Než se rozhodnete pro pěstování vinné révy zahrádkářským způsobem, je třeba uvážit, máte-li pro pěstování vhodné předpoklady. Mezi ně patří především podnebí (dostatek tepla a světla) a vhodné půdní podmínky. Nicméně téměř každý zahrádkář se může těšit z několika révových keřů, na nichž bude pěstovat hrozny pro spotřebu ve vlastní domácnosti, řádově v desítkách kilogramů.
Pamatujte na to, že réva je rostlina teplomilná – čím více tepla a slunečního svitu jí můžete na stanovišti poskytnout, tím lepších výsledků docílíte. Je nesporné, že oblastí pro pěstování révy zahrádkářským způsobem je daleko více než těch, které si obyčejně spojujeme s vinařskou tradicí. Navíc klima se v poslední době v naší zemi otepluje a bylo by dobré toho patřičně využít. V posledních letech totiž téměř vymizely pozdní jarní mrazíky, které byly dříve pro vinaře i ovocnáře velikým postrachem.
Jestliže se v současnosti na Mostecku pěstuje réva v nadmořské výšce kolem 350 m n. m. a nejvýše položenou vinicí v Čechách je Malá Vendule v katastru Velkých Žernosek (asi 425 m n. m.), lze při vhodném využití mikroklimatických podmínek docílit úspěchů i v nadmořských výškách až do 500 m n. m.
Znamená to ovšem pěstovat révu na chráněných místech, například u zdí rodinných domů. Barva pozadí ale nesmí být příliš tmavá nebo dokonce černá. V tomto případě bychom na úrodu čekali marně.
S mikroklimatickými podmínkami souvisí také orientace pozemku. Vhodné jsou především jižní, jihozápadní a jihovýchodní svahy, méně svahy východní a západní.
Révu lze úspěšně pěstovat i na rovině, ale na svazích má bezesporu lepší oslunění, přičemž svahy se sklonem na sever jsou nevhodné. Určitým vodítkem může být to, zda se na zvoleném místě daří meruňkám a broskvoním.
Pokud ano, bude se tu dařit i révě, která má podobné nároky. Rozhodně je nutné vyhnout se mrazovým kotlinám a chladným údolím. Pro úplnost dodávám, že révu je možné pěstovat i ve skleníku, ale znamená to poměrně vysoké náklady na vytápění.
Půdní podmínky
Réva není příliš náročná na půdu a přizpůsobí se jejím nejrůznějším typům: od kamenitých a štěrkovitých až po písčité a hlinité. Nesnáší však půdy zamokřené, sléhavé, jílovité a studené.
Kamenité půdy podporují vývin chuťových látek v hroznech, avšak jejich úrodnost je nižší. Štěrkovité půdy mají více živin, a jsou tedy úrodnější. Na písčitých půdách je výhodou jejich propustnost a snadné obdělávání, živiny se z ní ale snadno vyplavují, proto je nutné více hnojit. Hlinité půdy mívají sice živin dostatek, kvalita hroznů však bývá nižší. Na úrodných půdách navíc bývá větší ohrožení chorobami, zvláště houbovými.
S typem půdy souvisí i její pH reakce, což je hodnota odrážející, zda je půda kyselá (pH 0 až 6,9), neutrální (pH 7), nebo zásaditá (pH 7,1–14). V našich podmínkách se setkáváme zpravidla s půdami slabě kyselými (od pH 6) až neutrálními. V těchto půdách roste réva nejlépe.
Než se pustíte do pěstování, je dobré si hodnotu pH půdy zjistit v odborné laboratoři. Je to důležité nejenom pro samotnou révu, ale i pro celé domácí zahradničení. Základem výživy by měl být dostatek organického materiálu v půdě. Ideálně hnůj či kompost a takzvané zelené hnojení (vikvovité rostliny: vikev, hrách, peluška aj.), které necháme vyrůst a v době květu je zaryjeme do půdy. Nicméně bez použití umělých hnojiv se asi neobejdete. Dávají se však pouze vzrostlejším rostlinám, čerstvě vysázeným by spíše uškodila.
Současná nabídka je dosti rozsáhlá, ale pro révu vybírejte jenom ta, která neobsahují chlor. Navíc je nutno počítat se zvýšenými dávkami draslíku. Všeobecně lze říci, že čím větší má být výsledný tvar, tím větší budou nároky na výživu, na což je dobré pamatovat už před samotnou výsadbou, když půdu připravujete. Přihnojování vápníkem (mletý vápenec, který dodává půdě také hořčík) se doporučuje pouze v rámci přípravy příliš kyselé půdy.
Vodní režim není při pěstování révy zásadní. Zajistit zálivku je třeba jen při výsadbě, případně krátce po ní. Vzrostlé révové keře mají kořeny dost hluboko na to, aby si opatřily vodu i bez našeho přičinění (v kamenitých půdách až několik desítek metrů), a proto suchem netrpí vůbec, nebo jen málokdy. Vodní eroze hrozí jen ve větších výsadbách na svazích.
Možnosti využití révy v zahradě
Vycházejí ze zahradní architektury a z celkové dispozice pozemku, včetně staveb. Kromě klasického pěstování na drátěném vedení, lze pnout révu po zdech, konstrukcích a pergolách, lze vytvářet stěny oddělující různá zákoutí nebo užitkovou část zahrady od okrasné. Mimořádně hezky bude působit i altánek uprostřed větší volné plochy, pokud ho necháte obrůst révou.
Zahradu je možné rozčlenit stěnami z révy jak ve vertikálním, tak horizontálním směru, u tradiční chalupy lze nechat popnout celý štít nebo vytvořit zastínění terasy před prudkým sluncem. V těchto případech se uplatní takzvaná dekorativnost listem a krycí schopnost, což znamená, že lze zamaskovat i to, co jinak krásou příliš nevyniká. Vždy musíte ovšem zvážit výsledek – a pokud si příliš nevěříte, uděláte nejlépe, poradíte-li se s odborníky na zahradní architekturu.
