Kromě běžných zahradních plánů a inspirací je dobré provést také inventuru zásob a vybavení, včetně zkoušky klíčivosti uskladněných semen: „Pokud chcete postupovat opravdu exaktně, vložte do misky na vlhký filtrační papír 100 semen, nádobku zakryjte a pečlivě kontrolujte, aby papír nevyschl,“ vysvětluje Jana Nováková a ukazuje experiment na fotografiích.
Po několika dnech se začnou objevovat první klíčky, jak se naklíčená semena vyřazují a zjišťuje se podíl těch, která mají šanci obstát. „Podle výsledku se rozhodnete, zda osivo lze použít, nebo raději zakoupit nové, či bude rozumné sít staré osivo hustěji. Možná jste si všimli několika novinek: osivové pásy jsou poměrně známé, ale novinkou jsou terče s osivem, které pouze položíte na povrch květináče nebo záhonu. Semena jsou rozmístěna mezi dvěma vrstvami filtračního papíru v přiměřeném množství, není třeba jednotit. Další novinkou jsou nádoby, které slouží zprvu jako skleníček pro rychlení sadby, potom se dají otočit a použít jako květináč,“ podotýká Jana Nováková a doporučuje oblíbený portál Zelenadomacnost.com.
Záhony prakticky |
Záhon – klíčová dírka: Jde obvykle o okrouhlý či protáhlý záhon s přístupy doprostřed, které připomínají klíčovou dírku. K cestičce a na okraje záhonu se sázejí často sklízené druhy a ty s krátkou vegetační dobou (dubáčky, ředkvičky, rajčata, bazalka). Naopak ty, ke kterým nemusíme často a porostou až do podzimu (růžičková kapusta, kadeřávek, řepy, pastinák, černý kořen), se umisťují do nejhůře dostupných míst. |
Vlastní sadba a průklest dřevin
Od února můžete připravovat vlastní sadbu těch rostlin, které vzcházejí a rostou pomalu. Ze zelenin lze doporučit třeba celer a papriky, z bylin majoránku, z květin lobelky či hledíky. Umísťují se buď doma na světlém místě, nebo v teplém skleníku. Pokud je vhodné počasí a nestihli jste to udělat na podzim, je stále čas pro přípravu záhonů a jejich obohacení kompostem. Předjaří je také hlavní období pro řez (průklest) většiny stromů a keřů – s výjimkou keřů, které na jaře kvetou. Od února, pokud nemrzne, se prořezávají jádroviny a bobuloviny, na peckoviny bude čas později – před květem, a na ořešáky ještě později – až v teplejší části roku.
Jana Nováková připomíná zejména odstranění mrtvých a nemocných větví, větví, které se kříží nebo rostou dovnitř koruny. Zkontrolujte, zda nedošlo k poškození dřevin zimními mrazy. Pokud ano, rány ošetřete štěpařským voskem nebo stromovým balzámem. Odstraněné větve se často štěpkují a štěpka se může uložit na dno vysokých záhonů, nebo se využije při mulčování záhonů.
„Živé větévky si můžete odnést domů do vázy a pozorovat, jak se probouzí a raší nové lístky. V odlehlejším koutě zahrady lze ponechat hromadu větví jako úkryt pro ježky či žáby. A pokud neleží na zahradě příliš vysoká vrstva sněhu a půda není promrzlá, můžete si domů donést i něco dobrého do kuchyně – třeba vykopat topinambury, utrhnout pár lístků batolky, polníčku nebo ozimého špenátu. Možná si pokrm ozdobíte i letošním prvním květem sedmikrásky,“ dodává naše průvodkyně.
Sázení dřevokazných hub |
Umístěte na stíněné nevysychající místo (např. pod keře živého plotu). Můžete použít i štěpku a ve vhodné nádobě (např. v plastové přenosce) ji smísit se zrnitou sadbou. Postupujte podle instrukcí dodavatele, protože postup a také vhodný substrát se může lišit pro jednotlivé druhy hub. |
Odborná poradkyně: Doc. Ing. Jana Nováková, CSc., Janinyzahrady.cz