|
Pozor na šarku švestekPři sklizni švestek můžete zjistit nepříjemnou skutečnost, že váš strom onemocněl šarkou. Toto virové onemocnění poznáte na první pohled – plody jsou deformované, mají vpadlá místa. Dužnina je méně sladká, jsou v ní masově červené flíčky, na peckách jsou skvrny. Nejde ale jen o estetiku – značná část úrody totiž zpravidla opadne.
Šarku přenáší hmyz, především mšice, a nelze ji vyléčit žádnými prostředky. Nedejte na šarlatánské rady různých receptářů. Nejsprávnější je strom odstranit. Ale pozor: včetně pařezu a hlavních kořenů, ze kterých vyrůstají výhony. Jedině tak zabráníte přenosu na další stromy. Nová švestka by měla patřit mezi odolné odrůdy, jako je například Jojo. |
PRÁCE V ZÁŘÍ
• Pro září je typická přčdevším sklizeň švestek, hrušek a jablek. Připravte bedničky a lísky, sklepy potřebují vyčistit, vybílit a vyvětrat. • Ve sklenicích končí sklizeň okurek, rajčat a paprik. Odplozené rostliny zkompostujte. Na jejich místo ještě stihnete vysadit endivii nebo raný salát. • Na záhonech pokračujte ve sklizni teplomilných plodin. Před prvními mrazíky je můžete chránit netkanou textilií. • Sklízejte i ostatní zeleninu, jen celer, růžičková kapusta a kadeřávek pořád dorůstají, proto mohou na záhonech zůstat. |
|
|
|
Hlíva pro zdravíNa houby nemusíte chodit do lesa. V první polovině měsíce ještě stihnete do substrátu ze slámy založit kulturu hlívy. Rozřežte slámu na malé kousky, nasypejte je do plastového pytle a přelijte horkou vodou. Po několika hodinách, když se sláma dokonale provlhčí, ustřihněte rohy a nechte přebytečnou vodu odtéct. Promíchejte slámu se „sadbou” – naočkovaným obilím – a uzavřete. Ve správné teplotě 20–25 °C proroste mycelium slámu za 4–5 týdnů. Pak stačí pytel na několika místech proříznout. Plodnice hned začnou vyrůstat ven a můžete začít sklízet.
|
Zkuste židovské bramborySlunečnice hlíznatá nebo nověji topinambur hlíznatý je oblíbenou nenáročnou trvalkou. Vysoké rostliny mohou být vítanou kulisou chránící choulostivější rostliny před větrem, zakryjí také nevzhledná zákoutí. Ne každý ale ví, že v zemi tvoří hlízy, kterým se říkávalo „židovské brambory”. Nevynikají nijak zvláštní chutí, ale jsou nesmírně prospěšné lidem, kteří mají potíže s cukrovkou. Obsahují totiž místo škrobu polysacharid inulin. Rostliny topinamburu ocení také chovatelé, protože je mohou zkrmovat celé.
Topinambury jsou rostliny velmi nenáročné a mnohdy rostou a šíří se bez vašeho přičinění. Někdy až příliš – patří mezi invazní druhy. Nevadí jim zastíněná stanoviště ani horší půda. Kromě mimořádně suchých a parných období nepotřebují ani zálivku. Chcete-li je však pěstovat, je vhodné půdu připravit stejně, jako byste se chystali pěstovat brambory. Kvalitní příprava půdy a dostatek živin přinesou výsledky v podobě větší úrody.
Hlízy se sázejí v období od března do dubna do dvou řádků vzdálených od sebe 60 cm, v řádku 30 cm od sebe. Jakmile rostliny dosáhnou výšky 50 cm, začněte k nim přihrnovat půdu. Sklízejte na podzim. Hlízy nezakryté pískem snadno vadnou, proto je někdy lepší část jich nechat v zemi a povrch nakrýt vrstvou listí, aby půda nepromrzla. Můžete je pak sklízet kdykoliv po celou zimu. Topinambury jsou v zemi zcela mrazuvzdorné, a pokud je nesklidíte, vyraší příští rok a budou z nich opět mohutné rostliny.
|
TOPINAMBURY PO PROVENSÁLSKU750 g hlíz, Omyté a oškrábané topinambury uvařte ve slané vodě do poloměkka, sceďte, pokrájejte na menší kousky a dejte na rozehřátý olej. Přidejte pokrájená a oloupaná rajčata, bazalku, utřený česnek, osolte a podle chuti opepřete a vše poduste do měkka. SALÁT ZE SYROVÝCH TOPINAMBURŮ200 g hlíz, Očištěné hlízy nastrouhejte, zalijte a sladko-kyselou zálivkou a promíchejte s prolisovaným česnekem. |
