Okrasná zahrada v únoru

Jen na vás záleží, jak vám letos pokvetou růže – včasný řez za bezmrazého počasí můžete začít provádět už v únoru. Ořežte nejprve růže, které jste na zimu nechránili. Nemusíte se bát důrazněji zmlazovat sadové a botanické růže. Pokud v únoru nemrzne, je na to ideální čas. Popínavým druhům a odrůdám výhony obměňujte – když některý příliš zestárne, vyřízněte jej nízko nad zemí. Vystříhejte také slabé a poškozené výhony, proberte přehoustlé keře. Odrůdy keřových růží, které kvetou jen jednou, seřízněte citlivě: proberte především staré a slabé výhony. Remontantky (opakovaně kvetoucí odrůdy) seřízněte na 3 až 4 očka.

Intenzivní sluneční záření je v tomto období nebezpečné nejen stálezeleným listnáčům, ale i jehličnanům. Paprsky mohou listy a jehlice popálit (v pletivech se zředí buněčný roztok, v noci zmrzne a krystaly ledu potrhají buněčná pletiva). Poškozené rostliny se sice postupně zotaví, ale nevypadají pěkně.

Zásadní je vybrat správné místo pro výsadbu – na severní až západní stranu domu, pod větší stromy, do stínu zdí. Choulostivější a nově vysazené dřeviny chraňte z exponované strany rohožemi, geotextilií nebo slámou. Kůru mladých stromů můžete natřít bílou barvou. Nezapomínejte na stálý přísun vody kdykoli, když nemrzne, nesněží a neprší.

Pokud nemáte dost hluboké jezírko a ryby jste na zimu nastěhovali do nádržky v interiéru nebo v zimní zahradě, měli byste je nejen krmit, ale čas od času se podívat, zda jsou zdravé a netrpí nějakými chorobami. Voda by neměla být příliš teplá – jde přece o venkovní druhy – a měla by mít stále dostatek kyslíku. Jakmile pomine nebezpečí silných mrazů, můžete uvažovat o stěhování ryb ven. To ale v našich podmínkách přichází v úvahu spíše až koncem března.

Může se stát, že se vlivem sněhu nebo větru ulomí silná větev nebo se zlomí celý strom a vy zjistíte, že vnitřek je prohnilý. Teprve pak si uvědomíte, že se vám poslední roky zdálo, že strom nevypadá úplně dobře. Pokud nepadl na dům nebo dokonce na člena rodiny nebo souseda, buďte rádi. Odstraňte větve a strom skácejte.

Máte-li na zahradě víc starých stromů, povolejte odborníka na stromy – arboristu (latinsky se strom jmenuje arbor). Vaše stromy prohlédne a navrhne co s nimi dělat. Jednoduché úkony zvládnete podle jeho rady sami, na složitější si raději arboristu znovu objednejte. 

Nepříjemnostem v budoucnosti můžete předejít už ve velmi raném věku stromu: nikdy nenechejte vyrůstat od báze konkurenční výhon, který by vytvořil druhý kmen, a nikdy nenechte kmen rozdvojit ani ve větší výšce. „V“ by zkrátka nemělo vzniknout, protože v rozsoše „dvojáku“ nastane vždy problém: zadržuje se zde voda, větve se tlakem tloustnutí obou kmenů navzájem odtlačují a na budoucí potíže je zaděláno. A proto znovu: řezat, řezat.

Kdo má skleníček, teplé pařeniště nebo místo na parapetech v chladnější chodbě a ovšem také čas a trpělivost, měl by se pustit do předpěstování květinové sadby. Už asi máte vyseté petúnie, ale teď k nim přidejte lobelky, sporýše a třeba i muškáty. Dají se koupit semínka F1 hybridů, které mají vynikající vlastnosti a nebývají příliš náročné na pěstování. Do květnových „zmrzlých“ vám vyrostou, ale budete je muset alespoň jednou přesadit.

Na přelomu zimy a jara seřízněte kousek nad zemí (asi 30 cm) plaménky, které kvetou v létě. Patří sem Clematis tangutica, vitalba a viticella a řada letních hybridů – třeba oblíbený ’Gipsy Queen’ nebo ’Ville de Lyon’ či ’Jackmanii’. Jistě vás napadne, že váš plamének se pracně vyškrábal až na příčné trámy pergoly nebo porostl dřevěnou mřížku mezi okny domu a teď jej máte ostříhat?

Na podzim jste nařízkovali muškáty a fuchsie. Řízky můžete nyní přenést do teplejšího prostředí a začít je více zalévat. Díky zvyšující se intenzitě světla začnou pěkně sílit – pokud prokoření sadbovače, lze je přesadit do větších. Pomozte jim hnojením. Teď je klidně posilujte plným hnojivem anebo přípravky s převahou dusíku. Podobně se zachovejte ke starším rostlinám, které úspěšně přezimovaly. Muškáty mají strávit zimu na světlém místě, fuchsie a třeba i kopretiny světlo nepotřebují. Teď je seřízněte na polovinu, přeneste na světlejší a teplejší místo a začněte postupně přidávat zálivku a živiny. Nesmíte je ale postavit na přímé světlo a do hodně teplé místnosti – nemusely by to přežít. 

Kromě čemeřice a sněženek se na zahradě objevují i další barevní poslové jara. Velmi oblíbené jsou šafrány (Crocus), které často vystrkují své lístky zpod sněhu, a jakmile na pár dní sleze sníh a zem maličko prohřeje slunce, vykouknou ze špiček lístků pestrobarevné květy. Nejoblíbenější jsou žluté či oranžové a sytě fialové. Žlutooranžová připomíná slunce a jarní kuřátka, fialová září na unaveném trávníku.

Neméně veselý je talovín (Eranthis), kterému se báječně daří v podrostu listnatých keřů a stromů. Pokud rostou talovíny, sněženky nebo šafrány v trávníku, neměli byste jej šest týdnů po odkvětu sekat, aby listy stihly zásobit podzemní orgány dostatkem živin.