Vřesoviště podle fantazie

Ideální je předzahrádka nebo vstup do zahrady, kout před oknem obývacího pokoje či jídelny, kam vidíte i v zimě. Nabízí se také plocha pod stromy nebo svah, se kterým si jinak nevíte rady. Nelamte si zatím hlavu tím, zda je vybrané místo slunné nebo stinné, podle toho později zvolíte rostliny.

Co nakoupit

Vřesoviště by mělo kvést téměř celý rok. Vřesy kvetou na sklonku léta a na podzim, poté jsou vystřídány vřesovci, které podle odrůdy kvetou až do jara. Na ně v květnu navazují azalky, pěnišníky, kyhanky, medvědice a další. Vřesoviště založte nejlépe tak, aby část byla na slunci a část v polostínu až stínu stromu nebo keřů. Potom už záleží jen na vaší fantazii, jak vřesoviště uspořádáte. Nakupujte vždy více kusů od jednoho druhu či odrůdy, protože ve skupině lépe vyniknou. Současný trh poskytuje nesmírně lákavou nabídku druhů a odrůd s nejrůznějšími barvami květů, ale i listů. Vřesy a vřesovce jsou především bílé, růžové a fialové, ale dají se koupit i krémové až žluté. Barva listů může být od tmavě zelené přes světlou, žlutou až k rezavě oranžové. Ostatní druhy vřesovištních rostlin mají vesměs neutrální, spíš tmavě zelenou barvu listů; výjimkou je pieris, jehož barevné odrůdy září rudými listeny na konci větviček. Vřesoviště doplňte také dalšími rostlinami – travinami, keříky, trvalkami.

Příprava stanoviště

Pro vřesovištní rostliny musíte vykopat hlubší lože ve stávající půdě. Čím méně je půda propustná, tím hlubší by měla jáma být. Na písčitých půdách stačí 30 cm, na jílovitých vykopejte 60 cm a jámu vyspádujte ze svahu nebo z ní prokopejte trativod. V jílovité půdě pak nasypte 20 cm drenáže ze štěrku (nesmí být vápencový). Lože naplňte směsí rašeliny, kompostu a písku (lze také koupit hotové substráty) a potom záhon nechte zhruba týden odpočívat. V teplém suchém počasí nezapomeňte připravený substrát vlhčit, protože přeschlá rašelina jen nerada přijímá vodu. Po týdnu můžete sázet – po výsadbě rostliny důkladně zalijte.

Péče o vřesoviště

Správně založené vřesoviště nevyžaduje žádnou zvláštní péči, málo se zapleveluje. Jediným, ale nesmírně důležitým pravidlem je, že půda nesmí nikdy přeschnout. Rašelina však dobře drží vodu, a proto každodenní zálivka bude potřeba jen v horkých větrných dnech. Vždy na jaře ostříhejte všechny slabé, poškozené a nemocné výhonky a odkvetlé konce větévek. Po řezu přihnojte zásobním hnojivem, které se pomalu v půdě rozpouští a případně přidejte i vrstvu rašelinového substrátu. Pokud jste několik let vřesy a vřesovce nestříhali a rostliny se příliš vytáhly, zpětný řez již nepomůže, rostliny jej nesnášejí. Nezbývá nic jiného než vysadit nové. Životnost dobře udržovaných drobných vřesovištních rostlin je asi deset let, ale pěnišníky a azalky vás možná přežijí.

Druhy pro slunné až polostinné stanoviště:

vřes (Erica sp.) – 20–50 cm

medvědice (Arctostaphyllos uva-ursi) – 20 cm

rojovník (Ledum palustre) – 1 m, vlhko

pieris (Pieris floribunda)

Druhy pro polostinné až stinné stanoviště:

kyhanka (Andromeda polifolia) – zimní kryt

libavka (Gaultheria procumbens, G. shalon)

vřesovec (Calluna)

dabécie (Daboecia cantabrica) – 50 cm

mamota (Kalmia latifolia) – 2 m, chráněná místa

pěnišník a azalka (Rhododenron)