Zahradníkův perný podzim

Půda a záhony

Nejprve dejte do pořádku záhony. Zem se na podzim tradičně ryje, ale v moderní zahradě již mnoho volné půdy nezbývá. Buď je hustě osázena a pokryta geo­textilií a mulčem, anebo je zatravněna. Práci s půdou se ale nevyhnete. Nejnáročnější je sázení a přesazování, takže s chutí do toho. Už v létě jste se rozhodli, že tam v tom zadním koutě by bylo pěkné něco většího a stálezeleného, abyste zakryli nevzhlednou sousedovu garáž, pod oknem chybí pořádný rododendron a v jednom zámeckém parku vás okouzlila podzimní nálada japonského zmarličníku. A teď to všechno chcete mít doma.

 

Mimo to je třeba rozsadit přehoustlé trsy kopretin a kosatců a hlavně nasázet cibulky a hlízky tulipánů, narcisů, modřenců, anemonek a dalších poslů jara na správná místa.

 

Nepostradatelným nástrojem pro podzimní „make up“ zahrady je dokonalý rýč a nůžky. Jestliže vám toto nářadí stále ještě chybí, neváhejte a kupte si je. Rýč musí být pevný a ostrý, nesmí se ohnout ani zlomit. Zapomeňte na plechové výlisky s viklající se násadou! Nejlepší konstrukce jsou celokovové nebo s dlouhým kovovým napojením na kvalitní dřevěnou násadu. A pokud máte někde volnou nebo nezamulčovanou půdu (třeba letničkový záhon), je čas ji zrýt nebo alespoň zkypřit ručním kultivátorem a vytahat plevele a kořeny.

Při výběru rýče dbejte na to, aby byl nejen kvalitní, ale i co nejlépe ergonomicky tvarován. Násada ve tvaru D je lepší než ve tvaru T. Nášlapná plocha pro botu musí mít plošku, jinak si ničíte botu.

Trávník

Jistě jste si již všimli, že pěstování perfektního trávníku dá opravdu hodně práce. Na podzim vás čeká poslední sečení, vertikutace, postřik proti plísni sněžné a podzimní hnojení. Při posledním sečení to nepřežeňte s výškou. Neměla by být menší než 4 cm. Rotační sekačky pracují mimo jiné na principu podtlaku, takže je-li sucho, posbírají do koše kromě posečené trávy i spadané listí.

 

Důkladné vyčištění trávníku, které dnes nazýváme vertikutace, rychle nahrazuje klasické podzimní vy hrabování trávy hráběmi. K této činnosti jsou nutné specifické nástroje nebo stroje. Ne že by ruční vertikutační hrábě pracovaly samy, ale jsou každopádně mnohem účinnější. Ještě lepší jsou samozřejmě vertikutátory motorové. Jestliže vzniká při motorové verikutaci příliš mnoho vyhrabané hmoty, je lépe nesbírat ji do koše, ale ponechat na ploše a následně ji ručně vyčesat hustými a širokými trávníkovými hráběmi.

        

 

Jakmile máte trávník perfektně vyčištěn, doporučujeme preventivní postřik proti naší nejnebezpečnější chorobě trávníku – plísni sněžné. Následky nemoci sice zjistíte až na jaře, ale pak už je pro ochranu pozdě! Postřik se provádí ve dvou etapách se šestitýdenním odstupem. Použijte některý účinný prostředek (Amistar, Quadris) podle návodu, nebo si nechte aplikaci provést specializovanou firmou.

 

Na závěr bude následovat podzimní hnojení. Na místě je ale opatrnost: nevhodným hnojením v tomto období můžete trávník silně poškodit! Důvodem by mohl být kromě přehnané dávky především nevhodný poměr živin u použitého hnojiva. V přípravcích nesmí být skoro žádný dusík, protože by podpořil růst zelené hmoty. Na zimu je ale nutné zvýšit odolnost trávníku proti chladu a mrazu. Proto jsou na trhu speciální hnojiva pro podzimní hnojení, ve kterých je potlačen dusík (N) ve prospěch fosforu (P) a především draslíku (K).

Běžně se za hlavní sázecí období považuje podzim, hlavně pro dřeviny ze školek, které se vydobývají z volné půdy. A to i proto, že na jaro už zůstává ve školkách jen to, co se na podzim neprodalo. Jinou skupinou jsou dovozové rostliny, které jsou často pěstovány v klimatických podmínkách, které jsou oproti těm našim příliš mírné. Takové rostliny nasázené na podzim často přes zimu namrznou v kořenové části, na jaře sice ještě třeba i vyraší, ale později usychají. V tomto případě je lépe kupovat a sázet až na jaře. To platí i o choulostivějších stálezelených dřevinách, kterým nejste schopni zajistit dostatečnou zimní ochranu a péči.

Dřeviny a byliny

Co se týče podzimní péče o dřeviny a kytky všeho druhu, platí celkem jednoduchá pravidla: Odstraňujeme suché, odumřelé a poškozené části rostlin. Jakmile uschnou nadzemní části trvalek, lze je ostříhat, trsy rýčem rozdělit na více kusů a následně je přesadit na jiné místo. Na druhou stranu ale platí, že celá řada suchých stébel, lodyh a listů okrasných travin a trvalek je i v zimě velmi dekorativní, zvláště za mrazivých dnů, kdy obrazy dotvoří jinovatka a sněhové vločky. Zkušení pěstitelé říkají, že trvalky před zimou nejlépe ochrání jejich uschlá nať. Nespěchejte ani na tvarování růží a některých okrasných dřevin, které na zimu jen přihrnete zeminou nebo listím. Choulostivé druhy navíc přikryjte vhodnou ochranou (chvojí, sláma, pytlovina, rohože). Hlavní řez si nechte na březen.

        

KDY SÁZET JEHLIČNANY A KDY LISTNÁČE? 

Na podzim se nejprve sázejí stálezelené a jehličnaté dřeviny (od poloviny září), protože by měly mít možnost do zimy ještě zakořenit (potřebují i v zimě transpirovat). Naopak listnaté dřeviny je vhodné sázet až v bezlistém stavu, ale ještě před příchodem silnějších mrazů, tedy říjen – listopad. Na jaře je tomu pak naopak. Listnaté dřeviny sázíme v bezlistém stavu, jehličnany a stálezelené listnaté dřeviny později (březen – duben). Samozřejmě že rostliny z kontejnerů lze sázet prakticky kdykoliv kromě období velkých mrazů, pokud jim zajistíte odpovídající péči, především zálivku.