Krása kapradin do našich domovů

Dnešní doba už pohádkám a pověstem příliš nepřeje, děti se již v prvouce učí, že kapradiny jsou rostlinami nekvetoucími a rozmnožují se pomocí výtrusů. Místo pověstí tady ale máme ezoteriku, která praví, že kapradiny očišťují prostor od negativních energií, napomáhají soustředění a navozují soulad citů a myšlenek.

Je jisté, že kapradiny v bytě především zvlhčují ovzduší, protože jejich nároky na vláhu jsou (samozřejmě podle druhů) o trochu vyšší než u většiny pokojových rostlin. Nezanedbatelné je i estetické hledisko, protože pozorovat rozvíjející se list je prostě krásné.

Mnoho lidí se však zbytečně bojí přílišné vlhkomilnosti a náročnosti pěstování – kapradiny jsou tak obrovskou a rozmanitou skupinou, že mezi nimi lze vybrat vhodný druh pro většinu interiérů i pěstitelů.

Parohaté kapradiny

Kapradiny rodu Platycerium patří mezi oblíbené a časté pokojové rostliny. Celkem je známo 15 druhů, některé druhy jsou velmi mohutné, některé se pěstují velmi obtížně, ale většina z nich jsou rostliny do bytů vhodné a osvědčené.

Nejčastěji se pěstují australské suchomilnější a menší druhy, konkrétně Platycerium bifurcatum ssp. bifurcatum z východní Austrálie. Je to zároveň jediný druh, který z tropů přesahuje do subtropů, nejjižnější populace krátkodobě snesou i teploty jen mírně nad bodem mrazu. Jsou to odolné rostliny, vhodné i pro nezkušené pěstitele.

Většinou se prodávají v květináčích, ale lze je velmi dobře pěstovat epifytně, přichycené na kusu silné borové nebo dubové kůry nebo v orchidejových košíčcích v substrátu pro epifyty. V bytech snášejí i poměrně suchý vzduch, zvládnou i krátkodobé vyschnutí. 

Ze sezonně suchomilných, menších druhů se pěstuje zajímavý africký druh P. elephantotis, jehož listy objevitelům připomínaly sloní uši. Tato velmi krásná a působivá kapradina v běžném bytě dorůstá výšky 60 až 70 cm a na šířku i více. Lépe než v květináči se pěstuje v závěsném košíku.

Do bytu se hodí i malé vlhkomilné africké druhy P. stemaria a P. alcicorne. Jejich pěstování zvládne každý, kdo má pro rostliny cit. Všechny tři druhy se občas objeví na výstavách nebo burzách, koupit je lze i přes internet.

Asijské druhy P. grande, P. holtumii a P. wandae spolu s australským P. superbum a americkým P. andinum se do běžných bytů nehodí, jsou značně vlhkomilné a v příznivých podmínkách poměrně rychle dorůstají obřích rozměrů. Kupodivu se občas v zahradnických supermarketech prodávají – samozřejmě bez varování.

Sleziník (Asplenium) epifytní i do nádoby

Obří rod sleziník (Asplenium) čítá více než 600 druhů rozšířených téměř po celém světě, od tropů po mírný pás (v ČR roste osm druhů) na nejrůznějších stanovištích. Nejčastější jsou druhy s hnízdovitě uspořádanými listy – působí hezky a nezvykle, pěstují se snadno a prodává je snad každé květinářství.

Asplenium nidus a podobné druhy rostou epifytně na stromech v nížinných i horských lesích Asie, Afriky i Austrálie. Uchycují se na silnějších větvích (dospělá listová růžice namočená deštěm je značně těžká), kde mají dostatek světla či dokonce slunce.

Druh, obvykle prodávaný pod jménem A. nidus, bývá často zaměňován s A. australasicum, A. musifolium a několika dalšími velmi podobnými kapradinami – ve skutečnosti v kultuře tak častý není. Se jménem si však hlavu nelamte, s touto skupinou hnízdovitých kapradin si poradí jen zkušený botanik specialista. Hlavně, že dobře rostou!

V zemi rostoucí sleziníky mají poměrně rozmanitý vzhled. Velmi populárními kapradinami jsou živorodé sleziníky. Tento jev (živorodost = viviparie) není až tak vzácný. Na listech, například chladnomilného A. bulbiferum, vznikají v úžlabí lístků mladé rostlinky, které po „dozrání“ opadávají (nebo je lze snadno oddělit) a pokračují v růstu.

Podobný, ale mnohem menší je druh A. dimorphum z ostrova Norfolk. Oblíbený je i drobný a jemný sleziník A. daucifolium z ostrovů Mauritius a Réunion, který dorůstá kolem 25 cm výšky a hodí se do různých vitrín. Některé druhy sleziníku jsou jedovaté, je třeba určité opatrnosti.

Vlhkomilný netík (Adiantum) a křídelnice (Pteris)

Tyto kapradiny spojuje potřeba vyšší vzdušné vlhkosti, jsou vhodné do vitrín, terárií, zimních zahrad a vlhkých prostor. Netíky jsou většinou jemné kapradinky, anglické jméno je „maidenhair fern“, název „vlasy panny“ vyjadřuje jejich jemnost srozumitelněji než jméno netík.

V přírodě rostou na severních stranách skal, kmenech stromů nebo kamenných zídkách, od nížin až po vysoké hory. Jejich plazivé oddenky se podle druhu liší délkou a sílou, velmi rozmanité jsou i listy.

K největším druhům patří jihoamerické A. peruvianum. Pro sivozelenou barvu lístků se mu v anglicky mluvících zemích říká „Silverdolar Fern“. Díky silné voskovité kutikule na rubu listů, která stříbřitou barvu způsobuje, snáší lépe sušší vzduch a více slunce, a proto se pěstuje snadněji než další druhy.

Rod křídelnice je podobně rozsáhlý jako netík, přes 200 druhů roste v tropech a subtropech celého světa. V Evropě rostou tři druhy, nejčastěji se pěstuje křídelnice krétská. Tato trsnatá kapradina dorůstá výšky do 80 cm a kromě vyšší vzdušné vlhkosti je zcela nenáročná.

Nabízí se celá řada kultivarů se zkadeřenými, velmi úzkými nebo stříbřitými listy, menší formy a podobně. Snese i teploty blízké nule, pokud chlad poškodí listy, z podzemního oddenku rychle vyrazí nové.