Užitková zahrada v srpnu

Vzhledem k tomu, že samozásobitelství výpěstky z vlastní zahrádky pomalu, ale jistě ztrácí na významu, zmenšují se nebo úplně mizí užitkové partie z rodinných zahrad. Spočítáte-li cenu osiva, sadby, hnojiva, ochranných prostředků a mnohdy draze placené vody, náklady na vlastní produkty často převýší ceny ovoce a zeleniny v obchodech. Kvůli úspoře financí je tedy není třeba pěstovat, ale mnozí se tomu chtějí věnovat pro radost. Navíc čerstvě natrhané maliny nebo křehký salát z vlastního záhonu nic nepředčí. Chcete-li si založit užitkovou část na své zahradě také vy, pomůžeme vám praktickými radami.

Mšice všudypřítomné

Bez použití chemických přípravků se
neobejde žádný pěstitel. Je však třeba
je používat opravdu jen tehdy, je-li to
nezbytné, a hlavně zvolit správnou
koncentraci. Ta je vždy uvedena na
příbalovém letáku. Jedním
z nejčastějších škůdců je mšice.
Metodiky ochrany rostlin uvádějí
například přípravky Mospilan 20 SP,
Perfekthion, Pirimor 25 WG
a Pirimor 50 WG, Sumithion Super.
S nástupem vlhčích a chladných
rán se na rostlinách začne
objevovat více houbových chorob,
na které platí fungicidy – například Horizon, Rovral nebo Fundazol.

 

V srpnu je správná doba začít plánovat užitkovou zahradu, protože pozemek pro záhony a sad musíte důkladně připravit – navézt kvalitní zeminu, odplevelit, zkypřit a vyhnojit. Chemické odplevelení totálním herbicidem (Roundup, Touchdown) vyžaduje alespoň 3, lépe 4 týdny pro působení a následné rozložení v půdě. Herbicid aplikujte až na plevel, který vyroste na finálně upravené zemině. Znamená to, že pokud budete navážet novou zem (substrát), musíte nechat plevel vyrůst, abyste ho mohli postříkat.  

Pokud máte větší úrodu najednou, nastává problém se sklizní i skladováním. Proto je lépe vysít jen několik řádků kedluben, ředkviček, salátů apod. a za krátkou dobu vysít další, abyste stále sklízeli čerstvou zeleninu. Důležité je, co vám chutná a kterým druhům se u vás bude dobře dařit – nepřehánějte proto ani množství druhů zeleniny, nestihli byste se o ně starat.  

Záhony mohou být klidně delší, ale neměly by být širší než 120 cm – tak dosáhnete i do jejich středů. Nechcete-li se ohýbat, můžete vybudovat vyvýšené záhony se širším okrajem, na který se při práci pohodlně posadíte.  

Mezi ovocnými stromky začínají převládat nízké a na prostor poměrně úsporné tvary – štíhlá vřetena, sloupovité tvary a miniovoce pro balkony. Doporučujeme vysadit více odrůd s rozdílným termínem dozrávání – rané, polorané, pozdní. Vyplatí se to nejen u jabloní, ale i třešní, višní, meruněk, broskví i dalších. Jistě nevynecháte rybízy, případně angrešty, maliník a ostružiník, na žádné zahradě by neměl chybět jahodník ve správně založeném jahodovém záhonu.  

Na užitkové zahradě budete potřebovat kompost, nejen pro ukládání biologického odpadu, ale i jako „výrobnu“ přírodního hnojiva. Pro záhony se zeleninou se bude hodit závlaha nebo alespoň přípojka na hadici. Abyste měli veškeré náčiní po ruce, vyhraďte si pro něj alespoň zvláštní bednu. Lepší ovšem je vybudovat malý zahradní domek.

Plevel je všudypřítomný a nikdo ho za vás nevypleje. Nejde jen o to, že záhony vypadají nepořádně, ale plevelné rostliny konkurují vašim květinám i užitkovým rostlinám. Připravují je o světlo, vodu, živiny a samotný životní prostor. Při častějším průběžném pletí se nežádoucích rostlin snadněji zbavíte.

Po vypletí plevel zneškodněte. Mnohdy je schopen znovu zakořenit a i na utržených rostlinách mohou dozrát semena. Pokud máte správný kompost, v němž dochází k tlení za vysokých teplot, můžete do něj plevele přidat, protože jak celé rostliny, tak semena teplota zničí. Neznamená to ale, že plevel pohodíte na povrch kompostu – patří pod vrstvu zeminy nebo do uzavřeného kompostéru.

Při pletí samozřejmě také půdu zkypříte – přerušíte tak kapilární vzlínání vody z půdy, a tím v ní udržíte vláhu. Ke kořenům rostlin se navíc dostane potřebný vzduch.

Nejlepšími předplodinami jahodníku jsou rané brambory, fazol a hrách. V každém případě musíme plochu důkladně odplevelit a dobře vyhnojit. Ideální je kvalitní kompost. Po navezení a rozhrnutí půdu důkladně zryjte a po urovnání povrchu napněte černou netkanou textilii, zpravidla v rozměrech 1,6 m x 5 nebo 10 m. Po obvodu ji připevněte skobami vyrobenými z drátu a do napnuté textilie rozměřte a vystřihněte otvory. Osvědčil se spon 40 x 40 cm. Textilie brání růstu plevelů, zakořeňování šlahounů i šíření plísně v době dozrávání. Sázejte pouze zdravé a prověřené odrůdy. Vysazené jahody důkladně zalijte.

Rajčata na záhoně Do konce srpna zaštípněte všem rajčatům růstové vrcholy. Tím přibrzdíte růst a rostlina bude věnovat většinu energie na dozrání již tvořících se plodů. Také omezte zálivku a hnojení, aby plody nepraskaly.

Je čas začít sklízet česnek. Správný okamžik poznáte podle toho, že stonky na záhoně uschnou – v té době jsou již cibulky dostatečně vyzrálé. Pro sklizeň je nejlepší suchý slunečný den, ideální je teplé odpoledne. Opatrně odstraňte vnější slupky a pak nechejte cibule i s natí doschnout na vzdušném stinném místě; rozložte je na dřevěné bedýnky nebo rošt. Šikovní zahrádkáři splétají česnek i s natí do copů, někdy i s cibulí. Pak je věší ozdobené slaměnkami jako dekoraci do kuchyně. Pokud má česnek sloužit jen k jídlu, seřízněte nať 5-10 cm nad cibulí a uložte jej   v dřevěné bedýnce nebo plátěném sáčku na vzdušné místo.