Při zimních procházkách si nejspíše všimnete větviček, které si pak rádi přinášíte domů, potěšit ale může nemálo dřevin i bylin, jejichž květy se objevují v průběhu celé zimy. Nečekejte však bohatou kvetoucí záplavu, jsou to spíše drobné kvítky, které odolávají mrazům i sněhu. Za pozornost stojí i dřeviny okrasné svými plody, které zahradu zdobí spíše v první polovině zimy a pěkně doplňují kvetoucí i stálezelené okolí.
Dřeviny kvetoucí v zimě bývají dosti odolné, v běžných zahradách se pěstují poměrně snadno a nevyžadují téměř žádnou údržbu. Většinou je není třeba ani řezat, pouze pokud vyšší keře (dřín, vilín) zabírají příliš mnoho místa, je možné je na jaře po odkvětu upravit do požadované velikosti.
Drobné keře (jasmín, lýkovec, vřesovec) lze pěstovat i v miniaturní předzahrádce. Vhodné místo je co nejblíže příchozí cestě, vstupu do budovy nebo poblíž okna. Některé keře, zvláště vilíny nebo dřín, bývají efektní i na podzim, kdy se jejich listí barví žlutě, bronzově nebo karmínově.
Květy z Dálného východu
Kalina vonná (Viburnum farreri) pochází ze severozápadní Číny a v teplejších oblastech naší republiky je plně mrazuvzdorná. Do Evropy se dostala v roce 1910, u nás byla poprvé vysazena roku 1928 v Průhonickém parku.
Keř dorůstá do výšky tří metrů a bohatě se větví. Vyžaduje slunečnou nebo polostinnou polohu a středně vlhkou hlubokou půdu. Rozkvétá v lednu, únoru a březnu podle průběhu zimy, v teplejších letech již od listopadu. Drobné květy v hroznovitých latách působí velmi křehce. Poupata mají barvu růžovou, po otevření zbělají a krásně voní. Podobné vlastnosti, ale větší květy má často pěstovaný kříženec Viburnum x bodnantense, jehož rodiči jsou právě V. farreri a V. grandiflorum.
Ve stejné oblasti Dálného východu roste další velmi hezká dřevina: jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum). Tento metlovitě rozložitý keř s dlouhými chabými, obloukovitě rostoucími větvemi se hodí na místa, kde se může plazit nebo převisat dolů, je možné ho i vyvázat na mříž do výšky.
Krásné žluté květy se objevují od listopadu, naplno však keř rozkvétá až v únoru. Třebaže ve své domovině roste v horách od nadmořských výšek 800 metrů až po 4 500 metrů, u nás občas namrzá, není vhodný do klimaticky chladnějších oblastí. Ačkoliv je to jasmín, nevoní.
V únoru kvete zajímavý, asi třímetrový čínský keř Chimonanthus praecox. Je poměrně teplomilný, vydrží klima Prahy, jižní Moravy a jihu Slovenska, v chladnějších oblastech vymrzá. Potřebuje chráněné místo někde u zdi budovy na sluníčku. Jeho květy nejsou velké, ale působí křehce jako ze skla.
Podivuhodné vilíny
Patrně nejznámějším v zimě kvetoucím keřem je vilín (Hamamelis). Ačkoliv rod obsahuje jen několik druhů, má své zástupce v Severní Americe i ve východní Asii. Jejich kvetení je rozloženo do průběhu celé zimy, takže smíšená skupinka různých druhů bývá zajímavá od podzimu do konce března.
Jako první, již v říjnu, začíná kvést severoamerický vilín virginský (H. virginiana), který obývá východní pobřeží USA. V prosinci se přidává vilín japonský (H. japonica), pocházející z horských lesů Japonska a Číny. Až v předjaří se objeví květy čínského vilínu měkkého (H. mollis), severoamerického vilínu jarního (H. vernalis) a jejich křížence Hamamelis x intermedia.
Vilíny dobře rostou na slunci i v polostínu, nevyhovuje jim ale suché stanoviště. Potřebují výživnou, neutrální nebo kyselejší půdu, vápnitou zeminu snáší pouze jediný druh – vilín virginský. Listy a kůra tohoto druhu mají i zajímavé využití ve farmacii a homeopatii při žilních problémech.
Barevné keříčky vřesovců
Typickou zimní rostlinou, která se vejde i do té nejmenší předzahrádky, je vřesovec. Od podzimu až do dubna oživují vřesovištní a skalkové partie keříky vřesovce pleťového (Erica herbacea). Tento evropský druh je tu doma a s naší zimou nemá problém. Rozkvétá na podzim během října a listopadu a kvete celou zimu až do jara.
Zahradníci vyšlechtili spoustu kultivarů v sytějších i světlých odstínech purpurové, růžové až po krémově a čistě bílou barvu. Nepleťte si ho ale s jihoafrickými druhy, které se prodávají bohatě kvetoucí v září a říjnu v květináčích, ty jsou teplomilnější. Vydrží v truhlíku teploty těsně pod nulou, ale při silnějších mrazech zmrznou.
Výsadbu v několika barvách skvěle doplní drobná stálezelená libavka (Gaultheria procumbens), ozdobená korálově červenými plody, které na rostlině vytrvávají celou zimu. Zvířata ani ptáci jim moc pozornosti nevěnují, protože chutnají výrazně po kafru. Spolu s okrasnými trávami krásně ozdobí nejen zahradu, ale i truhlíky či keramickou mísu přede dveřmi.
