Skip to content

Po trávě se nešlape

Traviny jsou nejrozšířenější skupinou rostlin a na Zemi jsou s námi už 60 milionů let. Rostou v tundře i vysoko v horách, dominují v rostlinstvu mírného pásma stejně jako tropickým savanám. Své zastoupení mají ovšem také v současných okrasných zahradách a parcích.

 

Květenství Melinus nerviglumis se na podzim zbarví do rubínově červena. Vyžaduje slunné stanoviště a dostatečnou zálivku    
V objektu lidského zájmu jsou traviny už od pradávna. Ne ovšem pro svou krásu, ale pro jejich využití. Traviny s obilkami tvoří podstatnou část našeho jídelníčku – k nejdůležitějším patří pšenice, ječmen, žito, oves, proso, rýže a kukuřice, sloužící k výrobě nejen chleba, ale také třeba sladové kávy, whisky nebo piva a rumu. Nezanedbatelné jsou také technické druhy trav, z nichž vyrábíme papír, klobouky, ošatky, ro­ho­že a další pletené předměty. 

Rozdělení trav

Termínem okrasné trávy označujeme nejen trávy pravé, ale i rostliny jim podobné. Pravé trávy patří do čeledi lipnicovitých (zahrnuje asi 12 000 druhů) a nepravé trávy (někdy nazývané kyselé) patří do čeledi šáchorovitých, sítinových nebo orobincových. Ty mají trávovitý vzhled, ovšem stavba jejich stvolu, listů nebo květů je jiná.

Rozdělení podle vzhledu

Pro uplatnění v okrasných zahradách je důležitější vědět, jak se traviny rozdělují podle vzhledu. Pozor si musíme dávat na výběžkaté trávy, které, protože se rozšiřují podzemními oddenky, mohou být silně invazivní a dokáží vytvořit ko­lonii jedinců i na velké ploše ( Glyceria maxima, Phalaris arundinacea). Hodí se například pro větší výsadbu zpevňující svah, popřípadě pro trávníky.
 
Pro majitele okrasných zahrad jsou daleko zajímavější trsnaté trávy, které tvoří pouze krátké oddenky a po obvodu trsu přirůstají jen pomalu. Mají většinou ne­olistěná stébla a listy jsou nahuštěny v přízemním, ve stáří hlavatém trsu. Pro jejich pravidelný tvar a často impozantní vzezření je v okrasné zahradě používáme jako solitérní rostliny – za všechny jmenujme alespoň atraktivní kortaderii (pampovou trávu) nebo bezkolenec, z menších například kostřavu, pěchavu či smělek.

Některé z travin můžeme vysázet také nahusto (Festuca gautieri) a ty vytvoří zapojený porost.

Spíš než jako solitéry se větších skupinách uplatní stébelnaté trávy. Jejich vzhled je během roku proměnlivý – nejprve tvoří rašící listy přízemní růžici, později je ale rostoucí stébla vynesou vzhůru. Mezi nejznámější zástupce této skupiny patří například Spartina pectinata nebo Miscanthus floridulus.
    
    Pampové trávě dopřejte hlubokou, živnou a především dobře propustnou půdu na slunném stanovišti

    Stříbřitě zelené klásky třeslice vnesou pohyb do stepních partií, vřesovišť a skalek
     
    Kompaktní polokulovité trsy modrošedé barvy vytváří kostřava ametystová

Dekorativní květenství lze využít k aranžování v čerstvém i sušeném stavu    Květní laty ozdobnice se objevují od srpna. Nezapomeňte rostlinu na jaře ostříhat nízko nad zemí      
   
Krása Kleopatřiny jehly (Kniphophia) je umocněna podrostem z ozdobnice čínské    Třtina ostrokvětá vytváří na slunném sušším stanovišti až 70 cm vysoké trsy

Kdy vysazovat?

Mnoho druhů okrasných trav dnes snadno koupíme v zahradnictvích. S jejich výsadbou je nejlepší počkat na jaro, protože rostliny stihnou ještě zakořenit před jarními horky, ale kontejnerované sazenice můžeme sázet i v létě (pokud jim poskytneme dostatečnou zálivku, případně přistínění). Stálezelené druhy (kvetou brzy na jaře, přes léto odpočívají a na podzim opět aktivně rostou) můžeme vysazovat i na počátku podzimu, kdy na­stává druhá fáze jejich vegetace. 

Nenáročné a přizpůsobivé

Žádnou speciální přípravu trávy před výsadbou nepotřebují, ovšem vyplatí se předtím pořádně pozemek vyplevelit. Plevelné druhy trav, například pýr plazivý, totiž velmi snadno prorostou do trsů trav okrasných a naše práce s výsadbou je pak znehodnocena.
 
Trávy vždy vysazujeme stejně hluboko, jako byly v kontejneru, jinak trs vyhnije. Na půdu nejsou náročné, ale v kvalitní půdě se jim bude dařit lépe. Nejraději mají dobře propustnou zem s množstvím organických zbytků. Pravé trávy upřednostňují lehčí půdu s podílem písku, nepravé trávy naopak těžší, nepříliš vysychavou zeminu. Všechny jsou ale velmi dobře přizpůsobivé.
    Tráva může být v zahradě zajímavá i na rozhraní podzimu a zimy

Péče během roku

Několik týdnů po výsadbě nesmíme zapomenout pravidelně zalévat, po za­kořenění však už traviny většinou doplňkovou zálivku nepotřebují. Na začátku vegetační sezóny je můžeme lehce přihnojit pomalu rozpustnými komplexními hnojivy.
 
Nejdůležitějším úkonem je odstraňování starých listů – to provádíme každý rok na jaře. Zatahujícím druhům (nadzemní část jim každý rok zcela zasychá) sestříhneme celý trs jen několik centimetrů nad zemí, nejlépe již v předjaří. Stálezelené trávy úplně stříhat nemusíme, většinou jim stačí každoročně vyčesat z trsů staré suché čepele.

Příklad vhodné výsadby trav - nízké trsnaté traviny jsou doplněné vyššími kostřavami s atraktivním květenstvím   Traviny se dobře dopňují nejen s trvalkami, jejich krása vynikne i v sousedství záplavy letniček   Splývavým tvarům rostlin vyhovuje barevný podrost z letniček

Kortaderie - jistě nejznámější vytrvalá okrasná tráva tvoří mohutné trsy, přes metr vysoké    

STŘÍHEJTE NA JAŘE
 

Se stříháním trav vyčkejte na jaro (březen). Ostříháte-li je už na podzim, riskujete, že se do nechráněných trsů dostanou zimní srážky a trsy následně vyhnijí. Navíc byste se připravili o elegantní přítomnost uschlých trav v zimní zahradě.

Uplatnění trav

Nabídka okrasných trav je natolik široká, že nalezneme druhy pro použití do všech typů zahrad, atrií, střešních výsadeb nebo pro pěstování v nádobách. Některé mohou růst na okrajích jezírek, nebo přímo ve vodě, jiné se uplatní na vysýchavých místech či na prudkých a exponovaných svazích. Vysoké trávy mohou být dominantou zahrady, vyniknou jako solitéry rozdělující pohledově prostor, nebo vytvoří neut­rální pozadí pro jiné rostliny.
 
    
    Výběžkatá ozdobnice se uplatní buď jako solitéra, nebo v menších skupinách

Také trsnaté druhy se uplatí jako solitéry, hezky vypadají v menších roztroušených skupinkách nebo na okrajích trvalkových záhonů, na skalkách a ve vřesovištích.Výběžkaté trávy se zase rychle rozrůstají, proto se hodí k zakrytí velkých ploch, které účinně ochrání před erozí. Drobné rostliny vysazujeme nejlépe do keramických nádob nebo kamenných koryt, mi­niaturní druhy můžeme použít jako pra­k­tický i estetický doplněk k bonsajím.      

Najdete-li na stéblech a rubu čepelí oranžové skvrnky, tráva byla napadena rzí travní. Postižené listy ihned odstraňte a na podzim zahradu důkladně vyčistěte, aby se infekce dále nešířila. Při silnějším výskytu použijte fungicidy, nejlépe na bázi síry. Škůdců mají trávy celkem málo, většinou řádí na mladých listech pouze mšice. Větší škody mohou napáchat ještě plži, případně i srnky a zajíci.