Zárukou sklizně kvalitních plodů je zdravá sadba. Je riskantní brát ji z nespolehlivých zdrojů a neošetřených pozemků. Pečlivě vybírejte také odrůdu, raději nejméně dvě s různou dobou zrání. Záhon pro výsadbu doporučují zkušení zahrádkáři zrýt alespoň týden předem, aby půda slehla.
Jahody se vysazují nejčastěji koncem léta, méně na jaře a na počátku léta (frigo sadby). Svědčí jim středně těžké, strukturní půdy, ideálně lehce kyselé (pH 5 až 6,5). Nejlepší je sázet jahodníky na místo, kde předtím byla plodina hnojená chlévským hnojem (po zelenině, bramborách), a do řádků vzdálených od sebe alespoň 70 centimetrů.
Pravidelná a vydatná zálivka je nutná pro dobré zakořenění. Při výsadbě lze použít kompost či speciální hnojiva pro jahody. Doporučuje se mulčování rašelinou nebo slámou. Na podzim a zimu přikryjte jahodníky chvojím.
Pěstování mimo zahradu
Vlastních jahod se nemusíte vzdávat, ani když nemáte zahradu. Pěstování na balkoně či terase je sice náročnější, ale určitě stojí za to. Čeká vás časnější sklizeň čerstvých plodů, které budou díky dobrému oslunění plně vyzrálé. Jahodníky lze pěstovat v pyramidách, sudech, truhlících, květináčích i v hrncích.
Obvykle se těmito způsoby pěstují stáleplodící odrůdy, které nevytvářejí velké trsy, a vzhledem k omezenému prostoru vyžadují častější zálivku a přihnojování. Chybu neuděláte ani pěstováním v samozavlažovacích truhlících. A přestože vysázíte třeba jenom pár kousků, vždy pečlivě vybírejte odrůdu.
Pro balkony lze doporučit například jahodník Maranell, jehož dlouhé šlahouny plodí celou sezonu. Jako zemina postačí běžný zahradnický substrát, do kterého se přimíchá hnojivo pro jahody. Pro zdárný vývin plodů je třeba šlahouny zastřihnout za třetí odnoží, na zimu je odstřihnout zcela a květináč zapustit do záhonu na zahrádce. Na jaře stačí vyměnit substrát a pokračovat v pěstování.
Další vhodnou odrůdou pro pěstování v nádobách je Temptation (často se signifikantním dovětkem převislé jahody). Začíná plodit na začátku června a podle počasí vydrží obvykle až do začátku měsíce září. Ovšem nejznámější osvědčená odrůda do truhlíků, květináčů a hrnků je Rujana, jejíž plody připomínají lesní jahody. Velkou výhodou odrůdy je nenáročnost, výrazná odolnost vůči plísním, slunečnímu úpalu. Při dobré půdě se můžete těšit na vysoký výnos.
Vhodné odrůdy:
- velmi rané – dozrávají nejčastěji koncem května (např. Emily, Kama, Prima),
- Rané – dozrávají nejčastěji koncem května nebo začátkem června (Rosie, Civmad, Elvira, Polka, Rumba, Wendy, Zefýr),
- Polorané – dozrávají nejčastěji před polovinou června (Elkat, Elsanta, Darselect,
- Andrea, Redgauntlet, Dagmar, Daroyal, Honeyoe, Induka, Mici Schindler, Valika),
- Polorané až polopozdní – dozrávají nejčastěji kolem poloviny června (Karmen, Korona, Senga Sengana, Dita, Dukát, Ilona, Figaro, Lambada, Lesana, Queen, Sonáta),
- Polopozdní – dozrávají nejčastěji koncem června (Bounty, Elista, Tenira, Frikonsa, Olívie, Pegasus, Red Gauntlet, Salsa, Symphony, Tenira),
- Pozdní – dozrávají nejčastěji začátkem července (Symphony, Florence, Pandora)
Odborník radí |
Zahrádkář Jerome: Jaromír Frič – ZahradkarJerome.cz:
Již při výsadbě používám netkanou černou textilii. Urychluje zrání a nemám starost s plevelem. Na černé fólii bývají rostliny silnější, výnosnější a dříve dozrávají. Ale kvůli nepropustnosti vody ji na rozdíl od mnohých zahrádkářů nepoužívám (ani černobílou fólii s bílou stranou nahoře). Je třeba počítat s tím, že při pěstování ve skleníku budete mít sice vyšší výnosy, ale také více starostí se škůdci a chorobami. Jahody se sklízejí vyzrálé, nejlépe ráno, vychlazené po noci. Po sklizni jednouplodících jahodníků odstraňte přebytečné odnože, kypřete, přihnojujte, můžete také sežnout listy (ale pozor na srdíčka, ta nechat). Omezí se tím choroby. Jako předplodiny je vhodné pěstovat rané košťáloviny, cibuli, česnek, plodovou zeleninu, rané brambory, luskoviny… Plodiny vysaďte na jaře a po sklizni na podzim vysázejte jahody. Na jednom stanovišti nechte jahodník tři, maximálně čtyři roky. |