Když se na zahradě probouzí příroda…

Na úvod připomíná naše průvodkyně zahradami Jana Nováková to základní: „Dobře na jaře vysadit znamená radovat se z plodů po zbytek roku a v případě dřevin a trvalek také v letech dalších…“

Péče o stromy a keře

Pokud nemrzne, je čas odstranit staré, nemocné a nevhodně rostoucí větve stromů. Kontrolujte, zda nebyly dřeviny poškozeny mrazem, zda nemají mrazové pukliny a desky, případně je ošetřete. Chraňte stromy a keře před houbovými chorobami postřikem, Jana Nováková připravuje pro tyto účely různé výluhy a jíchy a upozorňuje, že je i vhodná doba pro sázení nových stromů a keřů. „Ale i ty staré je třeba chránit a ošetřovat,“ dodává a nabízí recept na rostlinnou jíchu.

Jak připravit rostlinnou jíchu

1. Nasekané rostliny vložte do plastové, dřevěné či kameninové nádoby. Využívá se nejčastěji kopřiva, ale lze použít i kostival, pampelišku, měsíček, přesličku a další rostlinné druhy. Některé druhy obohacují půdu o živiny, jiné odpuzují „škůdce“.

2. Nádobu naplňte rostlinami ze tří čtvrtin a poté zalijte vodou, nejlépe měkkou dešťovkou, zakryjte a dejte na vhodné místo (jícha zapáchá).

3. Kvašení pomáhejte denním promícháním. Zákvas bude hotový, až přestane pěnit a získá tmavou barvu (asi za 3-4 týdny). Rostliny se z velké části rozloží a hrubé zbytky klesnou ke dnu (ty zkompostujte). Rostlinné zákvasy bývají velmi silné, je třeba je před použitím ředit, nejčastěji 1:10. Ty hnojivé se používají ke kořenům, ty, které mají odpuzovat škůdce, můžete použít na list.

Úklid a příprava záhonů

Ani v přírodní zahradě se nevyhnete občasnému úklidu. Zvláště v době jarních příprav záhonů. Vyčkejte na správné počasí, připravte si vhodné náčiní a dejte se do práce. Je třeba vyhrabat listí a mech, provzdušnit půdu, a pokud jste již nepřipravili záhony na podzim, je nejvyšší čas: „Teď je to vlastně nouzová verze, ideální bylo připravit záhony už na podzim, ale ne vždy se to podaří,“ říká shovívavě naše průvodkyně. „Alespoň ty zeleninové je dobré mít co nejdříve. Květinové nebo bylinkové můžete osazovat i v průběhu roku, tam takový spěch není. Kdo neryje, ale měl přes zimu záhony pokryté mulčem, musí mulč odstranit a zkompostovat, aby se půda prohřívala,“ dodává.

Permakulturní verze záhonů

Německé kopy: Vrší se organický materiál od nejhrubšího k nejjemnějšímu. Na povrch patří kompost a zemina. Organická hmota se postupně rozkládá, dodává živiny a záhon vyhřívá.
Klíčové dírky: Snaží se co nejvíce zvětšit využitelnou plochu pro pěstování.
Záhony klopené k jihu: Potřebují zpevněná „záda“, jsou vhodné pro teplomilné rostliny. Nevýhodou je, že jsou citlivější k vysychání, potřebují dohled a závlahový systém. Doporučuje se kapénková závlaha. Mikroklima lze ovlivnit i výsadbami kolem záhonů, zejména ze severní strany a ze směru převládajících větrů – vytvoření takzvané sluneční pasti. Kromě keřů lze k tomuto účelu použít i jednoleté vysoké rostliny – kukuřici, slunečnice, podsadit třeba mangoldem nebo vyššími květinami. Nezapomínejte ani na skleníky, fóliovníky a pařeniště.

Zeleninová kultura

Zeleninu, květiny i bylinky lze pěstovat klasicky v řádcích, nebo jako smíšený porost, polykulturu, kde se lépe využívá plocha a rostliny se mohou vzájemně podporovat. Jde ovšem o složitější proces pro zkušenější zahradníky. Jana Nováková připomíná: „Rostliny je třeba dobře vybírat a sázet je tak, aby měly dostatek prostoru a vzájemně si pomáhaly. Polykultury mají často tendenci být příliš husté, což rostlinám neprospívá. Výhod kombinací se využívá i při pěstování květin a ovoce. Řádky vinné révy bývaly tradičně zakončené keřem růže. Ta je mnohem citlivější k chorobám než réva, a proto pokud byla napadena, vinař hned věděl, že je čas na určitý zásah. Růže se zase často kombinuje s levandulí, protože odpuzuje mšice.“

Kombinace zeleniny a bylinek je krásná a prospěšná pro zdraví rostlin.

Důležité je zvážit i osevní postup u zeleniny, kterou preferujete, a kvalitu půdy. Jana Nováková dělí plodiny podle nároků na živiny do tří skupin/tratí a střídá je zpravidla po třech letech: „Rostliny první trati vyžadují půdu čerstvě vyhnojenou, ve druhé trati budou rostliny méně náročné a ve třetí ty nenáročné, které případně prostředí o živiny obohacují samy (hrách, fazole, bob a další). Ve výsledku hnojíte každý rok pouze jednu část ploch a plodiny posunujete,“ podotýká.

Hospodaření na tři etapy

Rostliny první trati: košťáloviny (zelí, různé kapusty, květák, brokolice, kedluben), plodová zelenina (rajčata, papriky, lilek, dýně, cukety, okurky, melouny, patisony…), kukuřice, eventuálně i celer.
Rostliny druhé trati: kořenová zelenina (mrkev, celer, petržel, pastinák, ředkvičky, červená řepa), listová (salát, špenát, mangold) a cibulová (česnek, cibule, pórek).
Rostliny třetí trati: lusková zelenina (hrách, fazole, bob), některé bylinky či koření (kopr, majoránka, bazalka).

Všestranný ploskořez a další pomůcky

Kromě běžných pomůcek, rýčů a rycích vidlí, motyk a různých kypřičů doporučuje naše průvodkyně také ploskořez od ukrajinského vynálezce Fokina. Říká, že tato pomůcka pro zahrádkáře zcela popírá tradiční způsoby obdělávání půdy: „Místo klasické orby se počítá pouze s kypřením. Příprava záhonu spočívá v odstranění mulče, nakypření a srovnání povrchu a vytvoření řádků. Kromě toho se ploskořezem i kultivuje a jednotí se plodiny. Nahradí i kosu, dají se s ním posekat i menší a hůře dostupné plochy a tuto hmotu shrabat.“

Ploskořez je užitečný nástroj, který najde v zahradě všestranné uplatnění.

Zajímavé jsou i nástroje z netradičních materiálů, kromě slitin železa a tvrzeného plastu také z bronzu. „Prý má pozitivní vliv na půdní vlastnosti, a tím i výnos plodin. Pokusy jsem nedělala, potvrdit to nemohu, ale mohu s klidným svědomím prohlásit, že se s tou mojí motykou srdcovkou, kterou mám, moc dobře pracuje a jsem si jistá, že přežije nejenom mě, ale i mé syny,“ dodává na závěr naše průvodkyně.