Záhony ve třech tratích
1. trať – hnojem pokryjte záhon na podzim a zamulčujte ho slámou nebo štěpkou z listnáčů (hnůj nezarývejte!). Následujícím rokem probíhá sezona v 1. trati.
První trať je určena pro rostliny nejhladovější, milující hodně dusíku a zvládající i ne zcela rozložené organické hnojení. Obvykle se nevysévají plošně, ale sázejí se předpěstované sazenice nebo jednotlivá semena do hnízd. Na jaře, ve správnou dobu podle počasí (choulostivé druhy až po posledních mrazech) rozhrňte v mulči hnízdečko, vyplňte jej kompostem a vysaďte sazeničku/semínko. Dodržujte správné vzdálenosti, aby rostliny měly i v dospělosti místo.
V případě potřeby zalévejte a doplňujte mulč. Díky mulči půda nevysychá a nerostou plevele. Mulč se ovšem během roku sám odspodu spotřebovává pro výrobu humusu, takže když se ztenčí, je dobré dodat nový. Kromě celeru do první tratě nedávejte žádné kořenové zeleniny, trpěly by hnilobou a červivostí.
Zelenina vhodná pro 1. trať: dýně, cukety, patisony, rajčata, salátové okurky, brambory, lilek, zelí, kapusta, květák, růžičková kapusta, čínské zelí, pór, celer. Zelenina vhodná do 1., ale také do 2. tratě: celer, pór, rané brambory.
2. trať – 2. sezona po zahnojení (stále výživné)
Hnůj se změnil v humus, dusíku ubylo. Kořenovým zeleninám se zde bude dařit skvěle. Do 2. tratě se hodí: mrkev, petržel, pastinák, ředkvička, ředkev, červená řepa, černý kořen, křen, brokolice, kadeřávek, kedlubny, salát ledový, špenát, štěrbák, fenykl, petržel, čekanka, cibule, česnek, pažitka, kukuřice cukrová, paprika, melouny, okurky nakládačky, bob, fazol tyčkový.
3. trať – 3. sezona po zahnojení (méně výživné)
Mnoho druhů nepotřebuje příliš výživné půdy, naopak lépe prospívají, až když hlavní porci dusíku „snědly“ jiné rostliny před nimi. Bobovité druhy si například dusík mohou z velké části samy vytvářet pomocí spřátelených bakterií, které žijí na jejich kořenech. Z tohoto dusíku profitují i rostliny rostoucí kolem nebo po nich.
Pro 3. trať se hodí: fazol keříčkový, hrách, ředkvičky, mrkev, špenát, salát hlávkový a trhací, polníček, bylinky na koření, zelené hnojení, jahodník, chřest (víceleté kultury). Zelenina z 2. tratě, která je vhodná i do 3. tratě: mrkev, ředkvičky, špenát, cibule, fazol tyčkový, nebo i jiné druhy z dvojky, při výsadbě vedle keříčkových fazolí (dodávají dusík). Na podzim třetího roku opakujte zahnojení…
_636x422.jpg "Luštěniny si produkují vlastní dusík, zvládnou tedy i třetí trať.")
Zimní peřinka se dává vždy
Nikdy nenechávejte půdu na zimu odhalenou! Promrzala by a život v ní by se zastavil, případně hynul. V přírodě přirozeně na povrchu půdy vždy něco leží. Po sklizni tedy všechny volné plochy záhonů pokryjte mulčem (pro první trať dejte i hnůj pod tento mulč) – může to být sláma, listí nebo štěpka z listnáčů. Nevhodná je nezkompostovaná kůra z jehličnanů, okyseluje, brzdí růst bylin a zelenin, nevadí ale na cestičky mezi záhony.
Seno je vhodné jako mulč k dřevinám, kde se stále jen vrství nové. V záhonech, kde se průběžně povrch odhaluje, by ze sena mohla klíčit semena trav a nežádoucích bylin. Čerstvě posekanou trávu ze sekačky lze použít jen ve směsi s něčím nadýchaným (štěpka, sláma), aby neslehla a nehnila bez přístupu vzduchu. Pod tlustou vrstvou mulče půda stále žije, mulč se mění v humus a na jaře máte záhon zase mnohem kvalitnější.
Nikdy neryjte!
Rytí (kromě prvotního založení záhonu) je v našem stylu hospodaření nesmyslná činnost. Jen byste zničili nadýchanou, pórovitou, živoucí strukturu, kterou příroda na vašem záhonu tvoří. Každý živočich, i ten neviditelný, pomáhá zúrodňovat půdu. A může žít jen v určité hloubce. Hlouběji i mělčeji žijí zase jiné druhy. Kdybyste rok co rok na sídlišti vytrhali domy ze základů, rozlámali je na kusy a naházeli střechou dolů zase na místo, lidem by se tam asi nežilo moc dobře. S živočichy v záhoně je to podobné.
Díky tomu, že na záhony nikdy nešlapete, půda se nezhutňuje. Po odstranění zbylého mulče na jaře ji stačí jen uhrabat a sít semena nebo ponechat mulč, případně ho doplnit, a sázet do hnízd. Doporučená šíře obdélníkových záhonů je 1,2 m, abyste všude dobře dosáhli z cestiček po obou stranách. Praktická délka bývá kolem 3 m, ale je libovolná.
Základní plodiny dle čeledí |
|
Pokud víte, do které čeledi konkrétní zelenina patří, dosáhnete lepších výsledků pěstování. Obvykle druhy ve stejné čeledi sdílí podobné „chutě“ na tratě. Znalost čeledí je nezbytná i pro správné střídání plodin na záhonech, předejdete tak jednostrannému vyčerpání půdy a chorobám. • brukvovité (Brassicaceae) – zelí, kapusta, růžičková kapusta, kedluben, květák, brokolice, pekingské zelí, tuřín, ředkvička, vodnice, ředkev, rukola, křen, hořčice, řeřicha, potočnice, křez, kokoška, řepka |
Další zajímavé informace najdete na webu Ekozahrady.com.
* * *
Čtěte také:
Rok vinaře: Hrozny z vlastní zahrádky
MŮJ DŮM: Štěrkové záhony usnadňují údržbu
.jpg)
