Letní malování

Většina letniček nejlépe roste na plném slunci v propustné, středně bohaté půdě. Písčité půdy obohaťte kompostem stejně jako jílovité – do nich ale přidejte i písek. Krásenka (Cosmos), pojíchlup (Gazania) nebo lichořeřišnice (Tropae­olum) ocení pravidelné hnojení, ale třeba máky (Papaver) nebo šrucha (Portulaca) budou nejkrásnější na chudých vysýchavých místech: když je řádně přihnojíte dusíkatým nebo plným hnojivem, potrestají vás za horlivost slabým kvetením. Žádnou krasavici ale neurazíte draslíkem, který květ podporuje. 

Správný začátek

V této době se rozhoduje o tom, jak pestrá vaše zahrada letos v létě bude: nakupte proto semínka nebo si objednejte sadbu u zahradníka a naplánujte, kam a jak letničky vysadíte. Máte-li pařeniště, skleníček nebo mírně vytápěnou světlou chodbu se širokým parapetem, pusťte se do pěstování. Výsev se provádí do mělkých květináčů nebo misek. Substrát musí být sterilní, tedy zbavený chorob, škůdců a semen plevelů. Pokud chcete hodně šetřit, můžete prosít vlastní kompost a nechat jej v tenké vrstvě přemrznout. Mráz sice nezničí semena plevelů, ale zahubí zárodky většiny chorob a škůdců.

     

LETNIČKY PRO RŮZNÁ STANOVIŠTĚ

Slunná místa: měsíček (Calendula), aksamitník (Tagetes), šrucha (Portulaca), petúnie (Petunia), ostálka (Zinnia), sporýš (Verbena), hvozdík (Dianthus), krásenka (Cosmos)
Slunce až polostín: hledík (Antirrhinum majus), tařicovka (Lobularia maritima), lobelka (Lobelia), macešky (Viola cornuta), šalvěje (Salvia farinacea, S. splendens), begonie (Begonia semperflorens)
Polostín až stín: netýkavka (Impatiens), pochvatec neboli „africká“ kopřiva (Coleus blumei), hlíznaté begonie (Begonia tuberhybrida), kejklířka (Mimulus), Torrenia, Fuchsia

Co bude dál?

Ven můžete letničky sázet až po „zmrzlých“, tedy v polovině května, ale zahálet do té doby určitě nebudete. Čas, kdy poroste sadba, využijte k přesnému rozkreslení letničkového záhonu, propočítání potřebného počtu kusů a k přípravě plochy. Sázet je třeba na perfektně připravený (kyprý, odplevelený, zalitý) záhon, nejlépe v pozdním odpoledni. Sazenice opatrně vyjměte ze sadbovačů, abyste jim neporušili kořínky. Lopatkou vyhlubte jamku o něco větší, než je kořenový bal, a sazenici usaďte tak hluboko, jako byla v květníčku. Opatrně utužte povrch půdy a důkladně zalijte. Po 2–3 týdnech můžete začít hnojit, pokud jste ovšem neobohatili půdu o pomalu rozpustné zásobní hnojivo (Osmocote ap.). 

NAKUPUJTE U ODBORNÍKŮ

Semínka kupujte raději v zahradnických centrech nebo přímo od dovozců a dívejte se na data trvanlivosti. Máte-li skleníček, můžete si koupit také mladou sadbu a dopěstovat si ji. Vybírejte rostlinky zdravé, pěkně zelené, kompaktní, pevné. Sazenice nesmějí být povadlé, přischlé, povrch půdy nesmí být plesnivý.

Správná zálivka

Během klíčení a růstu semenáčků zalévejte tak, aby půda byla stále mírně vlhká. Na záhonu je pak potřeba asi 20–25 l/m2 týdně. Záleží na teplotách, rychlosti větru, stanovišti, půdě a druhu květiny. Zalévejte raději méně často, ale důkladně, abyste podpořili vývoj kořenů v hlubší vrstvě půdy. Lepší je zalévat brzy ráno než večer, aby listy osušilo slunce a netvořila se na nich plíseň. Máte-li problémy s vodou, vyberte si méně náročné druhy: kromě máků a pojíchlupů třeba luštěnici (Cleome spinosa), starček (Senecio cineraria), pestrovku (Gomphrena globosa), petúnii (Petunia) nebo ostálku (Zinnia). Je-li půda vlhká, zkuste fuchsie (Fuchsia), tabák (Nicotiana), kejklířku (Mimulus) nebo macešky (Viola). 

Dobrá péče

O semenáčky se musíte starat jako o miminka: musí mít dost světla, ale ne prudké slunce, nesmí je utlačovat plevel a pást se na nich škůdci. Dospělé rostliny potřebují podobnou pozornost, ale už více vydrží. Správnou vlhkost a teplotu v půdě i ochranu proti plevelům zajistí mulč – tj. pokrytí půdy vrstvou organické hmoty. Běžná je drcená kůra nebo štěpka (nadrcené větve), přičemž vrstva by měla být silná 5 až 10 cm. Velkým nepřítelem letniček je plevel. Nejde jen o konkurenci při čerpání vody a živin, ale také o hostitele škůdců a chorob, kterým se v bujném nepřehledném porostu výborně daří. Proto je třeba záhony s letničkami pravidelně, ale opatrně plít (nepoškoďte letničkám kořínky).  Zrání semen potlačuje nasazování nových poupat, a tak je nutné odkvétající květy (které navíc záhon hyzdí) průběžně odstraňovat.   

NÁVRAT DO MINULOSTI

Obýváte-li starý zámeček nebo krásnou vilu, které volají po slávě dávných časů, hodí se k domu záhony lemované zimostrázovými plůtky, vypracované ornamenty a zdobnost. Tradičními květinami pro takovou zahradu jsou begonie, netýkavky, nestařce, pochvatce, afrikány, sporýše, starčky a další. Inspirací mohou být dávné arabské zahrady, kde se mírně zahloubené záhony osazovaly pestrou směsí květin tak, že vidět byly jen květy na úrovni okolní dlažby – výsledek vypadal jako pestrý koberec.

Jak sázet?

Ať už žijete ve sto let staré romantické vile, nebo v moderním neofunkcionalistickém domě, dokážete s letničkami na zahradě kouzla. Pracovat můžete i s prostorem: malou zahradu opticky zvětší studené romantické tóny, vzdálená místa v rozlehlé zahradě „přiblíží“ pestré ostré barvy. Velké skupiny a pruhy téhož druhu se hodí do rozlehlých zahrad, pestré směsi mnoha druhů vyniknou lépe v malé zahradě a opravdová „míchanice“ máků, straček, kopretin, koukolů a třeba macešek a chrp se hodí do venkovské zahrádky. V moderní zahradě uplatníte přísné tvary jednobarevných záhonů nebo třeba obdélník s pestrou, nahodile vysázenou směsí.