Skip to content

Palmy v domě i venku

Palmy nám připomínají exotické kraje a asi právě proto mají u nás tolik příznivců. Co na tom, že v zemích, odkud pocházejí, panuje výrazně teplejší podnebí? I u nás mohou zdobit interiér či zimní zahradu. stále častěji se také objevují na zahradách. Není k tomu ani třeba globálního oteplení, Stačí jen vědět, jaký druh si vybrat.

Atraktivní palma Trachycarpus fortunei má velké vějířovité listy až 110 cm v průměru, štíhlý ale masivní ochlupený kmen a dorůstá výšky kolem 10 metrů. Její odolnost proti mrazu je velmi vysoká a pohybuje se u vzrostlých a dobře zakořeněných jedinců v rozmezí 14 až - 17 °C    
Svět palem je neuvěřitelně bohatý, tvoří jej více než 3 000 druhů, které jsou rozděleny do necelých 200 rodů. Některé palmy vynikají statným vzrůstem – nejvyšší druhy jihoamerického rodu Ceroxylon mohou být až 60 m vysoké –, ale mnoho palem je drobných. Nejmenší druh Syagrus liliputiana má výšku jen do 15 cm. Nejdelší listy má africká rafie (Raphia regalis), jejíž zpeřené listy dorůstají délky až 25 metrů, dlanité listy indického talipotu (Corypha umbraculifera) mohou mít průměr až 5 m. 

Zrádný datlovník

Sortiment palem v našich bytech, domech a zahradách se většinou omezuje na několik málo druhů, a to ještě nepříliš vhodných – zejména datlovníků. Začíná to nevinně semínky z datlí, která spolehlivě klíčí, takže prvotní radost je velká. Po několika letech je však tato mimořádně světlomilná palma ve stínu bytu nehezky řídká, lístky od sebe hodně vzdálené a navíc vynikne další její nepříjemná vlastnost, spodní lístky jsou proměněny v ostře pichlavé trny, které už leckomu ublížily. Je téměř nemožné najít méně vhodnou palmu do interiéru, než je datlovník.

Zapomeňte na kokosy

Jedním z nejčastějších dotazů bývá, jak pěstovat kokosové palmy, které u nás pěstovat nejde. Je to podvod prodejců, ze semen klíčící kokosovník v malinkém květináčku si prostě na naše bytové podmínky nezvykne a poté, co vyčerpá zásoby v semeni, uhyne. Stejně tak by nebylo moudré si kupovat větší rostliny. Kokosové palmy jsou doma na pobřežích moří, v horkém klimatu se stálým pohybem vzduchu. Naše vytápěné, málo větrané prostory s krátkým zimním dnem jsou pro ně smrtelnou kombinací.
 

Dáme si do bytu, dáme si palmu

Do interiéru se ideálně hodí tropické stínomilné podrostové palmy, které ani v dospělosti nepřerostou dva metry, v nádobě měří pochopitelně ještě o něco méně. Můžeme si vybírat z druhů s listy dlanitými či zpeřenými a palmy jednokmínkové či trsnatě se rozrůstající.
 
Snad nejlepší volbou je americký rod Chamaedorea s více než 100 druhy, který je domovem především ve Střední Americe. Jednou z nejčastěji pěstovaných palem je Chamaedorea elegans. Má jediný kmínek, ale často se prodává více sesazených kusů dohromady. Jako všechny druhy rodu je dvoudomá, a tak pokud budete mít štěstí na obě pohlaví, máte šanci se již při velikosti okolo metru dočkat kvetení a při úspěšném opylení i pěkných plodů.
 
Z dalších druhů vyniká miniaturní Ch. metallica s krásně lesklými listy, které jsou téměř bez řapíku, takže celá rostlina nemá v průměru více než půl metru. Ale v rodu Chamaedorea skoro nelze sáhnout vedle, většina druhů je drobných a velmi krásných.
    Chamaedorea cataractarum: Rod Chamaedorea patří k nejvhodnějším palmám do bytu. Chamaedorea cataractarum dorůstá sotva metrové výšky, je však dosti vlhkomilná. Hodí se k domácímu bazénu, velkému akváriu nebo fontánce v zimní zahradě. Snese i hluboký stín

    Licuala mapu: Licuala mattanensis, forma Mapu, je nádherná drobná, sotva půlmetrová palma se skvrnitými listy, vhodná i do velmi malého bytu

PINANGA GRASSIPES: Bornejský druh s malým silným kmínkem a nevelkými, barevně skvrnitými listy. Zhruba desetileté poprvé vykvétají. Hustá květenství jsou přisedlá ke kmínku, plody jsou svítivě červené     
Pěkné palmy jsou také v asijsko-pacifickém rodu Licuala. Patří sem více než 100 druhů menších podrostových stínomilných palem s tropickými nároky. I pro ně je typická skvrnitost listů, která poskytuje podrostovým palmám určité maskování a zdání nechutnosti pro býložravce. Našim očím však kombinace žlutozelené, hnědavé a červenavé barvy lahodí. Velmi typické je takové zbarvení pro jiný velký jihoasijský rod – Pinanga.

Rod Areca dal jméno všem palmám, protože se řadí do čeledi arekovité. Patří sem i slavná betelová palma Areca catechu, do bytu není špatná, ale v rodu existují ještě lepší druhy, doporučit lze temnolistou A. guppyana. Pod jménem „areka“ se také v obchodech nabízí leccos, nejvíce však madagaskarská palma Dypsis lutescens, který patří k nejprodávanějším druhům současnosti. Žlutě zbarvené skvrnité kmínky vyrůstají v bohatých trsech a listy jsou krátké a jemně zpeřené. Celý rod Dypsis čítá více než 140 madagaskarských druhů, mnohé z nich patří mezi nejmenší palmy světa a i přes velkou vzácnost ve své domovině se patrně v interiérech časem prosadí.

 
Naopak osvědčeným průvodcem lidských příbytků jsou již třetí století palmy rodu Howea známé též pod starším jménem Kentia. Dva druhy pocházejí z maličkého ostrůvku Lorda Howa u Austrálie. Jsou velmi tolerantní k různému režimu zalévání, teplotám i k hlubokému stínu, takže jejich jedinou nectností, případně naopak výhodou je pomalý růst.

OTUŽILÉ PALMY

 

Velkým příslibem je druh Nannorhops ritschiana, který roste od Arábie až do Kašmíru. Severní horské formy zvládají až skoro dvacetistupňové mrazy, ale nedělají jim dobře naše mokré zimy. V tomto směru jsou větším příslibem populace z Kašmíru, kde je více vlhko i v zimě, a tamní rostliny by měly být odolnější. Objevují se teprve první semenáčky, takže můžete přispět k jejich testování.

Mezi dlanitými palmami naopak nelze příliš doporučit běžně pěstovaný rod Washingtonia, i když by si měl poradit i s mrazem – 10 ºC. Jeho zástupci jsou však značně robustní, mají velké listy a rostou poměrně rychle.

Mezi palmami se zpeřenými listy je kromě datlovníku schopen odolávat mírným mrazíkům již jen rod Butia z jihoamerických pamp od Brazílie do Argentiny.
Jsou to nádherné nízké palmy s obloukovitě prohnutými listy.

Vzhledově zvláštní je severoamerický druh Serenoa repens, který zůstává zcela přízemní a jehož kmeny jsou plazivé a větvené. Dlanité listy mohou být zelené, vzácněji pěkně sivé. Snášejí i desetistupňové mrazy.
                                                                                  

Na terasu i do zahrady

Pro slunná místa nebo pěstitele, kteří často odjíždějí a vlhkomilnou palmu by utrápili suchem, můžeme doporučit několik druhů ze sušších oblastí Absolutním favoritem je mauricijská palma Hyophorbe lagenicaulis. Anglické jméno lze přeložit jako lahvová palma a dobře vystihuje její nenapodobitelnou otylou krásu. Není sice příliš vysoká, ale má mohutné listy, takže si ji může dovolit jen ten, kdo má dost prostoru. Přes léto snese i venkovní umístění s mírným přístíněním, ale s teplotami pod 10 ºC to nesmíme přehánět.
    ASTEROGYNE MARTIANA: Drobná podrostová palmička Asterogyne martiana má podobné nároky a použití jako mnohem známější Chamaedorea     GEONOMA LONGE: Geonoma longevaginata je drobná podrostová palma z Jižní Ameriky. Dorůstá výšky 1-5 metrů, v nádobě samozřejmě zůstane malá. Patří ke stínomilným plamám, nároky má podobné jako Chamaedorea. Mladé listy raší krásnou červenou barvou listu

PALMOVÉ HÁJE POD ŘÍPEM?

Nejběžnější chladu odolnou palmou je Trithrinax campestris. V Evropě lze koupit i vzrostlé exempláře, ale pak počítejte s cenou v řádu desítek tisíc korun. Vůbec chladu nejodolnější palmou je čínský Trachycarpus fortunei. Samotný rod Trachycarpus má jen devět horských druhů rozšířených od Indie po Čínu. T. fortunei je často pěstován a i v naší republice se uplatňuje jako mobilní zeleň. Začínají se však již objevovat odvážlivci, kteří vysazují tento druh do volné půdy a příznivé zimy je zatím utvrzují ve správnosti jejich rozhodnutí. V nížinných teplých oblastech je šance na úspěch vcelku dobrá a palmových hájů by na jižní Moravě, v Polabí či okolí Prahy mohlo přibývat.

 

ODKUD PALMY POCHÁZEJÍ

Na severu zasahují na jižní okraje Himálají, jih Japonska, do Španělska a v USA do státu Jižní Karolína. Na jihu rostou až po Chathamův ostrov u Nového Zélandu. Druhová bohatost je nejvyšší ve Střední a Jižní Americe a jihovýchodní Asii. Mnoho zajímavých a endemických rodů a druhů hostí různé ostrovy a souostroví, zmínku zaslouží zejména Madagaskar, Seychely, Kuba a další.
                                                                     

Také další uvedené palmy se hodí pro venkovní letnění a ty už snesou i teploty okolo nuly, takže jim můžeme venkovní pobyt prodloužit. Palmy rodu Brahea mají mnoho obdivovatelů a rostou i v městech jižní Evropy. Silné kmeny, sivé dlanité listy a dlouhá obloukovitá květenství přitáhnou oko každého. Tento nevelký suchomilný rod pochází z Mexika a zahrnuje i mnohem drobnější druhy než B. armata. Ale ani té se nemusíte obávat nějak výrazně, roste hodně pomalu, takže ji bude trvat několik desítek let, než si začne váš dům zabírat pro sebe.
 
Vhodným a často pěstovaným druhem je i evropská a severoafrická palma Chamaerops humilis, jediná svého rodu. Pěstují se formy jednokmenné i tvořící trsy, ze severní Afriky pochází i stříbrolistá varieta. Tento druh vydrží krátkodobě i mrazy, uvádí se 10–15 °C pod nulou, ale tvrdou zimu by nepřežil.            
Phoenix dactylifera: Phoenix dactylifera patrně není původním druhem, ale křížencem jiných datlovníků. Patří však k nejstarším užitkovým rostlinám v dějinách lidstva, nejstarší nálezy fíků se odhadují na 11 000 let. Je vhodný pouze do velkých nádob na nádvoří hradů a zámků s vlastní oranžerií    

Kontakty:

 
Botanická zahrada hlavního města Prahy
Nádvorní 134, Praha-Troja
tel.: 234 148 111 
fax: 233 542 629 
e-mail: info@botanicka.cz
 
Josef Bučko
Růžová 346, Kačice
e-mail: cykasy@seznam.cz
 
 Internetový obchod s nejlepší nabídkou semen na trhu, navíc ke každému druhu nabízí dostatek informací

PARTNEŘI WEBU

MDKK MUJDUM STAVBAWEB IMATERIALY RODINNYDOM BMONOE
Copyright © BUSINESS MEDIA ONE, s. r. o. 2006–2025