Říká se, že zahradu dělá plot. Jaké chyby se zde objevují nejčastěji?
Je dobré si uvědomit, že plot nejenže dělá zahradu, ale často i dobré sousedské vztahy. Ne vždy zapadá svým provedením i materiálem do okolí a často vidíme i nepříliš krásné živé či spíše neživé ploty. Smrk se zdá být pro tento případ přímo ideální. Má snadno dostupné a levné sazenice, rychle roste a dá se kupodivu i dobře tvarovat. Často se ale zapomíná na pravidelnou péči, stříhání. Jakmile ovšem jednou uteče do stromovité podoby, už s ním nic nepořídíte.
Co považujete za nejdůležitější při zakládání zahrady?
Je třeba si uvědomit, že dům se staví, cesty budují, ale zahrada se zakládá. Důležité je zvážit účel zahrady a také vaše angažmá v ní. Málokdy zahrada vzniká tam, kde dříve nic nebylo, většinou ji koupíte či zdědíte. V takovém případě je dobré zjistit, kudy vedou například vodovodní trubky nebo elektrické kabely. Ušetříte si tím nepříjemná překvapení. Pěšinky nebo schodiště z přírodního kamene vypadají sice moc hezky, ale po dešti mohou nepříjemně klouzat. Proto při volbě materiálu pamatujte i na tuto možnost, zejména budou-li se na zahrádce pohybovat děti nebo senioři.
Důležitý bude asi rozbor půdy. Jakou roli hraje její složení?
Vždy než začnete s výsadbou, prozkoumejte místní podmínky a z nich vycházejte. V mrazových kotlinách budou kvetoucí ovocné stromy v ohrožení téměř každý rok, v půdě s vysokou hladinou spodní vody poroste pouze něco a v půdě s vyšším obsahem vápníku nepočítejte například s rododendrony nebo se založením vřesoviště. Rozbor půdy doporučuji v každém případě, pomůže při efektivním zajištění výživy.
Stále více lidí má zájem pěstovat ovoce bez chemie. Co jim můžete poradit?
Je chvályhodné, že chcete mít své produkty zdravé, bez reziduí chemických přípravků, ale to neznamená, že by bylo možné nechat plevel, choroby a škůdce volně působit. Bez chemie se dá hospodařit, ale pouze za cenu toho, že vykonáte více ručních prací. Staří praktikové by vám potvrdili, že nejlepší herbicid je motyčka. Pokud se z neudržované zahrady stane ohnisko šíření chorob a škůdců rostlin, může obecní úřad majitele předvolat a napomenout či dokonce i pokutovat. O narušení vztahů se sousedy ani nemluvě.
Velmi oblíbená je výsadba ovocných stromů. I zde se ale objevují stále se opakující chyby…
Ovocný strom je v jistém smyslu investice, a to nejen finanční, ale hlavně časová. Člověk si často neumí představit, jak bude stromek velký za deset nebo dvacet let. Přeplněná zahrada nedává dostatek prostoru rostlinám ani člověku. Stromy si stíní navzájem, mají málo světla. Kořeny, které zajišťují výživu, zabírají 1,5 až 2× větší plochu než nadzemní část. Menší pozemek tedy několik stromů prokoření dříve, než si myslíte.
Ale můžete narazit i na jiný problém. Vysázíte-li mnoho stromů, příliš velká úroda přinese otázku, kdo to sklidí a co s tím dál. Pokud máte to štěstí, že vám pomůže rodina a nebude jí vadit dočasná přeměna kuchyně na pobočku konzervárny, lze vám jen gratulovat. Nicméně lépe je mít menší množství stromů, ale dobře živených a ošetřovaných. S tím také souvisí výsadba velkých stromů. Třeba ořešák vlašský stíní celou zahradu, vyčerpává půdu a na podzim ji zasype listím. V zahradě u lesa se na něj budou stahovat veverky a z úrody vám mnoho nezůstane.
Tak alespoň bude více na kompost… Tady prý lidé tolik nechybují?
Asi nechybují, ale zpravidla šetří na pořádném kompostéru, nebo nemají dostatek trpělivosti k vybudování vlastního. Rozhodně nešetřete na nesprávném místě a kupte nebo vybudujte opravdu pořádný kompostér. S jistou nadsázkou by se dalo říci, že zde je srdce každé zahrady. Do kompostéru patří organický odpad, ale nikoliv vysemeněný plevel nebo jeho oddenky, které se s kompostem mohou dostat zpět na záhon. Například semena lebedy mohou klíčit postupně, a to po dobu až 15 let. Na mnoha místech jsou u nás přemnoženi divočáci, a vyhodíte-li například nahnilá jablka na okraj lesa, připravíte jim hostinu a sobě třeba nepříjemný zážitek. Šetřete své okolí. Kolemjdoucí přece nejsou zvědaví na vaše odpadky.
Ubývá podle vás pálení odpadu?
Řekl bych, že ano, a doporučuji se této neblahé činnosti raději vyhnout. Neprospívá to ovzduší ani sousedské pohodě. Také místní hasiči by mohli vznést oprávněné námitky, pokud není právě 30. dubna, kdy se to víceméně toleruje. Ořezané větve ze stromů zpracujte štěpkovačem, větší osady se mohou složit na stroj na dřevěné pelety nebo si nechat odvážet organický odpad v kontejneru. Využít služeb specializovaných firem je asi tím nejlepším řešením.
Odborný poradce Pavel Kukal – zahradník na České zemědělské univerzitě v Praze – Suchdole. Zabývá se rovněž psaním odborných článků a přednáškovou činností.
