|
|
A jaký mají původ růže žluté, růžové, oranžové a fialové ? A může být růže dokonce i modrá? Šlechtitelé růží pracují na nových odrůdách už neuvěřitelně dlouho, vždyť nejstarší známé vyobrazení růže objevené na Krétě pochází z doby před 3 500 lety. Výsledek jejich vytrvalého snažení charakterizuje citát světově uznávané autority mezi šlechtiteli růží dr. Waltera Lammertse: „I přes tisíce let šlechtění je růže stále růží.“ A tak si můžeme být jisti, že růže na naší zahradě se příliš neliší od těch, jejichž lístky se zasypávali při slavnostech staří Římané. Pro snadnější orientaci se dnes růže rozdělují do několika kategorií, které obchodním transakcím, ale i snům, hovorům a péči o růže dávají konkrétní obrysy. Keřové a sadové růže Vysoké i nižší odrůdy se dobře uplatňují jako solitéry nebo v živých plotech rozdělujících zahradu, mohou také působit jako dominanta ve smíšených záhonech s jinými trvalkami a letničkami. Pokud je chcete vysadit do trávníku jako solitérní keř, vyberte osvědčenou odrůdu se silnými větvemi a dlouhou dobou kvetení.
Plané růže V neformálních zahradách najdou plané růže skvělé uplatnění v každém ročním období – v zimě jako rostliny vytvářející neproniknutelný živý plot, na jaře nabídnou sněhobílou nebo růžovou záplavu něžných květů a na podzim poskytnou sklizeň šípků, bohaté zásobárny vitaminu C.
Pnoucí růže Sílu a životaschopnost pnoucích růží nejlépe dokumentuje historická zkušenost vyplývající z pohádky o Šípkové Růžence. Pokud také toužíte prosekávat se domů neproniknutelným růžovým houštím, pečlivě vybírejte — některé odrůdy pnoucích růží jsou totiž samonosné, mají silné výhony a opravdu vám za tři čtyři roky vyrostou až pod střechu rodinného domku. Jiné odrůdy mají tenké výhony a dobře se hodí na pergoly. Oběma typům se nejlépe daří na jihozápadní nebo jihovýchodní stěně chráněné před větrem.
Půdopokryvné růže Tyto typy růží mají mnohostranné využití – vzhledem k snadnému pěstování a dlouhé době květu jsou stále oblíbenějšími rostlinami vyhledávanými pro zakrytí nezajímavých svahů, ale i jako podsadba vzrostlých keřů. Netrpí na choroby a ani je není třeba pravidelně stříhat. Pokud jim dopřejete dostatek prostoru, s atraktivní výzdobou určeného prostoru si už dobře poradí samy. Při vysazování větší plochy dávejte pozor, abyste nechali každé rostlině dostatečný prostor – podle vzrůstnosti by měly být jedna až dvě na metr čtvereční.
Miniaturní růže Na skalkách, ale i v přenosných nádobách se dobře daří miniaturním růžím, které jsou běžně k dostání v každém květinářství. Nějaký čas mohou být i v bytě. Když odkvetou, měly by se seříznout na třetinu původní velikosti a přesadit do větší nádoby nebo přímo do země. Brzy znovu nasadí poupata a vy se z jejich krásy můžete radovat až do prvních mrazíků. Na zimu je stačí tak jako ostatní růže přikrýt chvojím a obvykle bez problému přezimují.
Mnohokvěté růže Podle vzrůstu se mnohokvěté růže dělí na nižší polyantky a floribundy vyššího vzrůstu. Časem byly vyšlechtěny ještě další hybridy, které mají se svými předchůdkyněmi stejnou vlastnost: dokážou rozdat plnou náruč růží. Na jednom výhonu vykvétá najednou několik květů, a tak jsou právě mnohokvěté růže nejoblíbenějšími rostlinami vysazovanými do růžových záhonů, do předzahrádek, k zahradním terasám, které tak po celé léto neztrácejí nic ze své krásy.
Stromkové růže Nejnáročnější na péči jsou asi růže stromkové. Bývají vypěstované nejčastěji ze štěpů velkokvětých atraktivních růží a právě na vysokém tenkém kmínku pak vytvářejí obdivuhodnou a dekorativní rostlinu. Choulostivá korunka se musí před mrazem obalit do papírového pytle nebo případně zasypat zeminou. Tyto růže snadno vymrzají, a tak by měly být sázeny jen na opravdu chráněné stanoviště. Řešením může být i pěstování v přenosných nádobách, které se na zimu umístí do bezpečí.
Velkokvěté růže Vysazujte je do své bezprostřední blízkosti. K lavičce, ke vchodu do domu, ke vstupní brance – abyste krásné květy a omamnou vůni měli vždy na dosah. Protože vás často zlákají k tomu, abyste jejich květ uřízli a přenesli domů do vázy (nebo darovali), měly by velkokvěté růže růst v kompozici dalších trvalek nebo letniček, které vyplní místo po květu, jemuž jste nedokázali odolat.
Rostliny vhodné ke kombinování s růžemi: Aksamitník Denivka Heřmánek Kakost Kopretina Kontryhel Levandule Plamének Rmen Rudbekie Stračka ostrožka Šalvěj Zvonek
Rostliny, které odpuzují škůdce růží: Aksamitník Levandule Lichořeřišnice Měsíček Okrasný česnek Pelyněk
Existuje modrá nebo černá růže? Metou šlechtitelů růží je vypěstovat černou nebo modrou růži. Proč se jim to ani za tisíce let nepodařilo? Tmavá barva růžového květu by nebyla schopna přijímat slunce a tak by v rostlině nemohla probíhat odpovídajícím způsobem fotosyntéza. V zájmu zachování rodu se růže zatím dokázaly ubránit. Každá vyšlechtěná tzv. modrá v sobě obsahuje podtón červené, nebo růžové barvy.
text: Pavlína Blahotová foto: Jana Pyšková. Jiří Prouza a archiv |
Jak vznikly bílé růže? Když Afrodita, bohyně lásky a krásy, povstala z mořské pěny, rozstřikovala se pěna v jejích stopách na pevné zemi, a kam dopadla, vykvetly bílé růže. A kde se vzaly červené růže? Vyrostly z kapek božské krve bájné Afrodity, když spěchala k místu, kde umíral její milovaný Adonis.
