Lze pěstovat zeleninu opravdu jinak? Určitě ano. Společně s Janou Novákovou se podíváme na několik způsobů: na čtvercovou zahrádku (Square Foot Garden), na vysoké záhony podle Igora Ljadova a na polykultury zvané Tři sestry.
Výhody čtvercové zahrádky |
|
Čtverečková zahrádka
S touto ideou přišel na přelomu 70. a 80. let minulého století Američan Mel Bartolomew. Od té doby se koncept rozšířil po celém světě, jsa oblíben pro efektivní využití prostoru při intenzivním pěstování. Nejprve se vybuduje záhon o rozměrech 4 × 4 stopy, což odpovídá šíři 1,2 m. Výška bude 6 až 12 palců, což je 15 až 30 cm.
Vyplní se směsí kompostu, rašeliny a vermikulitu, tato směs poskytne živiny, dobře drží vláhu a omezí růst plevelů. Ovšem rašelina se považuje za neobnovitelný zdroj a výroba vermikulitu má vysokou uhlíkovou stopu, není tedy příznivá k životnímu prostředí. Z tohoto pohledu je vhodnější vyplnit záhon pouze kompostem.
Na hotovém záhonu se vytyčí čtvercová mřížka o straně 30 cm. Rostliny se vysévají nebo vysazují přímo na místo, kam patří. Podle budoucí velikosti bude v jednom políčku 1, 4, 9 nebo 16 kusů. Pokud potřebujete více rostlin určitého druhu, věnujte jim více políček.
Je třeba brát v úvahu, kterým rostlinám je vedle sebe dobře a kterým nikoli. Zvažte, zda použít tento systém pro velmi vzrůstné rostliny (dýně, cukety, patisony) – musely by být v centru záhonu na průsečíku čtyř políček. Také vytrvalé druhy zasluhují zvláštní pozornost – bylo by nutno je ponechat na místě a kombinovat je v dalších letech s jinými druhy.
Plevel se vystřihává nůžkami, vytrháváním by se poškodily kořeny pěstovaných rostlin. I do tohoto systému lze mezi zeleninu zařadit bylinky nebo podporující květiny (například měsíček nebo afrikány).
Tento systém je ideální pro děti, seniory, handicapované (vyvýšený záhon se lépe obsluhuje), také pro začátečníky a konečně i pro ty, kteří mají málo prostoru a chtějí si vypěstovat svou vlastní zeleninu a bylinky.
Rostliny a hustota pěstování
- 16 ks na 1 políčko: ředkvičky, ředkve, rukola, roketa, případně mrkev
- 9 ks/políčko: mrkev, keříčkové fazole, špenát, vodnice, tuřín, červená řepa, petržel, koriandr, případně cibule, česnek a pórek
- 4 ks/políčko: cibule, česnek, pórek, salát, kedlubny, případně mangold a pastinák
- 1 ks/políčko: mangold, pastinák, rajče, paprika, lilek, kapusty, zelí, květák, brokolice, celer, brambory, batáty, okra
- 8 ks/políčko s oporou: hrášek, pnoucí fazole
- 1 rostlina/4 políčka: meloun, cuketa, patison, dýně
Vysoké záhony podle Igora Ljadova
Pěstování na záhonech vyvýšených nad úroveň pozemku patří mezi starší způsob vhodný pro malopěstitele. Igor Ljadov stanovil šíři záhonů i cest mezi nimi a jeho způsob je mezi pěstiteli poměrně populární.
Vychází se z poznatku, že nejlépe rostou krajní rostliny. Mají kolem sebe dostatek prostoru, více světla, mohou vytvořit velký asimilační povrch, dosahují proto vysokých výnosů. Záhony jsou užší, než je obvyklé, navzájem oddělené asi 50 cm širokými cestičkami. Hnojí se pouze přírodními hnojivy.
Záhony mohou být opatřeny konstrukcemi pro rostliny, které potřebují oporu, nebo pro potažení fólií. Vyvýšené záhony se lépe prohřívají a nebývají zamokřené ve vlhkých obdobích roku.
Doporučované kombinace rostlin
- Cibule, mrkev, hrách, kopr, pórek, červená řepa
- Celer, košťáloviny, keříčkové fazole nebo okurky
- Salát, košťáloviny, ředkvička, ředkev
- Jahody a česnek, pórek, polníček
- Bob zahradní a okurky, rajčata, zelí
- Česnek a okurky, mrkev, salát, rajčata
- Špenát podporuje veškerou zeleninu, která poroste po něm ve zbytku sezony
- Rajčata a bazalka, nebo salát, nebo košťáloviny, nebo celer
Je vhodné si ověřit tyto tradiční kombinace na své vlastní zahradě, někdy se mohou chovat jinak.
Pěsotvání ve smíšených kutlurách
Napodobují přírodu, ta totiž monokultury nezná (až na pár výjimek). Využívají přirozeně prostor, omezují šíření „škůdců“. Doporučuje se rostliny kombinovat také podle jejich vzrůstu, aby i ty jemnější měly ve společenstvu šanci růst.
Příklady kombinací plodin:
- divočejší polykultura: červená lebeda, brutnák, měsíček, kopr, řeřicha
- větší polykultura: mangold, vodnice, tuřín, pastinák, černá ředkev, novozélandský špenát (čtyřboč), bílá ředkev (japonská), roketa, čínská hořčice
- jemná polykultura: salát (dubáčky), ředkvičky, mrkev, petržel, salát, červená řepa, cibule, česnek, černý kořen, pohanka
Tři sestry
V permakulturních zahradách se s oblibou využívá polykultura nazvaná Tři sestry. Vychází z tradic amerických indiánů, z logického využití prostoru a vzájemné podpory rostlin. Má tři složky:
1. Vysoké rostliny – jsou oporou pro popínavky. Tradičně sem patří kukuřice, ale možno použít i slunečnici či konopí. Tyto rostliny by měly mít náskok v růstu před popínavými.
2. Popínavky – fazol, hrášek. Využijí prostor do výšky a jako všechny bobovité rostliny dodávají do společenství hlízkovými bakteriemi vázaný dusík.
3. Půdopokryvné rostliny (brání růstu plevelů i vysychání) – tradičně dýně, okurka či cuketa. Porost musí mít určitou minimální plochu, záhon s jednou dýní a pěti kukuřicemi je spíše zajímavost než produkční plocha.
