Písčitá půda se skládá z větších částic, mezi nimiž je prostor pro vodu a vzduch. Existují samozřejmě půdy s různou zrnitostí – mohou být velmi hrubozrnné, s přechodem ke štěrkovitým, anebo jemnozrnnější, s vyšším podílem malých jílovitých částic. Písčité půdy se obecně dobře prohřívají, zahradníci jim dokonce říkají teplé půdy. Je to výhodné zejména na jaře, kdy jsou záhony prochladlé a kořeny rostlin vysloveně touží po teple slunečních paprsků. Písčitá půda také dobře propouští vodu: velikost částic a podíl organické složky ovšem ovlivní, zda je tato vlastnost pozitivní, nebo negativní. Výhoda spočívá v tom, že kořeny rostlin nezahnívají, dobře se rozrůstají a vyvíjejí. Na písku vám krásně naroste mrkev nebo se vyvinou cibule narcisů. Profesionálně založený, dokonalý trávník se dokonce zakládá na povrchové vrstvě z čistého písku, která je obohacena umělými hnojivy. Hranice mezi vítanou propustností a nežádoucím průsakem je ale velmi malá. Když voda protéká příliš rychle, vyplavuje z půdy živiny do hlubších vrstev, kde je již rostliny nevyužijí. Cesta za ideálem Nejlepší je půda písčito-hlinitá. V ní mírně převažují písčité částice nad jílovitými. Znamená to, že voda se v půdě zdržuje, ale není jí nadbytek. Tak se rovněž zajistí lepší dostupnost živin, protože je rostliny získávají z vodního roztoku v půdě. Zjednodušeně řečeno: když do takové půdy vpravíte hnojivo, bude podstatně déle účinkovat. Pokud je zemina na vaší zahradě příliš propustná, můžete ji na záhonech vylepšit přimícháním jílovité nebo hlinité půdy a především „živého“ organického materiálu – dobře vyzrálého kompostu, v němž probíhají vítané biochemické procesy. Organické částice poskytnou živiny, ale také správně stmelí částice sypké písčité půdy. Kompostem nepřihnojujte zátěžový trávník – stmelení písčitých částic je v tomto případě nežádoucí, protože voda se na aktivně využívané travnaté ploše zdržovat nemá. Trávník by se „rozbahnil“, pohyb po něm by byl nepříjemný a mohli byste si v něm vyšlapat holá místa. Předané zkušenosti Pokud jste zahradu převzali po babičce, rodičích nebo předcházejících majitelích, je dobré si ji důkladně prohlédnout, než se pustíte do vlastních aktivit. Opečovávaná zahrádka vám toho řekne hodně, neprostupná džungle bude informace uvolňovat zdrženlivěji. Zakládáte-li zahradu na volné ploše (bývalé pole nebo louka), zajděte si pro rady k nejbližším sousedům nebo do okolní přírody. A jako vždy tu platí: neznáte-li rostliny, nevíte-li o zahradničení vůbec nic a signály z přírody neumíte rozšifrovat, požádejte o pomoc odborníky. Poradí vám, co na staré zahradě ponechat, proč něco roste jako z vody a jiné chřadne, pomohou vybrat rostliny, kterým se u vás bude dařit při režimu údržby, který si zvolíte. Péče o zahradu u domu, v němž trvale žijete, je jiná než na chalupě, kam se vypravíte párkrát za měsíc. Důležitý je i zdroj vody a vaše možnost či ochota investovat do závlahového systému. Na písčitých půdách totiž musíte častěji zalévat, anebo si vybrat rostliny, které sucho tolerují. Inspirace z přírody Písčité oblasti se u nás vyskytují především v okolí velkých řek a nížinách (především Polabí, části Povltaví, Třeboňsko, jižní Morava). Poznáte je podle rozsáhlých borových lesů s vřesovišti, kručinkou, borůvčím a brusinkami. Jezdíte-li se v létě koupat někam do zatopené pískovny, udělejte si procházku po okolí. Podívejte se, co roste v lese (moc toho nebude, půdy jsou tu poměrně chudé a borovice bývají pro ostatní rostliny silnou konkurencí), na jeho okraji, na mezích a kolem cest. Záleží na terénu Jinou situaci budete řešit na rovném pozemku, jinou na svahu. Na rovné, dobře přístupné ploše snadno založíte rekreační trávník, protože jednou z nejdůležitějších podmínek pro jeho úspěšný vývoj je právě propustnost vegetačních vrstev i podloží. Záleží na způsobu využívání a vaší náročnosti: budete-li na trávníku aktivně odpočívat, nešetřete a pořiďte si automatický závlahový systém. Trávník budete muset také často hnojit (v hlavní sezoně jednou týdně) a sekat. Na chalupě nebo chatě bude asi stačit extenzivní druh trávníku, který posekáte jen jednou až třikrát v sezoně. Kromě travních směsí můžete také koupit luční směsi, v nichž jsou kromě semen trav také semínka květin. Pak bude váš trávník krásný a zároveň nenáročný. Obě verze – nízko střižený rekreační a přírodní pohledový trávník – můžete podle potřeby zkombinovat. Písčitá stráň Svažitý pozemek osejte travní směsí, která nevyžaduje časté sečení a je nenáročná na zálivku. Písčitý, výhřevný svah v přírodě bude zarůstat planými růžemi, jalovci, čilimníky (janovec), trnkami a brslenem. V odlehlejším koutě můžete založit borový háj. Svah v okolí domu proměňte ve vřesoviště. V teplých písčitých oblastech se dobře daří meruňkám a dalším ovocným druhům, hlubokou propustnou půdu ocení i réva vinná – chcete-li, založte na svahu vinici, podobně jako ve vápencových oblastech. Vřesoviště Když na písčité zahradě založíte vřesoviště, získáte více výhod najednou. Plocha bude celoročně zajímavá a díky tomu, že písčitý substrát s rašelinou je chudý na živiny, nebudete mít problémy s plevelem. Kromě vřesu a vřesovce vysaďte okrasné trávy, drobnější jehličnany (jalovce, borovici kleč, zakrslé smrky) a menší keře (čilimník, kručinku, dřišťál). Kompozici doplňte zajímavými kusy dřev, které jsou vymáčené vodou nebo ohlazené větrem, případně vhodnými balvany. Buďte opatrní na jejich výběr. Hledejte kámen v blízkém okolí, protože ten se do vaší zahrady nejvíc hodí. V oblastech s písčitější půdou bývají k nalezení omšelé balvany navětralé žuly. Seženete je v lomech nebo je najdete vytažené na okrajích polí. Pokud byste chtěli velký balvan odvézt, pravděpodobně to majiteli pole vadit nebude, protože mu překážel. Vždy si ale zjistěte, čí je pozemek, na kterém kámen leží a s majitelem se domluvte, protože i nežádoucí kámen je majetkem. Stepní partie Na písčinách se bude výborně dařit okrasným travinám. Sortiment je nesmírně bohatý, a tak můžete kombinovat nízké druhy trav (kostřavy – Festuca) se středními (metlice – Deschampsia, ostřice – Carex, vousatec – Pennisetum) i vysokými (ozdobnice – Miscanthus, Spartina). Velikost skupin přizpůsobte proporcím pozemku, ale kromě velkých solitérních dominant je vždy lepší sázet skupiny než střídat druhy po jednom. Dojem je pak příjemný, klidný, skupiny do sebe plynule přecházejí. Ani traviny nemusejí zůstat samy. Akcenty dřevin nebo skupiny nápadnějších pestrých trvalek stepní partii oživí a probarví. Zajímavé jsou třeba červenolisté nebo žlutolisté dřišťály (Berberis thunbergii ‘Atropurpurea’ nebo ‘Aurea’), které na podzim sice opadají, ale mají ještě nápadné plody. Mezi trvalkami vyberte buď nízké druhy (koberce voňavých mateřídoušek – Thymus, odolné suchomilné rozchodníky – Sedum či třeba hvozdíky – Dianthus), nebo naopak robustnější nápadnější rostliny: ověřená je třapatka (Rudbeckia), krásnoočko (Coreopsis), divizny (Verbascum), exotické juky (Yucca) nebo paznehtníky (Acanthus). Písek je ráj pro cibule a hlízy Díky lehkosti, záhřevnosti a propustnosti jsou písčité půdy vynikajícím prostředím pro cibuloviny. Většina druhů pochází z oblastí, kde jsou horká suchá léta, zimy sice deštivé, ale půdy vesměs také propustné. Znamená to, že kamkoli v zahradě vysadíte cibule třeba narcisů (Narcissus), šafránů (Crocus), tulipánů (Tulipa), smědků (Ornithogalum), modřenců (Muscari) nebo hlízy a oddenky kosatců (Iris), frézií (Fresia), jiřinek (Dahlia), sklidíte radost.
Písčitá půda je ohromnou výhodou (nebo spíš nezbytností), chcete-li se pustit do pěstování nádherných liliochvostců (Eremurus), kniphophií (Kniphopia) a dalších krásek, které opravdu nesnášejí zimní vlhkost. V oblastech s běžnými půdami je nutné pro ně pracně připravit drenáže a upravit podmínky, vy máte po starostech. Stačí umět si správně vybrat a zdánlivou nevýhodu změnit ve výhodu. Příklady keřů a trvalek pro písčitá místa KEŘE Amelanchier fernaldii – muchovník Amorpha fruticosa – netvařec Berberis sp. – dřišťál Calluna sp. – vřes Caragana sp. Colutea sp. Cornus mas – dřín Cotinus coggygria – ruj Cydonia oblonga – kdoule Cytisus sp. – čilimník Daphne arbuscula – lýkovec Euonymus europaeus – brslen Exochorda racemosa Genista sp. – kručinka Hippophae rhamnoides – rakytník Laburnum anagyroides – štědřenec Liriodendron tulipifera – liliovník Lycium sp. – kustovnice Potentilla sp. – mochna Pieris floribunda Physocarpus opulifolius – tavola Pyracantha coccinaea – hlohyně Rosa pimpinelifolia – růže Tamarix sp. – tamaryšek Vitis vinifera ‘Purpurea’ – réva Wisteria sp. – wistárie TRVALKY Acanthus spinosus – paznehtník Alyssum – tařice Artemisia – pelyněk Centranthus ruber – mavruň Dianthus deltoides – hvozdík Echinops sp. – bělotrn Eryngium sp. – máčka Helianthemum nummularium – devaterník Iberis sp. – štěničník Iris sp. – kosatec Lavandula angustifolia – levandule Nepeta sp. – šanta Paeonia – pivoňka Papaver orientale – mák Perowskia sp. – perowskie Santolina sp. – svantolína Saponaria ocymoides – mydlice Sedum sp. – rozchodník Sempervivum – netřesk Yucca filamentosa Příklady jehličnanů a stromů pro písčitá místa JEHLIČNANY Abies grandis – jedle Ephedra sp. – efedra Ginkgo biloba – jinan Juniperus sp. – jalovec (různé druhy) Larix decidua – modřín Picea sitchensis – smrk Pinus banksiana, contorta, ponderosa, rigida, sylvestris – borovice Pseudotsuga menziesii – douglaska Sciadopitys verticillata Thuja occidentalis STROMY Acer negundo – javor Ailanthus altissima – pajasan Alnus incana – olše Aronia melanocarpa – arónie Betula sp. – bříza Castanea sativa – kaštanovník Celtis australis Cercis siliquastrum Catalpa speciosa Eleagnus angustifolia Gleditsia sp. – dřezovec Prunus mahaleb – mahalebka Robinia sp. – akát text: Jana Pyšková foto: autorka zdroj: Můj dům 3/2005 |
Ne každá zahrada má ideální půdní podmínky. Samozřejmě je můžete vylepšovat, anebo se „nepřetlačujte“ s přírodou a vyberte si rostliny tak, aby se jim dařilo i bez nákladných opatření. Tentokrát se podíváme, co se hodí do písčitých zahrad.