U nových majitelů bez dřívějšího vztahu k pozemku často vidíme, že jednoduše vše zplanýrují a začnou prakticky na čistém listu papíru. Jiné stavebníky naopak původní stav nějak osloví a snaží se jej co nejméně porušit a dále ho rozvíjejí. To vše záleží na vkusu, záměrech a představách těch, kteří se o rekonstrukci pokouší.
Co zachovat, co odstranit?
Obecně bývá správné na zahradě ponechat co nejvíce původních prvků, které mají nějakou hodnotu. Typickým příkladem je starý strom nebo keř, který je cenný nejen proto, že poskytuje blahodárný stín a zelenou hmotu. Navíc může být vzácný dendrologicky, ale to laik nepozná. Podle nového majitele zahrady však může jen překážet. Ne všichni považují stáří za „cennost“. A ne každý si při této příležitosti uvědomí, že pokud si vysadí strom nebo keř nový, bude na podobný efekt čekat roky i desetiletí. I proto si vykácení vzrostlých dřevin na zahradě vždy dobře rozmyslete!
Na druhé straně se ale mohou na staré zahradě vyskytovat i rostliny, kterých se raději zbavíte, protože jsou již nepěkné a třeba i nezdravé, či se mohou nezadržitelně rozrůstat. Jde hlavně o takové druhy, které se šíří podzemními výběžky, typické jsou některé keře a popínavky (kustovnice cizí, ostružina, zplanělý šeřík apod.).
Za dobrý kompromis lze považovat úpravu starších dřevin jejich hlubším seříznutím. Tím se dosáhne menšího rozměru a navíc se rostlina zmladí. Takový zásah prospěje dřevině a vy se můžete těšit z přiměřeně vzrostlé vegetace již na začátku.
Pěkně jedno po druhém
Jako při každé rozsáhlé akci je důležité postupovat systematicky a logicky. Nejprve tedy vyhodnoťte situaci a rozhodněte, co ze staré zahrady ponechat a co zrušit. To bude samozřejmě souviset i s tím, jak má nová zahrada vypadat a k jakému účelu se bude využívat. Odstraňte vše, co nelze dále využít, je přebytečné, nevzhledné nebo překáží. V této fázi se vyplatí konzultace s odborníkem nebo přímo vycházejte z již hotového projektu.
Další etapou by měla být modelace terénu a budování staveb, jako jsou schody, cesty, opěrné zídky, altány, pergoly, terasy, jezírka a bazény. Tyto akce jsou často spojeny s použitím mohutnější techniky, která má své nároky na manipulační prostor a vedle své užitečnosti i mnohé poničí. Toto je nejméně populární fáze.
Zahrada je hlavně půda
Jednou z největších chyb, které se při úpravách v zahradě dějí, je podceňování kvality půdy. Není samozřejmé, že stará zahrada má automaticky půdu v perfektním stavu. Často se tu v minulosti nacházely stavby, které už nejsou vidět, ale pod povrchem zůstaly základy, sklepy apod. Proto je žádoucí si udělat představu o stavu půdy na pozemku a v případě varovných signálů přikročit k nápravě.
Za varovné signály lze považovat těžkou, nepropustnou, tvrdou a jílovitou půdu, případně větší množství kamenů, o dalších materiálech a předmětech nemluvě. Ani silně písčité půdy nejsou ideální, ale stačí do nich přidat hutnější ornici. U jílovitých se naopak přidává jemný říční (betonářský) písek, případně lehký substrát. Vycházejte ze skutečnosti, že většina zahradních rostlin má průměrné nároky na půdní typ – to znamená, že jim vyhovují středně těžké, neutrální a přiměřeně vlhké půdy.
U rostlin se specifickými nároky je třeba vždy půdu lokálně upravit. Jde především o pH hodnotu – tedy kyselé nebo zásadité prostředí. Zvýšení kyselosti docílíte přidáním čisté rašeliny, případně použitím speciálního hnojiva, zásaditý charakter dodá mletý vápenec a rovněž speciální hnojivo.
Pokud se chcete vyhnout razantním úpravám půdy, budete při výběru rostlin omezeni na užší sortiment. Musíte jej přizpůsobit daným podmínkám a ne naopak. Tím se však ochuzujete o celou řadu druhů a pestrost výsadeb.
Začněte pod zemí
Rekonstrukce staré zahrady se neobejde bez vymožeností dnešní doby, a ty je třeba řešit hned na začátku. Jde především o inženýrské sítě, tedy rozvody elektřiny a vody, a s tím spojené stavby. Jejich umístění si žádá pečlivou rozvahu i provedení. Samozřejmostí je dnes vedení kabelů v chráničkách a dostatečné hloubce (min. 60 cm). Podzemní vedení se snažte ukládat do společných výkopů, ušetříte náklady a čas a navíc to bude přehlednější. Nezapomeňte si také dělat fotodokumentaci těchto prací, rychle se zapomíná. Chráničky a průchodky se vyplácí položit i „do foroty“ všude tam, kde se už v budoucnu nebude moci dolovat – tedy pod pevné stavby, cesty apod.
Výběr materiálů
Vždy zdůrazňuji, že do zahrady patří jen ty nejlepší materiály. Dokonce lepší než do domu. Zahradní podmínky jsou totiž nejnáročnější: od mrazů k vedrům, od sucha k dešťům. A ještě to záludné UV záření… A to každý materiál dlouho nevydrží, i když některé alespoň umějí stárnout! Nejlépe je to vidět na dřevě, i stará prkna mají svůj půvab a krásu, ale starý a zkorodovaný plast je odpudivý.
Pokud chcete mít materiály dlouho v původní kvalitě, volte kovové prvky z nerezu, mědi, mosazi, bronzu, některé slitiny hliníku jsou také velmi trvanlivé. Dřevěné části se vyplatí pořídit z odolných druhů, jako jsou sibiřský modřín a tropická dřeva (pro ochránce pralesů nezbývá než použít měkčí dřeva evropská, neboť dub se vám zaručeně zkroutí). Dřevoplasty jsou módní, ale ekologicky taktéž diskutabilní. Kameny většinou vydrží dlouho, nejspolehlivější jsou velmi tvrdé horniny vyvřelé nebo metamorfované – čedič, žula, rula, amfibolit, rohovec, syenit apod.
Výběr rostlin
Ve věci výběru vhodných rostlin není velký rozdíl mezi rostlinami do nové nebo rekonstruované zahrady. Pokud ponecháte některé z původních rostlin, doplňte je vhodnými druhy a typy. Nejsložitější situace nastane, když pod starý strom chcete vysázet nové rostliny. Zdaleka ne všem druhům se to bude líbit. Kromě stínu tu hraje zásadní úlohu kořenová konkurence, tedy málo vody a živin v horních vrstvách v okolí kmene. Řešením jsou větší jámy s novou půdou a hnojivem a závlaha – nejlépe automatická. Pak se tam naopak může některým stínomilným rostlinám zalíbit, protože pocházejí z podobných podmínek. Na nových zahradách bez stromů totiž hledají stín marně.
Zahradní styl
Při této příležitosti je třeba se zmínit i o stylu rekonstruované zahrady. Zatímco využití domu se i po rekonstrukci víceméně zachovává, využití moderní zahrady se může od původní koncepce dost lišit. V dřívějších dobách bývaly zahrady spíše užitkové s množstvím ovocných stromů a záhonků, případně tu stály králíkárny a kurníky. Dnešní představa je většinou rekreační s trávníkem, bazénem či koupacím jezírkem. To ale neznamená, že nemůžete vypěstovat ovoce, zeleninu, bylinky či chovat drobné zvířectvo. Při chytrém řešení bude i užitková část krásná nebo ji prostě schováte za vzrostlejší zeleň.
Pokud si nekoupíte kubistickou vilu nebo barokní zámeček, nemusíte si ve většině případů se zahradním stylem dělat zbytečné vrásky. Samozřejmě existují pravidla o kompozici a estetické jednotě domu a zahrady, ale když použijete vkusné detaily, kvalitní materiály a dobré řemeslo, nemůžete udělat velkou chybu. Stejně to platí i o rostlinách, které by měly hrát hlavní roli. Krásná květina, růže, keř či strom jsou již samy o sobě estetickým prvkem první kategorie. A pokud máte schopnost dát je do harmonické kompozice, je vždy na co se dívat.
