Slunce pro noční zahradu

Svítidla mohou být na zdech, ve zdech, na sloupcích, v zemi. Nástěnná svítidla se využívají pro osvětlování komunikací či zvýraznění architektonicky zajímavých prvků fasád. Svítidla na sloupcích usnadní orientaci na cestách. Svítidla, která lze vhodně směrovat, se využívají pro osvětlení stromů, rostlin, plastik a dalších výrazných prvků v zahradě. Podle velikosti a tvaru osvětlovaného objektu je nutné zvolit vhodný typ reflektoru, nebo si pomoci příslušenstvím (mléčné sklo zjemňuje přechod mezi světlem a tmou, Fresnelova čočka upravuje tvar vyzařovaného světelného svazku na eliptický a hodí se pro osvětlení úzkých a vysokých objektů).

Jednou z možností řešení kvalitního osvětlení, při kterém se nehledí na rozměry, je použití zemních svítidel. Ty ovšem vyžadují přesné směrování světelného toku tak, aby nedocházelo k úniku světla do nežádoucích směrů (takzvaný světelný smog). Různé typy světelných zdrojů, optik a příslušenství a snadná montáž umožňují široké využití. Přimlouváme se ale za zhasínání těchto typů svítidel nejpozději do půlnoci.

Účinek umělého světla v zahradě je třeba brát v úvahu při návrhu osvětlení zahrad, důležitá je vhodná volba světelných zdrojů z hlediska typu, výkonu a barevného tónu. Pro osvětlení barevné kvetoucí zahrady je ideální světelný zdroj se spojitým vyzařováním (v celé viditelné oblasti spektra) a teplotou chromatičnosti 3 200 K. Tomu odpovídá halogenová žárovka, která má ovšem nízký měrný výkon (dá se říci, že při relativně vysoké spotřebě energie málo „svítí“), krátkou životnost (3 000 hodin) a některé další nevýhody.

Nejvhodnějšími zdroji jsou halogenidové výbojky a kompaktní či lineární zářivky. Mají vyšší měrný výkon, dlouhou životnost (6 000–12 000 hodin) a širokou škálu typů a výkonů. Jsou vhodné pro osvětlování trávníků, zelených keřů a stromů i barevných květů. Nízkotlaké a vysokotlaké sodíkové výbojky se výborně hodí pro osvětlování červenolistých a žlutolistých rostlin (nebo podzimních zahrad), starobylých budov a zdí – tedy všeho, co má v denním světle žlutou, oranžovou nebo červenou barvu. V zeleném spektru ale nevyzařují – nehodí se pro trávníky a zelené listy.  

Naše rada

Vhodnou volbou a rozmístěním svítidel lze docílit velice působivého výsledku, naopak chyba může pobyt v zahradě znepříjemnit. Raději nenakupujte svítidla v hobby centrech nebo podle katalogu. Konzultace s odborníkem v oboru světelná technika je vždy na místě. Poznáte jej podle toho, že správně a jasně reaguje na vaše dotazy typu: „Jak osvětlit magnolii, abych v noci viděla její růžové květy?“ Odpověď: „Paní (pane), tady máte katalog, vyberte si, co se vám líbí,“ je výzvou k odchodu. 

V soukromých zahradách se klade důraz na umocnění jejich krásy v noci. Vhodným střídáním světla a stínů lze docílit zajímavých scénografických efektů, které umocňují hloubku a proměnlivost pohledu.

Travnaté plochy můžeme osvětlovat plošně svítidly umístěnými přímo u země, orientovanými ve směru pohledu pozorovatele. Stromy a keře se obvykle osvětlují zdrojem orientovaným zdola nahoru, nejlépe tedy zemními svítidly s možností směrování světelného kužele. Květinové záhony se dají nasvítit jak shora, tak zemními svítidly s nižším jasem povrchu umístěnými přímo v záhoně.