lomikameny jsou vděčné rostliny, zvyklé na jarní srážky (na horách taje sníh) a suché horké léto.

Obvykle nekvetou, ale nehynou

Z mnoha vlastních i cizích zkušeností vím, že Echeverie, Graptopetalum, Crassula, Adenium, Euphorbia a další druhy vydrží péči, jakou věnujeme běžným pokojovým rostlinám. Přežijí pravidelnou zálivku (jednou či dvakrát týdně), v zimě je třeba zajistit vysoké teploty ve dne i v noci. Nerostou sice tak pevně, kompaktně, vytahují se a na jaře obvykle nekvetou, ale nehynou. Více jim však v zimě vyhovují nižší teploty a místo na parapetu, pod nímž není topení. Zaléváme jen tehdy, když začnou listy měknout a zavadat.

Živé kameny

U kaktusů postupně omezujeme zálivku, v listopadu s ní úplně přestaneme. Pokud se v zimě zapomeneme a sukulent zalijeme, moc se nestane. V březnu až dubnu rostliny přesadíme a pozvolna je oživujeme malými dávkami vody – nejprve po 14 dnech, později po týdnu, za vysokých teplot i častěji. Substrát nemusí být před zálivkou zcela suchý. Během léta kaktusy několikrát přihnojíme.

Výjimku tvoří rody Lithops a Conophytum, pocházející z Jižní Afriky. Jsou atraktivní svým vzhledem – říká se jim „živé kameny“. Jejich vzhled je údajně chrání před spásáním zvířaty. Lithops má vegetační cyklus podobný našim rostlinám – roste od našeho jara, kvete na podzim. Zalévá se jen nárazově, za teplých slunných dnů v období vegetace. Ta začíná prasknutím obalů starých „listů“ a růstem nových. V té době začneme zalévat, přestaneme po odkvětu, mezi zálivkami musí substrát úplně vyschnout. Pokud jej zalijete v době klidu, shnije. Lithops se pěstuje na slunném místě, v zimě mu vyhovují teploty kolem 10 °C – nikdy nesmějí klesnout pod pět stupňů.

Kvetoucí rostliny rodu Conophytum mají pestré barvy – oranžovou, červenou, růžovou nebo i fialovou. Kvetou ale na podzim, v té době také začínají růst. Vyžadují hodně světla, proto je můžeme přisvětlovat. Období klidu sami vyvoláme snížením teplot pod 10 °C. Celkově jsou pěstební nároky podobné jako u rodu Lithops.

Tloustnou rychle

Sukulenty jsou stále oblíbenější díky zvláštním tvarům stonků, hlízám na povrchu květináče, dužnatým listům plným vody nebo nafouklým tlustým stonkům. Hodí se pro tvarování, ale též pro pěstování pokojových bonsají. Při vhodné péči tloustnou rychle, vypadají věkovitě. Přitažlivé jsou možná i proto, že na ně můžeme pozapomenout a ony přežijí daleko lépe než ibišek či myrta.

Kontakty:

BOTANIKA, specializované květinářství

Ing. Pavlína Šmídová

Masarykovo nám. 58,

Náměšť nad Oslavou

tel.: 568 624 184, 602 581 544

e-mail: psmidova@centrum.cz

Orientační ceny:

běžné druhy kaktusů,

malé 35–40 Kč,

roubované 75 Kč,

méně běžné 150–250 Kč,