O kráse a užitečnosti bylinek

Připraveno ve spolupráci s  portálem Potravinovezahrady.cz

Pěstování na klasickém záhonu nebo v nádobách zvládne opravdu každý, ale málokdo o bylinkách přemýšlí v kontextu, tak jako Marek Kvapil.

„Jak náročné to bude, záleží pochopitelně také na tom, jakým způsobem je budete pěstovat,“ podotýká a jako příklad uvádí bylinkové spirály. Jde v podstatě o speciální skalku, která je vytvarována do spirály, čímž vznikají různá mikroklimata pro různé druhy bylinek. Vlhkomilné a stínomilné se nacházejí vespod na severní straně spirály, suchomilné léčivky zcela nahoře a světlomilné byliny na jižní straně.

Za nejnáročnější na tomto způsobu pěstování považuje Marek Kvapil celkovou údržbu. „Při plánování této části permakulturní zahrady je třeba počítat s častým pletím holýma rukama bez motyky či plečky,“ upozorňuje a dále poukazuje na časté chyby v projektech bylinkových spirál. Řada z nich je podle jeho slov poddimenzovaná. Mnohé bylinky po několika letech pěstování totiž zaberou značný prostor a mají tendenci vytlačovat slabší a méně expanzivní rostliny. Základna spirály by proto měla činit v průměru tři a více metrů.

Údržba spirály je časem velmi náročná a lidé se často vracejí k praktičtějšímu pěstování na klasickém nebo na mulčovaném záhonu, který se udržuje v bezplevelném stavu pravidelným nastýláním organické hmoty. Nicméně pěstování rostlin v bylinkové spirále má své nesporné kouzlo a velmi dobré výsledky.

Bylinky v permakulturní zahradě

Náročnější zahradníci uvažují o bylinkách v kontextu permakulturní zahrady. Marek Kvapil podporuje tyto vize, ale zároveň varuje před možnými neúspěchy. Permaklulturní zahrady musejí být plánovány v souladu s realitou. 

„Snění a hledání vize patří mezi užitečné nástroje plánování zahrady, pokud jsou správně použity. Může se z nich stát i brzda, která zpomaluje nebo zcela znemožňuje realizaci zahrady,“ zdůrazňuje na svých kurzech. „Mnohem úspěšnější v dosahování cílů bývají ti lidé, kteří své sny a vize konfrontovali s překážkami a obtížemi, které jim do cesty staví realita. Zahradničení je vždycky lokální. To, co se osvědčilo na jedné zahradě, nemusí jinde vůbec platit,“ dodává. 

Ať už zvolíte jakýkoli způsob pěstování bylinek, máte vždy téměř stoprocentní jistotu v tom, že budou magnetem pro užitečný hmyz, protože nektar jejich květů je zdrojem energie pro dravý užitečný hmyz (parazitické vosičky, pestřenky).

Bylinky jsou dobrým partnerem k zelenině, které vytvářejí ochrannou clonu před býložravým hmyzem. Kopr odpuzuje dřepčíky, kteří napadají ředkvičky, šalvěj zase pochmurnatky, které sužují mrkve.

Důležité jsou také dezinfekční účinky bylinek. Například měsíček či afrikány dokážou vyléčit půdu zamořenou háďátky. Máta podle některých zdrojů potlačuje kadeřavost broskvoní, pelyněk chrání rybízy před rzí vejmutovkovou. Křen vylučuje silice, které chrání stromy před různými plísněmi a zmírňují účinky houbových chorob. Rovněž šalvěj má antimykotické účinky (proti kvasinkám a plísním). Bazalka zase chrání okurky před padlím.

Z některých bylin se vyrábějí jíchy (zákvasy), výluhy a odvary k posílení rostlin nebo k jejich ošetření při napadení patogenem. Odvarem z listů rebarbory se od pradávna hubí mšice, jícha z kostivalu posiluje rostliny draslíkem a dusíkem. Jícha z levandule slouží jako prevence proti mšicím a mravencům.

Užitečné pro zahradu i pro člověka 

Bylinky samozřejmě nepomáhají jenom ekosystému, ale také přímo pěstitelům a uživatelům. Marek Kvapil zdůrazňuje především takzvané adaptogeny, což jsou bylinky, které harmonizují organismus, posilují imunitu a zvyšují odolnost vůči stresu. Patří mezi ně například rozchodnice růžová (Rhodiola rosea), bazalka posvátná (Occimum sanctum) nebo třapatka nachová (Echinacea purpurea).

Většina ostatních bylinek se využívá přímo k léčení chorob, výhodou jsou jejich širokospektrální účinky. Jako příklad se nejčastěji uvádí nať jablečníku, která příznivě působí na ústrojí oběhové, dýchací, zažívací i vyměšovací.

Neméně významným prvkem je lahodné aroma bylin. Na statku na Hané využívají koření klasicky k dochucování pokrmů i k jejich konzervaci. Marek Kvapil říká, že do polévky prostě patří libeček, na maso sušená dobromysl a čerstvá pažitka bude vždycky vynikající k sýrům.

Bylinky odpuzující škůdce:

1 máta – škůdci košťálovin, ­například dřepčíci a bělásek zelný 2 kopr – dřepčíci, bělásek zelný 3 tymián – bělásek zelný 4 lichořeřišnice – ­mravenci, ­bělásek zelný 5 levandule – dřepčíci, mravenci 6 bazalka – mouchy 7 šalvěj – pochmurnatka mrkvová, bělásek zelný

* * *