Skip to content

Ozdoby zimní zahrady

Zimní zahrada vám na první pohled mnoho nedává, ale hned na ten druhý zjistíte, že její kouzlo se skrývá v dlouhých stínech nízkého slunce, ranní jinovatce, ve zvláštních tvarech holých větví a kmenů. Pravými šperky jsou ale výrazně barevné malvičky, bobule, nažky či oříšky, jejichž krásu umocní kontrast s bílým sněhem.

Obsah článku

Majitelé zahrad si okrasné keře většinou kvůli plodům nevybírají. Obvykle se soustředí na dobu kvetení. Ale pozor – co kvete, většinou i plodí! Většinou, protože některé choulostivější druhy v našich podmínkách pouze rostou či kvetou, ale plody nestihnou dozrát, nebo se vůbec netvoří. Obzvlášť výrazně působí plody opadavých dřevin. Méně nápadné jsou na jehličnanech a stálezelených rostlinách, ale i na nich se najde ledacos pěkného.
V okrasné zahradě jsou výrazné plody cílem, ale i v ovocném sadu můžete být trošku nepořádní a „zapomenout“ na stromech třeba několik jablíček. Pohled do sadu bude mnohem hezčí, a tak i hnidopichové uznají, že jste se rozhodli dobře. Okrasné plody venku vydrží poměrně dlouho. Jsou nejen zdobné, ale i užitečné – mnohé z nich slouží jako potrava hladovým ptákům.

Šípek do vázy?

Použití dřevin s dužnatými plody pro vazbu a aranžmá v interiéru nebývá příliš trvanlivé. V přemrzlých plodech jsou totiž důsledkem mrazu potrhaná vlákna, takže se v teplém prostředí bytu začnou bobule a malvice rychle kazit, černat a moc parády nedělají – můžete jimi zdobit spíš krátkodobě. Jiné je to s různými vysychavými lusky (Catalpa, Paulownie), šiškami (borovice) a tobolkami (Koelreuteria), které mohou být trvanlivou součástí výzdoby.
Zimokeř okrouhlolistý
(Celastrus orbiculatus)

 
Ovíjivá dřevina s bujnými zelenými výhony dlouhými až 10 m (později hnědnou). Listy jsou světle zelené, na podzim zářivě žluté. Květy drobné, nenápadné, žlutozelené. Rostlina je dvoudomá – chcete-li se radovat z pestrých plodů, musíte mít samičí i samčí rostlinu.

Okrasné plody: Žluté tobolky postupně pukají a odhalují červené bobule. 
Použití: Sázejte k mohutným, méně hodnotným stromům nebo sloupům (ne elektrickým,
ne k okapům). 
Počet rostlin při výsadbě:
K popnutí jednoho stromu či sloupu postačí 1–2 kusy. 
Nároky: Snese slunce i polostín. Na půdu nenáročný, ideální jsou běžné zahradní půdy. Nenamrzá, výborně snáší městské prostředí. 
Zajímavosti: Plody jsou jedovaté. Nevysazujte jej k mladým oslabeným stromům, patří mezi „škrtiče“ a zcela by je zahubil.
Kalina obecná
(Viburnum opulus)

Domácí keř vysoký 3–4 m s pěknými světle zelenými listy (na podzim krásně červenají). Květy uspořádané do velkých plochých květenství se objevují v květnu až červnu.

Okrasné plody: Korálově červené peckovičky přetrvávají na keři po celou zimu. Po dozrání nejsou jedovaté, existují recepty na želé. 
Použití: Uplatní se jako solitéra nebo v přírodním živém plotě.  
Počet rostlin při výsadbě:
1 ks/m², pro živé ploty 2 ks/m. 
Nároky: Hlinité půdy s dostatkem vláhy. V suchých podmínkách má malé přírůstky, neprospívá a napadají ji mšice. 
Doba řezu: Tvorbu nových výhonů podpoříte odstraněním přestárlých větví brzy zjara. 
Zajímavosti: Zajímavá kulovitá květenství má kultivar ’Roseum’. Ostatní kaliny včetně stálezelených mají také zajímavé plody.
Svída bílá
(Cornus alba)

Široce rozložitý keř je vysoký až 3 m, mladé výhony jsou lesklé a zabarvené do červena. Kvete nenápadně bíle.
 
Plod: Peckovičky velikosti hrášku,
bílé s modravým nádechem. 
Použití: Do větších zahrad jako volně rostoucí solitéra, případně do živého plotu. 
Počet rostlin při výsadbě: Živý plot 2,5 ks/m, ve skupině 1–2 ks/m². 
Nároky: Snáší slunce i polostín, nenáročná na půdu. 
Doba řezu: Stejná jako u dřínu. V menších zahradách je třeba radikální řez, aby se větve nepokládaly a nezakořeňovaly.  
Zajímavosti: Červené výhony a bílé plody se dobře odrážejí od tmavého pozadí jehličnanů nebo stálezelených listnáčů. Existují pestrolisté odrůdy se žlutými či bílými skvrnami.
Cesmína ostrolistá
(Ilex aquifolium)

Stálezelená dřevina keřovitého nebo stromovitého vzrůstu má řadu druhů a odrůd. Tuhé listy jsou lesklé a na zubatých okrajích ostnité. Květy
jsou nenápadné.
 
Plod: Kulaté lesklé červené peckovičky zůstávají na větvích až do pozdního jara.  
Použití: Překrásná solitéra, výborná ve skupině s jehličnany. Cesmína je zejména v Anglii a Americe symbolem Vánoc – jako u nás jmelí. Často se používá ve vazačství, ale pro domácí dekorace se hodí jen krátkodobě: plody v teple rychle černají.  
Nároky: Půdy mírně vlhké, těžší, živné. Chráněné stanoviště, polostín. V zimním období se doporučuje přikrývka spodní části rostliny. 
Doba řezu: Řežte pouze v případě nutnosti. Po řezu méně plodí. Řez ale snáší dobře. 
Zajímavosti: Celá rostlina je jedovatá, 20–30 plodů je smrtelná dávka. Již dvě bobule způsobují zvracení a průjmy.
Dřezovec trojtrnný
(Gleditsia tricanthos)

Vzdušný rozložitý strom dosahuje výšky až 30 m. Na kmeni a větvích vyrůstají až 20 cm dlouhé trny. Listy jsou sudozpeřené, světle zelené barvy. Kvete nenápadně.
 
Okrasné plody: Dlouhé (až 20 cm) pokroucené zploštělé lusky mají hnědofialovou barvu. 
Použití: Do větších zahrad, před domy. 
Nároky: Teplomilná dřevina náročná na světlo, nenáročná na půdu. 
Zajímavosti: Existuje beztrnný kultivar ‘Inermis’, žluté olistění má třeba kultivar ‘Skyline’
Brslen zploštělý
(Euonymus planipes)

Středně velký keř dorůstá 3–4 m, má zajímavé úzké a podlouhlé, buku podobné pupeny červenohnědé barvy. Květ je nenápadný zelenožlutý, objevuje se v květnu. Listy mají na podzim nádhernou rudou barvu.
 
Plod: Pětihranné tobolky červené barvy visí na dlouhých stopkách: po otevření z nich vykukují oranžová, velmi jedovatá semena. 
Použití: Nádherná solitéra 
Počet rostlin při výsadbě: 1ks/m² 
Nároky: Vyžaduje vlhčí půdy a polostín, plné slunce toleruje pouze na dostatečně vlhké půdě,  je mrazuvzdorný. 
Doba řezu: V předjaří se odstraňují nemocné a přestárlé větve. 
Zajímavosti: Celá rostlina je jedovatá, pouhých 36 plodů je smrtelná dávka pro dospělého člověka. Brslen evropský (Euonymus europaeus) a E. alatus mají podobně atraktivní, rovněž jedovaté plody.
Růže šípková
(Rosa canina)
Trnitý keř vysoký 2–3 m má známé bílo-růžové květy (květen–červenec), listy mají tmavě zelenou barvu s modrým nádechem.
 
Okrasné plody: Šípky mají oválný tvar a červenooranžovou barvu. 
Použití: Běžný domácí druh se hodí především do přírodních zahrad, ale vynikne i v městské zahradě.  
Počet rostlin při výsadbě: 5 ks/m² 
Nároky: Nenáročná, mrazuvzdorná, snáší i sluneční úžeh či polostín. Ideální je hluboká, spíše sušší a na živiny bohatá zahradní zemina s neutrální reakcí, ale poroste téměř kdekoli.  
Doba řezu: Předjaří, léto, jen v případě nutnosti. 
Zajímavosti: Na podnože šípkových růží se nejčastěji roubují ušlechtilé růže.
Růže svraskalá
(Rosa rugosa)

Nižší, hustě trnitý keř je vysoký
1,5 m a hodně odnožuje. Nápadné květy zdobí keře od června do října, zdravé listy mají zvláštní lesklý a svraskalý povrch. Na podzim se barví dožluta.
 
Okrasné plody: Velké zploštělé šípky jsou na keřích v hojném počtu. 
Použití: Velmi odolná dřevina snáší zasolení, vítr, sucho, zaplavení vodou i mráz, proto ji můžete vysadit na extrémní stanoviště: na střešní zahrady, do nádob, do vysýchavých míst. 
Počet rostlin při výsadbě: Ve skupinové výsadbě 5 ks/m², živé ploty 4 ks/m. 
Nároky: Bohatě kvete a plodí na slunci. Na půdu a vlhkost zcela nenáročná. 
Doba řezu: Předjaří, léto, jen v případě nutnosti. 
Zajímavosti: Po poškození znovu obráží, odolná vůči chorobám a škůdcům.
Mahónie cesmínolistá
(Mahonia aquifolium)
Stálezelená podrostová invazní dřevina vysoká asi 1 m má tmavě zelené ostnité listy. Kvete nápadně žlutě začátkem dubna.
 
Okrasné plody: Modré ojíněné bobule. 
Použití: Používá se jako podrostový a výplňový keř. Lze z ní vypěstovat nízký živý plot. 
Počet rostlin při výsadbě: Ve skupinové výsadbě 5 ks/m², pro živé ploty 5 ks/m. 
Nároky: Nenáročná na půdy, snáší slunce i stín. 
Doba řezu: Po odkvětu, ovšem jen pokud je to nutné, protože řezem ztrácí plody. 
Zajímavosti: Má žluté dřevo. Plody jsou před dozráním jedovaté, po dozrání ne, ale běžně se nekonzumují. Zbytek rostliny je jedovatý.
Rakytník řešetlákový
(Hippophäe rhamnoides)

Malý stromek nebo velký vzpřímeně rostoucí keř s trnitými výhony. Čárkovité listy mají šedou barvu. Květy jsou nevýrazné. Rostlina je dvoudomá
(samčí a samičí).
 
Okrasné plody: Výrazné oranžové peckovičky nakyslé chuti dozrávají koncem září na mladých větvičkách. Sbírají se pro vysoký obsah vitamínu C. Sklizeň je problematická, protože peckovičky nejdou oddělit od výhonu a snadno praskají. 
Použití: Díky velké otužilosti může růst téměř kdekoli, snáší i silné zasolení.
Počet rostlin při výsadbě:
Pro přírodní živý plot 1,5 ks/m, jinak 1 ks/m²  
Nároky: Slunečné polohy s provzdušněnou i suchou půdou. Snese zasolení. Může namrzat,
 ale výborně regeneruje. 
Doba řezu: Protože rakytník plodí na mladých výhonech, je třeba během zimy vyřezat nemocné a suché větve. 
Zajímavosti: Za deštivého počasí se obsah vitamínu C velmi rychle snižuje.
Pámelník bílý
(Symphoricarpos albus)

Dětmi oblíbený keř dosahuje výšky 2 m. Listy jsou na větvičkách vstřícně postavené. Mají světlou barvu. Květy
jsou drobné růžové.
 
Plod: Kulaté bílé bobule v malých hroznech při sešlápnutí hlasitě praskají. Jsou mírně jedovaté, ale i přesto v zimě lákají nespočet ptáků. 
Použití: Pro jeho velikou skromnost a nenáročnost jej můžete využít jako podrostovou dřevinu vysokých stromů nebo živý plot, zpevní svah. 
Počet rostlin při výsadbě: Ve skupinové výsadbě 4–5 ks/m², pro živé ploty 4 ks/m. 
Nároky: Velmi nenáročný. 
Doba řezu: V předjaří či v pozdním létě. Keř silně odnožuje a je nutné jej pravidelně prořeďovat. 
Zajímavosti: Pámelník bílý výrazně odnožuje. Méně bujný
je pámelník Chenaultův (Symphoricarpos x chenaultii). Jeho kultivar ‘Hancock’ je
cenná půdopokryvná dřevina s drobnějšími nafialovělými bobulemi.
Tis červenoplodý
(Taxus baccata)

Elegantní jehličnaté tisy pěstované ze semen mají kuželovitý tvar koruny (výška 15 m), z řízků se pěstují rozložité keře. Jehlice jsou na vrchní straně tmavé, na spodní světle zelené. Rostliny jsou dvoudomé. Květy jsou drobné žluté,
pyl způsobuje alergie.
 
Okrasné plody: Jasně červený dužnatý obal bobulovitého míšku je jedinou nejedovatou částí rostliny, chutná sladce a láká ptáky. Jedovaté semeno prochází jejich trávicím traktem bez poškození. 
Použití: Tis je vynikající podrostovou dřevinou i do poměrně hodně zastíněných míst, je ceněný pro ušlechtilou zelenou barvu. Dokonalý jehličnatý živý plot může být jedině z tisů. 
Počet rostlin při výsadbě:
1 ks/m², pro živé ploty 3 ks/m. 
Nároky: Vyžaduje vápenité, živné, hluboké půdy. Výborně snáší polostín, slunci se snadno přizpůsobí v lepších vlhkostních podmínkách, stín toleruje. 
Doba řezu: Výborně snáší hluboký zmlazovací řez v předjaří. V průběhu srpna se provádí tvarovací řez. 
Zajímavosti: Tisy dosahují vysokého stáří, památné stromy jsou přes tisíc let staré.
V České republice je státem chráněný.