Přestože trávníky mají nesporně své klady, louky jsou odpradávna součástí krajiny a měly by mít své místo i v rodinných zahradách. Směsi osiv se dají koupit ve specializovaných obchodech, optimálně přizpůsobená budou, pokud je nasbíráte ve svém okolí.
U klasických trávníků je nevýhodou malé množství druhů trav kořenících ve stejné svrchní vrstvě půdy, časté hnojení, vysychání (zejména pokud trávník posekáte před horkým a suchým obdobím) či náchylnost k nejrůznějším chorobám.
Nicméně v určitém typu zahrady se bez trávníku zcela jistě neobejdete, a to i s vědomím, že v našich klimatických podmínkách obdoby toho anglického nikdy nedosáhnete. Nespornou výhodou bude vždy jistá uspořádanost a dobrý kontrast k barevným záhonům a kvetoucím dřevinám.
Anglický zelený koberec
Známý vtip hovoří o zahraničním reportérovi, který položil starému zámeckému zahradníkovi zdánlivě nevinnou otázku: „Mistře, jak se Angličanům podařilo vypěstovat tento perfektní trávník? Ten suše odpoví: „Velmi jednoduše. Stačí jen kosit a kropit.“ „Opravdu?“ diví se reportér. „Of course. Ale musíte to dělat pravidelně asi tak tři sta let,“ dodal.
Sílu ostrovního klimatu, dostatek vláhy, který svědčí nejen trávníkům, ale také celé řadě rostlin, nelze ničím nahradit. Zároveň nelze popřít, že středoevropské verze anglických trávníků jsou podstatně rychlejší a mnohdy i dostačující. Pečlivě vysejte připravenou směs na speciálně upravenou plochu nebo prostě položte již hotový travní koberec.
Hlavní výhody ocení zejména majitelé rodinných domů s dětmi, které si chtějí hrát venku hned, nechtějí čekat ani rok či dva, neboť nejen trávník, ale také ony rychle rostou. Plocha je navíc velmi úhledná a uspořádaná, dá se zcela bezpečně zkrotit moderní sekačkou. Pro rekreační rodinné zahrady ideální adrenalinové kolbiště.
Druhy trávníků
Podle četnosti sekání se dělí na intenzivní a extenzivní. Tzv. intenzivní trávník je potřeba v průběhu vegetačního období často sekat, a to šestkrát až dvacetkrát za rok. Od toho se také odvíjí náročnost ošetření – častější přihnojování, zavlažování a odplevelení. Oproti tomu extenzivní trávníky obsahují druhy trav, které nemusíte v průběhu vegetace tak často sekat – postačí jedenkrát až třikrát ročně. Do této skupiny patří porosty lučního charakteru, například květnaté trávníky, trávníky ovocných sadů a podobně.
Hotové luční směsi
Hotové luční osivové směsi lze nakoupit ve specializovaných obchodech nebo si je můžete nasbírat ve svém okolí. Je to ale pracné, semena je třeba očistit, usušit, správně uskladnit, výhodou bude ovšem to, že semena budou dobře přizpůsobená místním podmínkám. Z obchodů lze doporučit například Planta Naturalis, která nabízí směsi pro stanoviště s různými podmínkami, a také pro rozmanitá přání a požadavky (výslednou výšku, typ využití, ale třeba i převládající barevnost – bílé, žluté, modré či červené louky).
Směsi obsahují desítky druhů semen, například osivo s názvem Zelený chodníček, vhodné pro častěji sešlapávané plochy, jich obsahuje přes 60. Počítá se s tím, že výsledná skladba bude pestrá a voňavá, i když se neuchytí úplně všechny zastoupené druhy. Ve směsi najdete i jedlé rostliny, bylinky i koření.
Náš tip |
| Pokud jste se rozhodli pro přírodní styl zahrady, získáte řadu výhod. Louky jsou barevnější, obsahují mnoho druhů, zejména kvetoucí rostliny, které lákají opylovače. V době vaší nepřítomnosti mohou nerušeně růst, a pokud potřebujete zelený trávník, není nic jednoduššího než čerstvě posekat. Odpadají starosti s údržbou, jako je zálivka, odplevelování, hnojení či likvidace mechu. |
Tradiční prožitky – zpátky do zahrad
Zahradní architekt Ferdinand Leffler z pražského ateliéru Flera propaguje návrat k jednoduchosti a nabádá k tradičním prožitkům, které s posezením na zahradě vždy souvisely. „Zahrady by měly být nekomplikovaným a samozřejmým místem k žití. Nevyhledávejme žádné složité technologie, monstrózní vodní prvky ani nejmodernější zahradní nábytek. Užijme si klid a pohodu, chvíle strávené s rodinou,“ podotýká.
Požadavky na tento životní styl jsou podle něj stále častější, lidé mají zájem o krásná místa v přírodě, o udržované historické vesnice, dbají na napojení své zahrady na okolní lesy a louky, chtějí znovuobjevit původní prostou, praktickou a logickou krásu venkovské krajiny. Zahradní architekti tak znovu malují klasické „kurníky, kadibudky“ či oplocení ovcí.
„Z původně hospodářských zahrad vznikají pohodové, praktické a uvolněné exteriéry, kde není pro upravovaný trávník místo. Stále platí, že je jednou z nejnáročnějších věcí v zahradě. Trávníkové plochy omezujeme na minimum a místo nich volíme půdopokryvné trvalkové plochy nebo mlatové či štěrkové záhony. Nejsou neobvyklé ani zahrady úplně bez trávníku.
Podobně jako ovocný sad je i louka symbolem české venkovské zahrady, krásně propojí zahradu s krajinou za plotem,“ dodává na závěr jeden z nejpopulárnějších zahradních architektů v Čechách.
Nejčastější typy tuzemských trávníků |
|
