Když slunce nepálí, ale září

Sázejte vše, co vás po šedivé zimě probere pestrými barvami – hlavně jarní cibuloviny. Nemáte-li zkušenosti, vyberte si nenáročné druhy a odrůdy, které se hodí do podmínek vaší zahrady. Místo dobře zkypřete a odplevelte. Většina druhů potřebuje propustnou půdu. Vysaďte dvouletky, které jste si přes léto vypěstovali ze semínek – macešky, pomněnky, chejr a sedmikrásky. V mrazivých oblastech ale raději počkejte s výsadbou na jaro, v chladných si vyberte jen macešky a záhony chraňte chvojím.

I když máte automatickou závlahu, měli byste několikrát do roka z rostlin pořádně ostříkat prach a pyl, který se na povrchu usazuje. Omezuje dýchání i fotosyntézu a zpomaluje růst. Čím prašnější je okolí zahrady, tím častěji rostliny očistěte pořádným proudem vody (nepřežeňte to ale se silou proudu, abyste rostliny nepolámali). Nesprchujte je za plného slunce v horkých dnech.

CO JE NEJDŮLEŽITĚJŠÍ

1. Oživit po létě távník

2. Průběžně odstraňovat odkvetlé květy

3. Podle počasí zalévat, zalévat, zalévat

4. Plít a kypřit půdu

5. Připravit na přezimování  sezonní rostliny

6. V průběhu měsíce ukončit  hnojení

7. Proudem vody osprchovat zaprášené rostliny

8. Omýt ze skleníku ochranný nátěr, který chránil rostliny před přemírou slunce 

Plná hnojiva si od půlky září žádají dvouletky, podzimní trvalky a hrnkové rostliny. Pak s hnojením přestaňte. Vřesovištní rostliny a nové přírůstky podpořte jen pomalu rozpustnými hnojivy, která nenastartují růst, ale pomohou zakořenit. Azalky a pěnišníky hnojte zvlášť opatrně: nesmíte jim narušit jemné kořínky, které jsou hned pod povrchem půdy. Pro zapravení hnojiva proto nepoužívejte nářadí, ale špičky prstů. V tuto dobu přidávejte jen draslík a fosfor, dusík už ne. Můžete přisypat i novou rašelinu.

Muškáty se stěhují Pokud jste nováčky v pěstování muškátů a byli jste úspěšní, poradíme vám, jak letošní úspěch zopakovat. Máte-li místo v chladné (4–10 °C) světlé místnosti, můžete přezimovat celé rostliny. V srpnu jste přestali hnojit, teď nechte kořenové baly vyschnout a ostříhejte oschlé, zažloutlé a vytáhlé výhonky. Rostliny budete během zimy jen mírně zalévat a kontrolovat, zda je nenapadly choroby nebo škůdci. Stejně se postarejte i o další sezonní rostliny.

V zimě jsme vám představili krásu ledových královen – čemeřic (Helleborus). Tyto trvalky se stálezelenými listy se statečně derou zpod sněhu a neobvykle zkrášlují zahradu v zimním období. Ozdobit jimi můžete i vánoční stůl. Začátek září je správná doba pro jejich výsadbu. Vyberte jim polostinné nebo stinné místo pod keři nebo stromy s řidší korunou, dobře jim bude zejména na vápenitých živných půdách. Po výsadbě je pokryjte vrstvou listí. Zakládáte-li celou partii, doplňte čemeřice barvínkem (Vinca), kapradím, konvalinkami (Convalaria), kopytníkem (Asarum) nebo třeba kokoříkem (Polygonatum).

Sázet můžete z kontejnerů, který druh chcete. Ostříhejte odkvetlé květy, fungicidem ošetřete astry napadené padlím. Mnoho druhů trvalek a travin vytvoří během let přehoustlé skupiny a trsy. K rostlinám se pak dostává méně vzduchu, vláhy a živin, už tak pěkně nevypadají a často i málo kvetou. Teď můžete zjednat nápravu u časnějších druhů trvalek (například trávnička – Aubrieta, hlaváč – Scabiosa, kopretiny – Leucanthemum, lomikámen – Saxifraga) a okrasných travin (kostřavy – Festuca, ostřice – Carex). Ostrým nožem rozřízněte velký trs na dva nebo více menších, odstraňte všechny poškozené části, ale nevytřepávejte z trsů zeminu. Na dobře odplevelené a zkypřené místo sazenice vysaďte a důkladně je zalijte.

Začátkem měsíce ještě můžete lehce přistřihnout jarní druhy keřů, ale pak už raději žádný řez neprovádějte. Mohly by vyrašit mladé větve, jejichž dřevo by do zimy nevyzrálo, a hrozilo by jim nebezpečí, že zmrznou. Ostříhejte ale odkvetlé květy komulí, odrůdových růží, ibišků a jiných letních keřů, aby se nevysilovaly.

CO JEŠTĚ MŮŽETE UDĚLAT

1. Vysázet jarní cibuloviny a dvouletky
2. Rozdělit a přesadit časnější druhy trvalek a keřů
3. Naposledy upravit tvar jarních keřů
4. Vysazovat stálezelené a jehličnaté rostliny
5. Nařízkovat sezonní balkonové rostliny
6. Doplnit mulčovací materiál na záhony (drcenou kůru, štěpku)                                                          

 Plná hnojiva si od půlky září žádají dvouletky, podzimní trvalky a hrnkové rostliny. Pak s hnojením přestaňte. Vřesovištní rostliny a nové přírůstky podpořte jen pomalu rozpustnými hnojivy, která nenastartují růst, ale pomohou zakořenit. Azalky a pěnišníky hnojte zvlášť opatrně: nesmíte jim narušit jemné kořínky, které jsou hned pod povrchem půdy. Pro zapravení hnojiva proto nepoužívejte nářadí, ale špičky prstů. V tuto dobu přidávejte jen draslík a fosfor, dusík už ne. Můžete přisypat i novou rašelinu.