 |
Nikdy není na škodu zopakovat si aspoň ty nejobvyklejší nebezpečné rostliny, které se často pěstují na zahradách nebo v parcích, ať se jedná o rostliny jedovaté, nebo dráždivé. A nemusíte mít zrovna malé dítě, i domácí zvíře se může otrávit stejně jako člověk – a pak je pozdě si říkat: „Proč já ten keř v bauhausu kupoval, tak krásně kvetl, ale kdybych býval věděl…“ Ovšem není potřeba ihned začít likvidovat zahrádku, dobré je o nebezpečí vědět, dětem vysvětlit, co nesmějí, na ty úplně malé dohlédnout, zvířatům vytvořit nějakou bariéru. A někdy je opravdu lepší se těch hodně nebezpečných rostlin vzdát, darovat je někomu jinému a pár let si počkat, než děti vyrostou.
|
Jarní jedyNebezpečí nastává již v předjaří. Na zahrádkách se začínají objevovat sněženky, bledule, jejich kytičky se prodávají na trhu. Jedovaté jsou celé rostliny, takže když přijdete z nákupu a přinesete si kytičku domů, umyjte si ruce, než začnete dětem dělat svačinu. Lýkovce patří k notoricky známým jedovatým rostlinám, méně se to však ví třeba o čemeřicích, koniklecích nebo zlaticích. Čemeřice obsahují srdeční glykosidy, například hellebrin – jejich oddenky se dříve používaly v lékařství. Jedovaté jsou všechny druhy čemeřic i konikleců.
|
 |
 
DOBRÁ RADA
Dojde-li k požití jedovaté rostliny, zachovejte rozvahu a vezměte s sebou do nemocnice rostlinu, jež otravu způsobila, nebo alespoň její část – nejlépe list a květ nebo plod. Pomůžete tím lékařům stanovit rychle diagnózu a případnou léčbu. |
Není cibule jako cibuleMnoho otrav už způsobily cibulky narcisů. Stává se, že někdo vyryje po odkvětu cibulky a uloží je do sklepa, kam dává i brambory, česnek a cibuli kuchyňskou. Pak jednou pro cibuli dojde neinformovaná babička, která špatně vidí, a takový narcisový salát může způsobit problémů! Aby toho nebylo málo, narcisy jsou nejen jedovaté, ale často vyvolávají i alergickou reakci, která se „nastartuje“ kontaktem s cibulemi. Totéž platí i o konvalinkách –jsou nejen jedovaté, ale mohou způsobit i nepříjemné alergie.
Značně jedovaté jsou i blatouchy (obsahují isochinolinový alkaloid magnoflorin), takže pozor na jarních procházkách s rodinou, žluté knoflíky květů přímo lákají ke hrám. Prudce jedovaté jsou i upolíny, méně známé, ale velmi krásné lysichitony, všechny druhy pryskyřníků, orlíčků, sasanek, árónů, nebezpečné jsou i veselé srdcovky – tradiční rostliny ze zahrádek našich babiček. Velmi jedovatým keřem je štědřenec převislý – pro záplavu žlutých květů se mu říká zlatý déšť. Ke smrtelné otravě stačí jen několik semen. A nelze vynechat ani popínavý klematis, správně česky plamének, který roste snad v každé zahradě. Obsahuje glykosidický lakton ranunkulin, jedovaté jsou všechny druhy.
|
   |
Nebezpečí na skalceJedovatým rostlinám se nevyhnete ani na skalkách. Zlaté květy hlaváčků jarních obsahují srdeční glykosidy (využívané v lékařství). Hezky působí i pryšec mnohobarvý, domácí druh naší přírody, planě rostoucí na vyhřátých suchých stráních jižní Moravy. Vytváří rozměrné polštáře, které se na jaře v dubnu a květnu žlutozeleně rozsvítí množstvím květů, podruhé zapůsobí na podzim zlatooranžovým zbarvením listů. Při poškození roní jedovaté bílé mléko – takzvaný latex, který je velmi nebezpečný, pokud se dostane do očí.
Jedy létaBarevné letní záhony očima toxikologa – to je zahrádka jako u rodiny Borghiů! Máky, vlčí bob, stračky (obsahují nebezpečné a účinné alkaloidy delfinin a delfinidin), v pozdním létě například oměje, z letniček okrasné tabáky, hlazenec, klanokvět, ale například i petúnie! Samostatnou kapitolou jsou náprstníky s překrásnými a efektními květy, ovšem jejich jedovatost je známa snad skutečně všem. Obsahují kardioglykosidy, které se dříve používaly v lékařství jako součást mnoha srdečních léčiv. Dnes je však nahradily jiné látky.
Na balkonech nebo v zahradách se také často vysazuje popínavý fazol šarlatový s velmi pěknými květy. Lusky patří k oblíbeným zeleninám, ovšem mnohdy se zapomíná, že je nutná tepelná úprava – zasyrova jsou všechny části fazolu, tedy i lusky a semena, jedovaté.
Oleandry zná také téměř každý. Mnoho lidí si z dovolené u moře přiveze větvičku ze zvlášť pěkně kvetoucího stromku u hotelu. Zakoření velmi snadno a ochotně kvete každé léto. Ovšem do dětského pokoje skutečně nepatří, ke smrtelné otravě malého dítěte stačí jen malé množství, několik listů. Stejně prudce je jedovatý i stále častěji pěstovaný lilek (Solanum rantonetii).
|
Podzimní jedyPodzimní čas plodů přináší také nejedno nadělení. Lákavé bobulky různých barev, tvarů a velikostí přidělávají lékařům na pohotovosti dost práce. Takový tis – běžná zeleň školních zahrad – má sice plody jedlé, sladké a velmi chutné, černá semena jsou však jedovatá. Pozor je třeba dát i na brsleny. Jejich barevné plody s červeným oplodím a žlutými semeny jsou velmi hezké a vysloveně lákají. A snad ještě varování před květy ocúnů – křehké, krásné, růžové… a značně nebezpečné.
|
 |
|
CO ZPŮSOBUJÍ ZAHRADNÍ JEDY
Jedovaté rostliny nejčastěji vyvolávají následující reakce: mohou mít uspávací účinek, způsobit podráždění pokožky, sliznice, vyvolat dočasné ochrnutí, křeče, bolesti břicha, průjem, zvracení, pocit nedostatku kyslíku, v nejhorších případech mohou způsobit i smrt. • Velmi jedovaté (smrtelné) rostliny • Rostliny způsobující podráždění kůže nebo |
| Máte-li nyní pocit, že drtivá většina rostlin kolem jsou zákeřné bestie, které je nutné okamžitě vykopat a zničit, nezoufejte. Snad ani neexistuje zahrádka bez jediné „jedůvky“. Lidé žijí s jedovatými rostlinami již několik tisíciletí, mnoho z nich denně využívají a nic strašného se neděje. Je třeba rozumné opatrnosti, a pokud máte rádi květiny, rozhodně se jich nevzdávejte. Stačí věnovat trochu pozornosti výběru druhů do zahrádky, přečíst si nějakou dobrou zahradnickou knihu, kde autor jedovatost druhů uvádí, a na výletě vysvětlit dětem, jak se mají chovat. Pak vám zeleň ve vašem okolí přinese o mnoho víc potěšení než starostí. |
