Předehra jara

Nejranější květy bývají nejčastěji žluté nebo bílé. Důvod, proč příroda zvolila tyto nepříliš nápadné barvy, je prostý. Včely jako hlavní opylovači vidí výborně ultrafialové světlo, které žlutá a bílá barva dobře odráží (včela totiž nevidí červenou). Brzy na jaře mají včely během dne jen krátký čas na to, aby bezpečně vyletěly z úlu za sběrem nektaru. Potřebují totiž teplotu nad 12°C, a to zjara bývá třeba jen chvíli kolem poledne. Aby rostlina opylovače přilákala, musí jim květy opravdu „rozsvítit“.  

Do větru

Některé rostliny s opylením nečekají na včely a využívají větru – říká se jim větrosnubné. Mezi první patří v lednu kvetoucí líska obecná, v únoru líska turecká a bříza bělokorá. Mnohdy si ani nevšimnete, že kvetou, a dozvíte se to až z televizní předpovědi počasí pro alergiky. Pyl těchto dřevin je totiž silně alergenní. Aby se mohly pylové částice šířit vzduchem, jsou tak drobné a lehké, že je vdechujeme. 

Nákup sazenic

V žádném případě teď nekupujte prostokořenné ani balové kvetoucí sazenice – ty se u časně kvetoucích druhů mohou sázet jen na podzim, protože v předjaří už v keřích proudí míza a kořeny přijímají vodu a živiny. Proto teď nakupujte jen rostliny v kontejnerech, ale i tak dbejte na správné provedení výsadby. V době květu jsou totiž keře velmi citlivé na nedostatek vody a mechanické poškození kořenů, k němuž může při vyrývání dojít. Velkým nebezpečím pro kořeny je mráz. Když si teď přivezete keř ze zahradnictví, raději kontejner zakryjte, aby v noci nepromrzl. Pokud si nechcete pořídit jen krátkodobou dekoraci do předjarního květináče, nekupujte ani sebehezčí keře u stánku: přes den stojí v chladu na chodníku a v noci jsou přeneseny do vyhřáté prodejny. Teplotní šok rostliny může nenávratně poškodit.  

Po výsadbě keře neřežte, protože jsou plné proudící mízy. Po nůžkách sáhněte jen tehdy, když jsou větve zlomené nebo poškozené, s ostatními úpravami počkejte až po odkvětu.

Pokud jste sázeli vzrostlejší keře, je nutné je zajistit proti vyvrácení větrem, který by mohl zpřetrhat jemné kořenové vlášení. Do dna jámy nebo opodál zakopejte šikmo ošetřený frézovaný kůl a keř k němu šetrně uvažte za nejsilnější větev (nebo jejich svazek). Jde to poměrně těžko, navíc je třeba dávat pozor, aby se větve o kůl nikde nedřely. Kůl odstraňte 2 až 3 roky po výsadbě; občas zkontrolujte, zda je úvazek pevný a zároveň neškrtí.  

Kalina bodnanská
(Viburnum x bodnantense)

Popis:
Kříženec V. farreri a V. grandiflorum je opadavý, rychle rostoucí keř vysoký až 3 m. Vejčitě kopinaté, až 10 cm dlouhé listy se na podzim zbarvují do tmavě červena. Trubkovité, až 1 cm dlouhé kvítky vykvétají v 5-7cm širokém květenství. Zpočátku jsou sytě růžové, později blednou.

Doba květu:
listopad (!) až duben 

Nároky:
Slunné i polostinné polohy, bohatší půdy.

Použití:
Snáší dobře městské prostředí. Pěstuje se jako solitéra či v keřových skupinách, roste i v nádobách.

Řez:
Odstranění starých větví a regulace nových obrostů jsou vhodné v zimě.

Kultivary:
‘Dawn‘ – původní kříženec, ‘Charles Lamont‘. Jeho jasně růžové květy se objevují na temně červených výhonech.

Zajímavosti:
Plodí málokdy a plod je po tepelné úpravě jedlý, ostatní části rostliny jsou jedovaté.

Muchovník
(Amelanchier)

Popis: Menší stromky nebo řidší keře s několika kmeny. Květ vy-kvétá v dubnu bílými květy s úzký-mi plátky. Plody jsou drobné tmavé malvičky, u většiny druhů jedlé. Jednoduché, na okrajích pilovité listy jsou zajímavé na ja-ře, kdy raší měděnou až červenou barvou, ale i na podzim, kdy se  vybarvují od žluté po červenou.

Doba květu: březen až květen

Nároky: Většina muchovníků pochází ze Severní Ameriky, muchovník oválný je evropského původu, a proto všechny dobře snášejí zimu a jsou nenáročné. Tolerují suché, vápenité půdy, slunce i polostín. Snesou městské prostředí.

Použití: Na slunné svahy, větší skalky, keřové skupiny.

Řez: Muchovníky řežte tak, aby vznikl jeden až tři průběžné kmín-ky. Odstraňujte nejspodnější postranní větve, po dokvětu tenké slabé větve. Silnější větve řežte v druhé polovině srpna nebo v prosinci.

Druhy: Muchovník oválný (Amela-nchier ovalis, 1 až 3 m), mucho-vník Lamarckův (Amelanchier lamarckii, 6-8 m, kultivary ‘Balle-rina‘ a ‘Rubescens‘), muchovník hladký (Amelanchier laevis, 3-7 m), muchovník olšolistý (Ame-lanchier alnifolia, 4 m), mucho-vník kanadský (Amelan-chier canadensis, 8 m)

Zajímavosti: Plody jedlé.

Mahonie ostrolistá
(Mahonia aquifolium)

Popis: Jedna z nejméně náročných stálezelených dřevin, které se dají pěstovat v našich podmínkách. Keř dosahuje výšky až 1 m. Listy jsou tmavé, lesklé, ostnité, velké. Kvete bohatými latovitými hrozny drobných žlutých voňavých kvítků. Množství modře ojíněných bobulí zůstává na keři celou zimu.

Doba květu:
konec února až duben

Nároky: Je nenáročná, snáší slunce a perfektně regeneruje po zimním popálení slunečními paprsky, toleruje stín, skvěle snáší mráz.

Použití: Používá se jako podrostový a výplňový keř. Lze ji využít pro nízké živé ploty. Pozor, jde o invazní rostlinu – podzem-ními odnožemi i semeny se velmi rychle šíří a může zaplevelit málo opečovávanou zahradu.

Doporučený počet rostlin při výsadbě: 5 ks/m², živé ploty 5 ks/m.

Řez: Po odkvětu, pokud je to nutné. Řezem ztrácí plody, ale dobře obráží.

Kultivary: ‘Apollo‘ (bohatě kvete, má dlouhé listy), Atropurpu-rea‘ (nižší, listy jsou v zimě tmavě červené).

Zajímavosti: Celá rostlina má žluté dřevo. Plody jsou před dozráním jedovaté, později už ne, ostatní části rostliny jsou toxické.

Péče je zárukou úspěchu

První tři roky po výsadbě jsou pro rostlinu rozhodující – přizpůsobuje se novému prostředí. V prvním roce takzvaně „sedí“ – moc nepřirůstá, kořenový systém je nedostatečný a růst brzdí nerovnováha mezi podzemní a nadzemní částí: proto hned první rok po odkvětu keře důkladně prořežte. Kromě toho, že vyrovnáte poměr kořenů a větví, odstraníte i odkvetlé části a keř neztratí sílu tvorbou plodů.

V době květu si většina pěstitelů nové rostliny víc všímá a věnuje jí spoustu pozornosti, takže je vždy zalitá a opečovaná. Pak přestane být „zábavná“, ale pozor – vaši péči nadále potřebuje. Celou sezonu hnojte plnými hnojivy, koncem léta jen draslíkem a fosforem.

Nejméně jednou za čtrnáct dnů keře důkladně zalijte, abyste provlhčili celý půdní profil a kořeny dobře rostly. Samozřejmostí je dostatek vody v období letních veder – a to platí i v dalším roce, kdy už kořeny vrůstají do rostlého terénu a lépe čerpají vodu i živiny. Důležitá je i zálivka před zimou, která dřevinám zaručí dobré přezimování. Pozorně se dívejte, zda vaše krasavce nenapadají choroby a škůdci, a provádějte potřebnou ochranu. 

Stanoviště závisí na konečné velikosti keře a na jeho nárocích. Stálezelené druhy patří na místo, kam dopadá jen minimum zimního slunce. Vřesovce a rané pěnišníky sázejte spolu s dalšími vřesovištními rostlinami do popředí jehličnanů. Vilíny vyniknou na tmavém pozadí někde u vstupu, kde si užijete jejich vůni. Muchovníky fungují jako nádherné solitéry v trávníku nebo mohou být podsázené nízkými keříky či travinami. Vyniknou ve skupině časně rašících keřů (čimišník, trojpuk, pustoryl), protože mladé lístky muchovníku jsou bronzové.

Dřín obecný

(Cornus mas)

Popis:
Naše domácí dřevina vyskytující se v teplých oblastech. Větší keř nebo menší strom dosahuje výšky 4-6 m a šířky 2,5 až 3,5 m. Drobné žluté květy jsou uspo-řádané do hlávkovitého květenství. Plody jsou podlouhlé, červené peckovičky – dřínky. Mladá kůra je šedozelená a hladká.

Doba květu: únor až duben

Nároky: Snáší slunce, polostín i stín, toleruje sucho i vápenité půdy. Snáší městské prostředí a je odolný vůči větru.

Použití: Do větších zahrad i předzahrádek, do živých plotů i do nádob.

Doporučený počet rostlin při výsadbě: Živé ploty 2-3 ks/m, jinak 1 ks/m².

Řez: Nejlépe po odkvětu – redukce plodů i řez živého plotu, v předjaří zdravotní řez.

Kultivary: jedlé ‘Devín’, ‘Tytus’, ‘Jantarový’ (žlutoplodý!)

Mahonie Bealeova
(Mahonia japonica syn. bealei)

Popis:
Robustnější než běžná mahonie (dorůstá až 2 m). Má zpeřené listy dlouhé až 40 cm. Petrklíčově žluté květy jsou soustředěny ve vzpřímeném nebo překloněném hroznu dlouhém až 15 cm. Plody jsou modré, ojíněné.

Doba květu:
konec února až začátek dubna

Nároky:
Je méně otužilá, proto se neobejde bez zimní přikrývky a přistínění před zimním sluncem. Vyžaduje bohaté půdy.

Použití:
Velmi dekorativní dřevina vypadá nádherně jako solitéra nebo v solitérní skupině. Vynikne i jako podrost řídkých listnatých stromů.

Řez: Provádí se jen nutný zdravotní řez po odkvětu.

Zajímavosti:
Podobné jako u mahonie ostrolisté

Pieris japonský

(Pieris japonica)

Popis:
Stálezelený keř původem z japonských lesů dorůstá výšky 2-3 m. Má zajímavý tvar, asyme-trické větve bývají i zvláštně po-kroucené. Kopinaté, kožovité listy jsou až 8 cm dlouhé. Bílé kvítky rostou v převislých latách dlouhých až 15 cm.

Doba květu: březen až květen

Nároky a použití: Vřesovištní půdy, stanoviště chráněné před zimním sluncem. Jednotlivé kultivary se liší odolností proti mrazu. 

Řez: Po odkvětu se mohou odstranit mrazem poškozené a nemocné větve.

Kultivary: ‘Debutant‘ (krémové květy), ‘Forest Flame‘ (mladé listy jsou nápadně červené, květy bílé), ‘Mountain Fire‘ (mladé lístky jsou bronzově červené, květ je bílý), ‘Purity‘ (listy jsou světle zelené, květy čistě bílé), ‘Red Mill‘ (mladé výhony jsou hnědě červené).

Zajímavosti: Příbuzný druh pieris květnatý (Pieris floribunda) ze Severní Ameriky je velmi otužilý.

Kontakty:

– zahradní architektura,
okrasné školky

Zájezd 46, Česká Skalice

Trinnerova 38

mobil: 603 393 210

e-mail: jan.topinka@post.cz

Řež u Prahy 250

tel.: 723 572 196

e-mail: zahr.rez@volny.cz

Husova 139, Jaroměř

tel.: 491 812 312

e-mail: cerny@cernyseed.cz

www.cernyseed.cz