Jana Nováková označuje špenátové zeleniny jako příbuzné či přímo patřící do čeledi merlíkovitých, podle novější klasifikace do čeledi laskavcovitých. Původně se využívaly jako špenátové zeleniny hlavně merlíky a lebedy, známé jednoleté plevely.
Nejznámější rostlinou této užitkové skupiny je ovšem klasický špenát. Pěstuje se také mangold, půdopokryvný špenát novozélandský (čtyřboč) nebo špenát jahodový. Specialitou přírodních zahrad jsou vysoké lebedy zahradní, například jejich zelenolistá nebo červenolistá forma.
Což takhle dát si špenát
Odrůd špenátu je celá řada, tradičně se pěstuje jako jarní nebo podzimní krátkodenní rostlina. Jana Nováková jej pěstuje i jako ozimý, vysévá ho později na podzim a sklízí jako první jarní zeleninu. Ve druhém roce vybíhá do květu: „Má to kromě jiného výhodu v tom, že si můžete pěstovat i vlastní osivo, nebo ho nechat vysemenit na stanovišti. Ale nikoli mnoho let po sobě, i špenát má rád střídání v osevním postupu,“ podotýká.
Základními podmínkami pro pěstování špenátu je živinami středně bohatá a spíše vlhčí půda, stanoviště může být i lehce zastíněné. Sklízí se najednou, vytržením celé rostliny, postupné sklízení jednotlivých listů je pracné. Špenát je vítaným sousedem ostatních rostlin (je dobré mísit zeleniny, které berou živiny z různých hloubek a vzájemně si v růstu pomáhají). Není příbuzný s většinou běžně pěstovaných zelenin, takže se vhodně uplatňuje ve střídavém osevním postupu. Je kvalitním zeleným hnojivem a čisticí rostlinou, která navíc zlepšuje strukturu půdy.
Statný a zdravý mangold
Mangold (Beta vulgaris var. cicla) má své místo ve většině přírodních zahrad a dokonce i v květinových záhonech. Stačí mít dobře živenou, spíše vlhčí půdu a může růst i v polostínu pod stromy. Důležitý je dostatek vláhy, při jejím nedostatku totiž předčasně vybíhá do květu.
„Měli bychom vědět, že mangold je dvouletka. Rostlina ponechaná přes zimu na záhoně vykvete ve druhém roce a můžete sklidit i vlastní, klubíčka připomínající osivo,“ připomíná naše průvodkyně a představuje dále podle odrůd mangold listový. Ten má tenčí řapíky a jeho listy se zpracovávají podobným způsobem jako výše jmenovaný špenát. Řapíkatý neboli chřestový mangold se naopak pěstuje kvůli využití zdužnatělých řapíků, které mohou mít nejen zelené, ale i žluté, bílé nebo červené až nafialovělé odstíny. Připravují se z nich výborné saláty nebo se zapékají.
Poléhavá čtyřboč
Ve své domovině (Japonsko, Čína, Austrálie a Nový Zéland) jde o rostlinu vytrvalou, u nás se pěstuje jako jednoletá. Novozélandský špenát – čtyřboč (Tetragonia tertagonoides) je teplomilná, poléhavá, lehce sukulentní rostlina, která obvykle nepřečká naši zimu. Seje se tedy v době, kdy již nehrozí mrazíky. Občas špatně vzchází, někdy ale naopak semena přečkají v substrátu a na jaře vyklíčí sama.
Pěstuje se pro listy, které se mohou sklízet postupně celé léto a využívají se jako klasický špenát. Svým poléhavým habitem se kombinuje se vzpřímenými rostlinami – šikovně pokryje povrch záhonu pod nimi. Výhodou je, že slimáci o dužnatou čtyřboč příliš nestojí.
Jahodové překvapení
Vzhledově zajímavý jahodový špenát (Chenopodium foliosum) neboli merlík listnatý nepřehlédnete. Víceletá až půl metru vysoká rostlina je nápadná svými červenými plody vyrůstajícími v paždí listů. Chuťově jsou spíše nevýrazné. Lze je konzumovat jako ovoce za syrova i tepelně upravovat na marmelády a džemy.
„Listy na lodyze jsou zubaté a dobré, mají využití jako špenát, ale neobsahují látky dráždící žlučník, močové cesty a ledviny. Obsahují rovněž cenné vitaminy, minerály a vlákninu,“ dodává naše průvodkyně.
Dekorativní lebeda
Nenáročná, ale vysoce nápadná je také lebeda zahradní (Atriplex hortensis) se svými specifickými nachovými listy. Vysévá se od března, buď do řádků, nebo „rozhozem na široko“ a vzhledem ke své mohutnosti potřebuje dostatek prostoru. Sklízí se v průběhu sezony otrháváním mladých lodyžních listů.
Je jednoletá, a pokud několik rostlin necháte na záhoně vykvést, vysemení se samy a příští rok se o ně už nemusíte vůbec starat. Jenom nebudou v přesných řádcích. Lebeda zahradní se dá bohatě využít v kuchyni, k dušení, jako příloha k hlavnímu jídlu, do polévek, do nejrůznějších salátů či do pomazánek.
Plané špenáty
Kromě merlíků a lebed můžete zpracovávat i další plané rostliny. Jana Nováková doporučuje kopřivu dvoudomou nejenom do nádivky, ale i do polévky, lze ji usušit, nadrtit i namlít a přidat ji třeba do těsta, které obarví a obohatí o cenné minerální látky.
Stále populárnější je i bršlice kozí noha: „Často je považována za obtížný plevel, ale její mladé, jemně zelené skládané listy jsou výtečné. Má vůni po mrkvi a znám lidi, kteří mají bršlicový ‚špenát‘ raději než kterýkoli jiný,“ podotýká s úsměvem naše průvodkyně. Zajímavý recept na salát z bršlice najdete zde.
Odborná poradkyně: Doc. Ing. Jana Nováková, CSc., www.janinyzahrady.cz
