Ochrana před mrazem
Půdu a rostliny je potřeba chránit před holomrazy. Skvělou ochranu poskytuje sníh, který půdu nejen tepelně izoluje, ale během oblev také zavlažuje. Pokud sníh napadne, je proto dobré ho nahrnout na záhony. Skvělou ochranu poskytne vaší zahradě také mulčování. Záhon pokrytý mulčem méně vysychá a brání v růstu plevele. Zároveň postupným rozkladem mulč obohacuje půdu o humus.
Na užitkové záhony je vhodným mulčem sláma, opadané zdravé listí, rostlinné zbytky. Azalkám a dalším rostlinám, které vyžadují kyselejší půdu, prospívá mulč z dubových listů a kůry, chvojí a borových jehlic. Materiál na mulčování můžete míchat a kombinovat, přidávat kompost či hnůj. Pokud máte materiálu málo, můžete jako spodní vrstvu mulče použít nepotištěné papírové krabice zbavené lepicí pásky.
Příprava půdy na zimu
Tradičně se ryjí záhony. Tím se půda zbaví plevelů, provzdušní a zahubí vyrytá vajíčka slimáků. Rytí je prospěšné pro těžké jílovité půdy, má ale i své nevýhody. Narušuje přirozené prostředí prospěšných půdních mikroorganismů a ničí ustálenou půdní strukturu. Šetrnější je půdu jen prokypřit, neobracet ji. Po rytí dodejte půdě hnůj či kompost, tím podpoříte aktivitu mikroorganismů. Pokud je půda lehká a dobře strukturovaná, můžete rytí vynechat a záhon řádně mulčovat. Obáváte-li se přemnožení slimáků a hmyzu, mulčujte až po prvním mrazu, který jejich zárodky zlikviduje.
Péče o dřeviny
V prosinci si můžete připravit rouby ovocných dřevin pro jarní roubování. Skladujte je ve vlhku a chladnu ve sklepě, u zdi domu nebo přímo u stromu zasypané listím či pískem a sněhem. Ovocné stromy v tomto období můžete také přihnojit močůvkou, hnojem nebo kompostem. Zlepšíte tak půdní strukturu a připravíte živiny. Hnojte hlavně pod obvodem koruny, kde vyrůstají jemné mladé kořínky. Je vhodné důkladně zavlažit stálezelené dřeviny a azalky. Až udeří mrazy, čeká je suché období, protože zmrzlá voda v podobě sněhu a ledu pro ně není využitelná.
Rostlina měsíce
Aktinidie význačná (Actinidia arguta) je příbuzným druhem známého kiwi (Actinidia deliciosa). Plody jsou podobné, ale menší a sladší a dají se jíst i se slupkou, která není chlupatá. Obsahují velké množství vitaminu C a hořčíku. Pro naše podmínky je vhodný kultivar ’Issai‘, který vydrží mrazy až do –30 °C.
Další rostliny: cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), šípek růže vinné (Rosa rubiginosa), brambořík (Cyclamen), pryšec nádherný (Euphorbia pulcherrima).
Náš tip |
|
Mišpule německá (Mespilus germanica) pochází navzdory svému jménu z Asie. Plody sbíráme po přemrznutí, když začnou vypadat povislé. Utrhneme stopku a dužinu vymačkáme nebo vybereme lžičkou. Připravíme si karamel zahřátím cukru s trochou másla. Nakrájené mišpule v misce pokapeme citronovou šťávou a karamelem. Do jogurtu vmícháme šlehačku a med dle chuti a vzniklou směsí doplníme misku s mišpulemi.
|
TEXT: Anna Procházková, Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
FOTO: Magdalena Schafferová, Anna Procházková, Shutterstock
