Skip to content

Romantický leknín

Sterilní bazény naštěstí nejsou jedinou podobou vody na našich zahradách. V posledních letech se rozčeřilo mnoho hladin nových jezírek, rybníčků, nádrží a také nejrůznějších nádob s vodou. A na zahradě samozřejmě i vodu doprovázejí rostliny.

 

Lekníny (Nymphaea sp.) rostou ve stojatých, nebo alespoň velmi klidných vodách.

Lekníny (Nymphaea sp.) rostou ve stojatých, nebo alespoň velmi klidných vodách.    

e celkem přirozené, že hledáme vodní rostliny do našich podmínek, které nejenomže vydrží rozmary počasí a naše člověčí omyly, ale současně stihnou být i krásné. Většina z nás si jako první vodní rostlinu představí leknín. 

Místo na slunci

Lekníny  (Nymphaea sp.) rostou ve stojatých, nebo alespoň velmi klidných vodách. Optimální je pH 6,8–8,5. Oddenky s kořeny leknínů jsou pevně uchyceny na dně, listy a květy plavou po hladině. Jsou velmi náročné na světlo, potřebují stanoviště na plném slunci. Lekníny nikdy nevysazujeme na větrná místa – vadí jim výkyvy teplot. Pozor také při doplňování čerstvé vody do nádrží.
 
Venkovní odolné lekníny vznikly kří­žením druhů a kultivarů N. candida, N. alba, N. tuberosa, N. odorata, N. mexicana, N. tetragona. Rozměry a nároky na výšku hladiny se liší. Trpasličí a zakrslé lekníny potřebují k růstu hloubku kolem 20 cm až po robustní kultivary, které žádají hladinu kolem 1 metru. Hlavní období květu je od června do září.
U kultivarů se setkáváme s bílým, žlu­tým, růžovým, červeným a oranžovým až mě­děným vybarvením. Květy mají nejčastěji šálkovitý tvar, zřídka jsou hvě­z­di­co­vité. Nejvýraznější vůni mají růžovobílé kultivary.

Pěstování

Listy vyrůstají od března až dubna. Ideálním obdobím pro výsadbu leknínů je první polovina jara. Oddenky umisťujeme do perforovaných košíků, u větších rostlin do přepravek, které zpočátku zatížíme, aby rostliny nevyplavaly na hladinu. Lekníny potřebují výživný substrát a v průběhu léta je přihnojujeme. Nejjednodušší jsou hnojivé tyčinky pro lekníny.
 

Lekníny nejlépe přezimují venku ve vodě pod ledem. Z velmi mělkých nádob, které promrzají, je přeneseme do chladné místnosti, kde je nejlépe uchováváme v nádobě s vodou. Bílé, růžové a červené odrůdy dobře snášejí i případné promrznutí, další barevné variace jsou na pro­mrznutí nádrže choulostivé a mohou uhynout. Zvláštní skupinu tvoří lekníny tropické, které u nás nelze pěstovat ve venkovních podmínkách.

VÝBĚR LEKNÍNŮ

Lekníny vybíráme podle jejich nároku na hloubku vody (výšku vodního sloupce nad substrátem, ve kterém budou zasazeny) a na plochu vodní hladiny, kterou více nebo méně pokryjí listy. Průměr listového kruhu dospělých rostlin na hladině/výška vodního sloupce nad substrátem

• trpasličí lekníny cca 30–60 cm/8–30 cm
• drobné lekníny cca 50–100 cm/8–30 cm
• střední lekníny cca 100–180 cm/30–50 cm
• větší střední a velké lekníny cca 150–240 cm/60–120 cm

    
    Mezi leknínovité rostliny ještě patří stulíky (Nuphar sp.). Stulíku se nejlépe daří v hluboké, ne však zcela stojaté vodě. Je to teplomilná (ale mrazuvzdorná) rostlina, která je původní i v naší přírodě.