S úrodou si člověk nemůže být nikdy jistý. Občas nás počasí pěkně vypeče. Někdy poničí úrodu kroupami, jindy suchem. I škůdci na průběh počasí reagují různě, někdy je jich méně, jindy více. Nedá se tedy spoléhat na to, že když loni červivost nebyla, nebude ani letos.
Nebo jiná věc, která dokáže překvapit: říkáte si, loni byla ta naše jabloň přetížena plody, panečku, to bylo jablek! Ale letos? Jako by to byl jiný strom, jenom pár plodů… Není nemocný? Ale kdepak. Strom prostě střídá plodnost ob rok. Jednou jste nechali bez řezu a probírky vše, co nasadil, on se plodností vyčerpal a na další rok už jednoduše neměl dost sil. Nepřirůstalo dřevo a nevytvořily se květní pupeny.
Pokud se porozhlédnete po zahradě, je toho v září ke sklízení opravdu dost. Dokončujeme sklizeň broskvoní a slivoní, pozdní odrůdy jsou kvalitní s různými možnostmi zpracování. Ovšem peckoviny je třeba sníst či zpracovat hned. U podzimních a zimních odrůd jablek a hrušek je tomu trochu jinak. Počítá se totiž s uskladněním plodů a tomu je třeba podřídit i způsob sklizně.
Kdy vlastně jablíčka trhat, aby ve sklepě dlouho vydržela? Doba sklizně může být každý rok k jinému datu, záleží na počasí v průběhu roku. Příliš brzo sklizené plody nejsou dobře vyzrálé. I když ve sklepě vydrží dlouho, nedozrají do očekávané chuti. Pokud je ale necháte na stromě příliš dlouho, ve sklepě se brzo zkazí. Vybarvené plody je třeba sklízet ve chvíli, kdy jde již dobře oddělit stopka od větve, ale jablko ještě nepadá (téměř) samo do ruky.
Další pomůckou je barva jadérek – pokud jsou bílá, je na sklizeň brzy, pokud jsou úplně hnědá, pozdě. Ideální je nahnědlé zbarvení. A jednu zajímavost přidám. Představte si, že máte jablko stejné odrůdy na dvou různých podnožích. Na té slabě rostoucí (třeba M9) bude nejspíš dozrávat dřív. Na té silně rostoucí (třeba semenáč) později, ale zase vydrží déle ve sklepě. Podobné to je s hrušní naštěpovanou na kdouloni nebo semenáči.
Vlašské ořechy dozrávají, jakmile jejich zelená slupka puká a začíná černat. Tou dobou začínají samy padat na zem. Můžete je zbavit slupek a sušit, babí léto nám ještě dopřává slunce. Při česání ostružin je dobré hned odplozené výhony až u země odstřihnout, stejně jako u malin.
A ještě vidím u plotu rakytník řešetlákový, je obsypán zralými oranžovými bobulemi, které jdou těžko česat. Část z nich lze i s větvičkami odstřihnout a zavřít na nějakou hodinku do mrazáku, potom spadnou snadno. A v mrazáku je můžete nechat a zobat celý rok jako bonbonky. Dobrou chuť.
Dobrý tip |
|
Důležitá je i správná technika česání. Jablko vylamujeme do strany a ukazovákem přitom podržíme stopku v místě, kde se na větvi odlomí. Je žádoucí, aby jablko nepřišlo o stopku, místo po odtržené stopce by mohlo být vstupní branou infekce. Plody lépe osluněné dozrávají dřív, dobré je tedy neotrhat celou úrodu najednou, ale rozložit ji do více sběrů, dejme tomu v průběhu dvou týdnů. Jablka a hrušky bez vad uskladňujeme ve větraném chladném a vlhčím sklepě. Nejlépe v plastových bednách v jedné vrstvě. |
Další užitečné tipy můžete najít na stránkách autora.
